Ano, když jsem sedal po návratu z výjezdu ke klávesnici, abych vyplodil nějaký ten report z úvodního soutěžního utkání Sparty v roce 2024, vlastně se mi ani nemohlo vkrást do hlavy jako první nic jiného, než hit kapely Yo Yo Band. Broukal jsem si u počítače tu chytlavou melodii a přemýšlel u toho, jak bych asi tak zprávu o výletu za Spartičkou na sever Moravy pojal. A najednou jsem to měl. Vždyť ti bratři Tesaříkové tuto oblast přesně popsali již dávno přede mnou, tak proč bych se vlastně nemohl jejich textem tak trochu inspirovat. Snad to tedy nebude příliš hloupé a naopak, bude to aspoň trochu čtivé.

Hledám zase temnej kout, kdepak moh bych obejmout jeden den tam v Karviné.
Hebkej vítr do očí s černou vášní zakročí, jeden sten - tam v Karviné.

Existuje výrok, že všude kde žijí lidé, tam je domov a tam kde je domov, tam je krásně. A platí to i o Karvinsku. Nicméně také je pravdou, že když jsem ještě za hlubokého socíku jezdil vlakem na Slovensko do školy a nad ránem projížděl touto oblastí, tak jsem při pozorování toho, jak se ze všech těch továrních komínů valí kouře různých barev prohlásil, že Ostravsko-karvinský revír je země, kde slunce nikdy nesvítí. Tímto rčením jsem pak důsledně škádlil spolužáky, kteří odtud pocházeli. Tato vzpomínka je ale stará již téměř čtyřicet let a za tu dobu se toho i zde hodně změnilo. Protože se mi nepodařilo přemluvit nikoho z kumpánů, aby se vydal na tuto výpravu se mnou, rozhodl jsem se, že si návštěvě této oblasti nadělím dostatek času, abych si Karvinou a možná nejenom ji, mohl pořádně prohlédnout. Když už se tam budu tu dálku táhnout, ať mimo fotbalu vidím ještě něco dalšího. A nakonec došlo i na Polsko, které leží jen na druhém břehu řeky. Řeknu Vám, docela mě překvapilo, že Karviná není škaredé, šedivé a zaprášené město, plné špíny a kouře. Prohlédnout si historické centrum určitě stojí za to, rekultivace po dolování se podařila, takže nechybí zeleň, moc pěkný je třeba lázeňský park a nedaleko je pro milovníky vody Těrlická přehrada. Inu, vše je relativní. Někdy je 200 kiláků hrozná dálka, ale když už jsem se chystal do Karviné a měl jsem volno, tak jsem si řekl, že být takhle blízko od Krakova a nepodívat se tam, to by byl zcela jistě hřích, téměř smrtelný. Proč si tedy tu dvoustovku k trase za fotbalem nepřihodit. Přesněji řečeno, dvakrát po dvou stovkách kilometrů. Vyrazil jsem proto už ve čtvrtek ráno a určitě jsem nelitoval. Krakov je nádherné město a nabízí k vidění opravdu hodně. Pro mě ale byla největší bomba návštěva solného dolu Vělička. Ještě teď mám oči půl metru před obličejem, jak jsem tam pod zemí na některé věci zíral. Fakt, vřele všem doporučuji k návštěvě, i když ta fůra schodů, které je třeba dolů sejít, je teda dost krutá a na moje stará nemocná kolena to byl docela záhul. Dost ale bylo turistického bedekru. Je nejvyšší čas vrátit se na fotbal. Proto v sobotu ráno po vydatné snídani sedám do auta a vyrážím směr Karviná – Ráj. Spartička už čeká a já se celý třesu na to, abych mohl na tribuně karvinského stadiónu zaujmout své místo.

Nebe mělo plno stuh, slunce mělo rudej pruh a dítě bylo hmmm - nevinné.
Smělo jen tak trochu číst, v ruce držet tátův list a ptát se proč, proč se země houpá.

