Zdaj se vám sny? Mně ne. Fakt skoro nikdy: až na výjimky – třeba čtyřikrát do roka - většinou ve spojení s nějakou silnou emocí. Z těch mokrejch jsem už taknějak vyrost, noční můry naštěstí nemívám a tak můžu s díky konstatovat, že jde víceméně výhradně o radostný věci. Naposled to na mě přišlo ze čtvrtka na pátek: jedu takhle s pár našima hráčema autobusem ze Sevilly na letiště (to jsem v tom snu věděl) a z okýnka ukazuju Láďovi Krejčímu, kde se dá dobře najíst a kde je to dobrý na dovolenou. Kravina viďte, ale sny maj holt svoji hodně speciální logiku. Píšu o tom proto, že i takhle se u mě projevilo to, že jsme ve čtvrtek něčeho fakt dosáhli.
Božemůj, jak já to miluju! To, když celej den nosím v hlavě, že se večer hraje důležitej zápas – to šimrání v břiše, v hlavě omílám scénáře „co se stane když...“, počítám body a skóre. Nervozita postupně roste, až to nakonec přijde – a bum, prásk! Sparta je úžasná přesně tak, jak jsem o ní vždycky snil: takticky připravená, jistá v kramflecích, schopná soupeře prostě přehrát fotbalovostí... Fantazie! A přitom když LK37 ve 3. minutě podklouzne a je z toho karta a přímák u vápna, bleskne mi hlavou: „Tyjo, proč my pokaždý někomu musíme dávat tyhle dárky?!“ V paměti mi, samozřejmě, vytanuly chyby Jamese Gomeze ve Skotsku i Petera Vindahla na Betisu. Bude Láďa další v řadě? V tu chvíli mi teda do zpěvu nebylo. A netřeba připomínat, že čtvrteční mač byl s ohledem na konstelaci ve skupině opravdu zápasem o všechno. Nakonec fantastický skvělý vítězství a tichá závist těm stovkám Sparťanů a Sparťanek, co na Kypru byly. Být u toho, to teprve muselo bejt z říše snů! „My máme postup, áléé!“
Dneska tedy v lize poslední domácí před zimou: přiznám se vám, že jsem docela bohorovnej. Jo, všechno jsem to slyšel: těžký přešaltovat z Evropy na ligu, dlouhá cesta, změna klimatu, časovej posun, tohleto, támhleto. Tvl, Teplice! Doma! Tam se přece nic nemůže podělat! Prostě si v suchým triku vemem 3 body a jakýpak copak. Zápas tejdne už přece proběh, ne? Pak vidím sestavu a souhlasně mručím: jj, v podstatě plná palba – dneska se pojede scénář Jablonec, nikoli scénář Pardubice. Nasypat 3 do půle a pak třeba necháme si sedat a sehrávat se ten širší kádr. Není koho na co šetřit, žejo. Avšak ještě se ani nerozptýlil kouř po úvodním pyru, když je to teplickej Bílek, kdo po blbým odhadu Petra Vindahla na půlce uhání na prázdnou a Sáďa tahá za záchrannou brzdu. Redka! Ve 4. minutě! Tak že by to přecejen nebyla taková Vánoční besídka, jak jsem si myslel? Už posledně, jak dostal ČK Víťas, jsem si to pro sebe řešil: „kdyby ho nechal, nebylo by to bývalo nakonec lepší? Tak by vedli 1:0 a co? Celej mač před náma...“ Ale hádám, že ten hráč v tý rychlosti takhle nepřemejšlí: v hlavě má jenom „nesmí projít“ a neřeší, která je minuta, ani kolik to je... Sáďa jde ven a na našich se celá ta pitomá situace podepíše, ne, že ne: určitě taky poslouchaj ze všech stran o tom, jak to po slavným vítězství nemaj podělat v lize a jak je potřeba slízt z hrušky... Vono to neustálý nabádání ke koncentraci může jednoho taky pěkně vyhodit z konceptu – kór s tímhle vývojem. Sice neuhodí hned z následnýho přímáku, ale po pár minutkách odkopáváme balón z vlastního vápna hodně lajdácky a Jásir dává na 1:0. A nemá smysl to vokecávat: v těch chvílích nepůsobíme vůbec jistě. Jediný štěstí, že na tý druhý straně jsou Teplice a ne někdo kvalitnější. Ani mě moc nebaví se na to koukat: každej souboj dohranej, spousta takovejch těch malejch faulíků – je vidět, jak to našim hračičkům nechutná. Furt se někdo někde dohaduje, válí, zdržuje. Ačkoli vím, jak vám v český lize sudí může v zápasech 50 na 50 dát to rozhodující deko navíc, který vám ve finále pomůže k výhře, proti Teplicím odmítám sudího řešit. To nemá bejt ten typ zápasu. O to víc mě rozčiluje, že tohle byl zas jeden takovej, o kterým si budem povídat ještě 3 dny. Rozhodčí ale holt je, jakej je a není jeho vinou, že po dalším nedorazu ve 29. dostáváme druhýho fíka. Do háje! Tohle opravdu nevypadá dobře! Gól naštěstí nepla kvůli ofsajdu – podle toho, co jsem viděl do tý doby, by to bylo za stavu 2:0 už asi hotový. Takhle pořád jakž-takž žijeme... Žijeme, ale nikdo z našich se do ničeho nemůže dostat: přestože je tam komplet trojzubec, co byl tak famózní jenom pár dní zpátky, tak si ze hry vybavím snad jenom Panákův pokus o nůžky. A nepomůžem si ani standardkama – Tepličáci maj všechny hlavy a ani ten Grigar nám s tím nepíchne... Ve 44. prožijeme klinickou smrt, když Fila pošle samostatnej nájezd těsně vedle brány překonanýho Vindahla.