Zda rudá barva zdobila slunce, toho jsem si opravdu nevšiml. Co jsem však viděl naprosto přesně byl fakt, že do rudé se pro sobotní odpoledne oděla velká část tribuny E karvinského stadiónu. A mohlo to být i lepší, jenže domácí klub nám uvolnil pouze dva sektory a zbytek sám nevyprodal. Asi nechtěli stadión úplně zaplnit, pitomci. A asi mohli, kdyby Spartě ta místa nabídli. Jestli totiž něco v současnosti funguje naprosto spolehlivě, je to fakt, že nám dělají radost hráči Sparty svými výkony a my je na oplátku podporujeme, co to jenom jde, doma i venku. I tak nás tam byly stovky. Až se země houpala jak se fandilo. Všichni jsme se na polskou hranici vydali proto, že naše milovaná Spartička potřebovala pomoct. Čeká ji totiž extrémně složitý začátek jarní části sezóny, kde nebude mnoho prostoru pro zaváhání. Těch nejbližších třicet dnů, které nás čekají, to bude opravdová ňamka. Nejdřív je třeba dobře vykročit do jarní části ligy v Karviné, ihned poté čeká let do Istanbulu na EL, po návratu na nás doma bude číhat nebezpečný Liberec, pak domácí odveta s Galatasaray a následně výjezd na ne příliš oblíbené Slovácko. Jako pokračování si dáme dvakrát derby s antikristem, nejprve pojedeme do synagogy na čtvrtfinále molího poháru a poté v neděli přijedou jarmulkáři do chrámu na Letnou k ligovému utkání. A celá tato série se završí další neděli, kdy naši hráči nastoupí na půdě podvodníků z Plzně. Je to docela nářez, nemám pravdu? Ale kdo jiný by měl plnit velké výzvy, když ne velký klub. A Spartička je ten největší z největších. Navíc, když tuto sérii zvládneme, tak budeme mít jaro luxusně nastartované, to nejhorší za sebou a určitě i sebevědomí zvednuté na ten úplně nejvyšší level. Vše má ale svůj čas, dům se obvykle staví od základů po střechu a každý úkol je potřeba zdolat postupnými kroky. Na nás čekal teprve ten první jarní krůček. Úspěšně zvládnout zápas v Karviné, teď hned a pokud možno bez nervů.

Černí ptáci mu stelou postel nebeskou, nedá práci sehnat holku nehezkou.
Mírnej vztek s mírnou hlavou oči často mění v alkohol tam v Karviné, v Karviné.

Abych jel snad cíleně přes 400 kilometrů do Karviné shánět nějakou šeredku, to by mě ani nenapadlo. Naopak vážil jsem tu dlouhou cestu za největší kráskou co znám, za tou více než 130 let starou krasavicí v rudém. To je přesně ten důvod proč jsem se ocitl na fotbalovém stadionu v Karviné. A jak už jsem zmínil, rozhodně jsem nebyl sám. No a pak nadešel čas, „černí ptáci“ mohli odstartovat zápas o body a to, nač jsem se těšil celou zimní přestávku konečně vypuklo. Ligové jaro je tady. Nevím jak koho, ale mě Brian sestavou trochu překvapil. Že nebude k dispozici Šulo, to jsem čekal a asi budeme rádi, když se dá do kupy a bude hrát proti Turkovi. Ale že v základu nastoupí Karabec, na to bych si určitě nevsadil, zvláště poté, co příprava dost vyšla Ševčíkovi. Také jsem sice čekal, že Asger nastoupí ve stoperské trojici, nicméně čekal jsem, že tím kdo pošetří síly bude Panák. Ale já trenér Sparty nejsem, takže co jsem čekal nebo nečekal, není zas tak podstatné. Hra začala a do prvního náznaku příležitosti se dostali hráči Karviné již po minutě hry. Nic z toho ale nebylo, protože jednak zakončení k našemu golmanovi neprošlo a navíc rozhodčí odhalili ofsajd. O malou chvilku později mohl skóre otevřít Laci, ale nastřelil jenom Kuchtu a také jeho střela se k bráně nedostala. To co se pak na hřišti odehrávalo, to by asi nejlépe dalo popsat tak, že naši hráči drželi míč a domácím ho vlastně vůbec nepůjčovali. Akorát to mělo takový drobný nedostatek. Koncovku. Ne že by byla špatná, ona vlastně nebyla téměř žádná. Výjimkou byl v desáté minutě první rohový kop Sparty, který výborně rozehrál Kairinen na hlavu Krejčího, ten skákal úplně sám, ale hlavičku nasměroval pouze doprostřed brány do rukavic karvinského brankáře. A tak jsme mohli sledovat stále stejný obraz hry. Sparta držela míč a Karviná poctivě bránila. Obrovskou šanci, po dvaceti minutách hry, přinesl náš třetí rohový kop. Bohužel trochu jinak, než bychom si přáli. Karvinští roh odvrátili, na půlce Preciado prohrál souboj s Memičem a protože byl na pozici posledního, umožnil domácímu hráči postupovat sám na Vindahla. Naštěstí to Memič udělal dobře jenom napůl. Kličku sice našemu brankáři udělal, ale pak se při zakončení kopnul za uši. Stejně si mi ale skoro srdce zastavilo. A aby toho nebylo málo, karvinští se namlsali. Ani to dlouho netrvalo a vypracovali si nadějný brejk, který pro nás nemusel skončit vůbec dobře. A hned následně po rohu, míč z hlavy domácího hráče minul sparťanskou branku opravdu jen o fous. Tak nějak jsem z toho zápasu přestával mít dobrý pocit. Naštěstí ale máme Láďu Krejčího. Ten gól, který po Birmančevičovo centru vstřelil, to byla opravdová lahůdka, která by měla oběhnout fotbalové televizní kanály po celé Evropě. A najednou to šlo. Šance začaly přibývat., Škoda jenom, že góly nikoli. Ryneš po přihrávce od Preciada mířil vysoko převysoko, Karabec ve vápně kouzlil, ale nic nevykouzlil a po pádu Birmančeviče bychom sice chtěli penaltu, jenže v intencích toho, jak hlavní rozhodčí zápas pouštěl, bylo to na desítku málo. Pak ještě Angelo posílal míč do malého vápna Kuchtičovi, jenže ten byl o půl kroku rychlejší, než bylo třeba. No a první půli zakončil Kuchta zmařeným sólem, do kterého jej vyslal Birma, takže do kabin se šlo sice s náskokem, ale hubeným.

Po přestávce nastoupili oba soupeři beze změn v sestavě a nic se nezměnilo ani na tom, že naše aktivita k dalším gólům zatím nevedla. V devětačtyřicáté minutě nám předvedl Kara, že i takový technik, jako je on, se může pěkně střihnout, když nevyjde krok. Ten pokus o centr od Adama hrozil tím, že si ublíží. Po našem prvním rohu druhé půle opět měli šanci domácí. Holec Laciho centr sebral do rukavic, míč rychle rozehrál a naše obrana může být ráda, že karvinští zakončovali nadějný útok nepřesně. Pořád to bylo jen o gól, domácí čas od času zazlobili a od našich hráčů ta pojistka nepřicházela. Nepřicházela, ale nakonec přišla. Birma našel ve vápně volného Karabce, Adam nezaváhal a vstřelil hodně důležitý gól. Holcovi se sice cosi nezdálo, ale sudí si do toho kecat nenechal, branku uznal a našeho exgolmana ocenil žlutou kartou. V pětašedesáté minutě pak Adam uvolnil místo na hřišti pro Tuciho. A netrvalo příliš dlouho a Spartička přidala třetí zásah. Birmančevič vyslal do sóla Kuchtu a Honza tentokrát nezaváhal. Obešel Holce, který proti němu vyběhl mimo vápno, vykoupal i obránce a uklidil míč do prázdné brány. Pak už si po chvíli mohli jít odpočinout Laci, Sorensen a také Kuchta, které nahradili Solbakken, Vitík a Olatunji. Za dalších pět minut pak dostal chvilku na hřišti i Ševčík, který nahradil Birmu, autora tří asistencí. V samotném závěru utkání pak ještě v šanci mířil mimo Ryneš a tečku napsal Olatunji. Nejprve to vypadalo, že ta tečka je gólová. Victor svůj nájezd na Holce vyřešil na mazáka a míč poslal neomylně do brány. Proti čtvrtému gólu byl ale pomezní rozhodčí a jeho názor potvrdil i VAR. A to bylo vlastně to úplně poslední, co se na hřišti událo.

...tam v Karviné, v Karviné.

Tam v Karviné to dopadlo tak, jak to dopadnout mělo, k všeobecné spokojenosti sparťanského lidu. Tři body jsou doma, kluci vstřelili moc pěkné góly a nebyl důvod se o výsledek strachovat až do konce, takže se dalo v klidu prostřídat. Já si mohl užít výlet, trochu za fotbalem, trochu za atrakcemi v zahraničí a všichni můžeme být v očekávání toho, co nám naši zlatí kluci ještě nadělí. Teď to pojede rychle za sebou, máme se na co těšit. Tak ve čtvrtek držme palce, aby to v Istanbulu dopadlo co nejlépe, v neděli se pak uvidíme na Letné. Tak hezky všichni na značky a fandit, fandit a fandit.

Ave Sparta.

Ivoš


MFK Karviná – AC Sparta Praha 0:3 (0:1)

Góly: 31. Krejčí, 60. Karabec, 69. Kuchta. ŽK: 60. Holec, 90. Bederka. Rozhodčí: K. Rouček - J. Kříž, J. Pečenka (T. Batík). VAR: J. Adámková. AVAR: P. Antoníček

Sestava Karviné: Holec – Traore, Krčík, Bederka, Fleišman – Boháč (80. Žák), Budínský – Memič (82. Kačor), Ezeh (65. Iván), Regáli (65. Ayaosi) – Akinyemi (65. Doležal).

Sestava Sparty: Vindahl – Sørensen (75. Vitík), Panák, Krejčí – Preciado, Kairinen, Laci (75. Solbakken), Ryneš – Karabec (65. Tuci), Kuchta (75. Olatunji), Birmančević (80. Ševčík).


Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

VŠECHNO NEJLEPŠÍ NÁM, VÁM!

Co týden dal a dá jaro 2024 - prolog

Startuje jarní část TIPOVAČKY 2023/2024!

Manics: Pro fanoušky je velká čest být na ploše

SF20 let: Knížky na choreo, inspirace Realem i řádění

Kalendářní rok jsme zahájili vítězně - report z přípravy Sparta - FC Kodaň

SF20 let: Sdílíme zlaté střípky niterných vzpomínek na opravdový SF pravěk

Fanoušek měsíce - saeta

Slovo redakce: bilance roku 2023

Vyhlášení výsledků podzimní TIPOVAČKY 2023

SF20let: 2054

100 ACS věcí, které mi dělaly v roce 2023 radost