O půli jsme zkrátka na provazech a je fakt štěstí, že se nám povedlo to učutat na 0:1. Takhle můžem živit nějakou naději na to, že se něco stane: nějak to zkusíme překopat, prostřídat, třeba tam se štěstím něco spadne. Brian Priske v rozhovorech často mluví o energii: o tom, že ji někdo přinese, nebo že ji tým postrádá atd. Já teda už vo pauze nemám žádnou: bejt to na mě, tak to dneska vodpískám a zkusím to příště znovu a lépe. A kluci na place za první poločas vypadaj, že by šli klidně se mnou...
Na moje velký štěstí fandím mančaftu, co má mnohem silnější mentalitu, než je ta moje: do druhý půle vyběhnem s Laҫim, kterej přináší – jako ostatně pokaždý – tý energie spoustu. Naše hra se zvedá a Teplice ještě víc zalezou, vědomý si toho, že dneska nemusí bejt body z Letný jenom sen. Tlak Sparty se stupňuje. V 60. pak jde na plac Jarda Zelený, ale nestřídá Matěje Ryneše, jak by člověk čekal: překopem sestavu a Zelí si stoupne na stopera k Asgerovi a LK37 si vystoupí vejš. V těch chvílích začínáme ty žlutý citróny docela mačkat: já na soupeře obvykle moc nekoukám, ale Teplicím jasně dochází. Na to, co hrajou do tý doby, nemaj, zdá se, prostě dost v nádrži. Nicméně Kuchtu dvakrát vychytá Grigar, Asger snad ze 2 metrů dává nad a Birmovo zakončení zachytí obránce. V ochozech ve druhý půli v kotli proběhne přání k Vánocům, což mi přijde moc fajn. Mnohem mnohem lepší, než když jsme na sebe v minulý sezoně pískali a nemohli si přijít na jméno. Palec hore! Support – zejména od kotle – jede celej zápas, ale jak je to do tý doby zdechlý na hřišti, tak to uvadá i v hledišti. Kolem tý 65. ale i lidi dostanou čuchnout nový nadějě a vyškrábnem všichni ještě nějaký ty zbytky sil. A taky že jo: v 72. je ve vápně Teplic plno rudejch dresů – z trmy-vrmy vyplave míč ke Qazimkovi a ten jej posílá do vinglu. 1:1! Yees! Pojďte ještě! V těch chvílích se, pochopitelně, všech 16 a půl odšpuntuje a ženem kluky za obrátkou – ale minutky ubíhaj. Grigar a spol. jsou, samozřejmě, zkušený harcovníci, co věděj, jak se to hraje. Každej výkop trvá minutu, furt se někdo ve žlutým někde válí... Tik-tak, tik-tak... Teď je to ten klasickej obrázek, jak ho člověk z Letný zná: Sparta tlačí, Teplice zkoušej brejky. A čas běží. V 79. odchází Šulo a nahrazuje ho Victor O. Jistěže to dneska nebyl Lukášův zápas, prakticky se k ničemu nedostal, ale stejně mě to překvapí: řek bych, že momentálně je Haraslín ten gólovější a to my dneska večer potřebujem, nebo ne? Běží už 90. a Kuchta hlavou prodlužuje Zelenýho polozoufalej dlouhej nákop, Grigar neudrží právě před Olatunjim, kterej jde za balonem jako bejk a z úhlu dokonává obrátku. 2:1! Hotovo! Letná exploduje, já skáču, křičím: Joooo! Tím pádem je o výsledku rozhodnuto: žlutý jsou po direktu a naši už si to nastavení dohlídaj docela zkušeně. I když jsou to Teplice, všem viditelně odlehne.
Je fascinující, jak si ty 2 zápasy, co jsme v tejdnu hráli, prohodily scénáře: na Kypru jsme se měli dle předpokladů tahat s dobrým soupeřem až do konce o postup, kdežto dneska se čekalo, že bude ve 20. hotovo... I když každej jinak, tak oba mače ohromně těžký a oba zvládnutý. Tohle je šampiónská mentalita! Jak na hřišti, tak v hledišti po písknutí propuká radost a veselí – děkovačka dlouhá a správně rozjívená. Loučení s Loukou, kterej jde k Bengu. Mimochodem, pokud je možný Lubovo vyjádřením z knížky „Národ Sparta“ přičítat nějakou váhu, tak se o kontinuitu s Priskeho prací rozhodně bát nemusíme. Na závěr proběhne povedená vánoční svetýlkiáda na zhasnutým staďáku – těším se moc na foky.
Pfuuu, tak ten dlouhej těžkej podzim máme za sebou: všichni víme, kde co třeba mohlo bejt jinak, ale ona dokonalost asi chodí fakt jenom v těch snech... Tenhle podzim byl prostě grandiózní! Za sebe se teď moc těším i na přestupní okno: po tom, co jsem doteďka viděl, je moje důvěra přinejmenším v ten sportovní úsek Sparty taková, že se úplně třesu na to, s kým? s čím? na mě přijdou a čím mě potěšej. Vyhlížím všechny ty Asgery, Qazimy a Kaany, o kterejch dneska ještě vůbec netuším, že vůbec existujou, ale nepochybuju, že je na jaře budu všechny milovat. Nečekám vlnobití – nevidím k němu důvod: spíš chirurgicky přesný řezy. Teďka si ale potřebujem všichni především trochu odfrknout. Přeju všem klidné svátky a hodně zdaru do novýho roku, ať se na týhle fantastický stránce ve zdraví sejdem i v r. 2024! Na jaře nás bezpochyby čeká pořádná jízda Šikanzenem.
Sparta forever!
Novák
AC Sparta Praha – FK Teplice 2:1 (0:1)
Góly: 72. Krejčí, 90. Olatunji – 13. Yasser. ŽK.: 30. Krejčí – 8. Chaloupek, 48. Křišťan. ČK: 4. Sadílek. Rozhodčí: D. Starý - L. Matoušek, L. Machač (A. Trska) | VAR: S. Volek | AVAR: M. Podaný. Návštěva: 16 530.
Sestava Sparty: Vindahl – Sørensen, Panák (46. Laci), Krejčí – Wiesner (79. Olatunji), Kairinen (60. Zelený), Sadílek, Ryneš – Haraslín (79. Pešek), Kuchta, Birmančević (89. Pavelka).
Sestava Teplic: Grigar – Chaloupek, Mičević, Bílek (71. Urbanec) – Radosta, Knapík, Trubač, Havelka, Křišťan (79. Cykalo) – Fila (60. Gning), Jásir (71. Vachoušek).
Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?
Co týden dal a dá podzim 2023 (20.díl)
STYLSPORT A ESHOP PŘED VÁNOCI
Další tři body doma. A to je to hlavní - report ze zápasu Sparta - Jablonec
NÁROD SPARTA - recenze knížky od Lukáše Pěčeně
Co týden dal a dá podzim 2023 (19.díl)
"Ještě že jsme nejeli" - report z výjezdu za Spartou do Pardubic
Vůle - report z výhry Sparty nad Betisem Sevilla
Co týden dal a dá podzim 2023 (díl 18 a 1/2)
Co týden dal a dá podzim 2023 (18.díl)
Tak ještě aspoň dalších 130, krásko naše!
SF20 let: Integrace, aneb Spartaforever a jeho úloha v integraci "náplav"
Návrat legend na ikonickém místě. Buďte u toho!
Fanoušek měsíce - disi
Návrat ikony. Kupujte triko pro všechny dvanácté hráče
Co týden dal a dá podzim 2023 (17.díl)
VÝROČNÍ LEŽÁK 130 LET SPARTY
Co týden dal a dá podzim 2023 (16.díl)
Díky za příspěvky v naší internetové sbírce na choreo na protilehlé!
Paralelní svět - report z výhry Sparty nad Bohemians na Letné
SF20let: Jak to bylo s dvanáctým hráčem? Takto!
