„Vyjmenujte svých 5 silných a 5 slabých stránek.“ Klasická součást všech pracovních pohovorů. V psychologii se tomu, myslím, říká sebeobraz. Každej si sám o sobě myslí, že je nějakej, ale ne vždycky to odpovídá realitě. V průběhu života se pak sebeobraz upravuje zkušenostma: přijde krize, člověk se nějak zachová a tím se zas o sobě něco doví. Já si třeba myslel, že mám docela veliký pochopení pro potřeby druhejch, ale když ráno svý dceři už posedumnáctý vztekle říkám, že je potřeba se oblíkat a jít, zatímco ona má na sobě furt kalhoty od pyžama, tak mě to holt nutí si přiznat, že s tím pochopením na tom nejsem zas tak skvěle. Takhle nějak já rozumím starýmu filozofu Platónovi s tím jeho „poznej sám sebe“.

V sobotu je Derby. Přiznám se vám, že ten zápas nemám vůbec rád. Chci moc vyhrát, ale možná ještě víc nechci prohrát. Ta frustrace, ta depka, když se to podělá, se pak se mnou táhnou pěknejch pár dní... A to se považuju za člověka, co si moc starostí o to, co bude, nedělá – normálně spíš beru věci tak, jak přijdou, až přijdou. V den D se mnou ale nejpozdějš od rána vůbec nic není. Mám v hlavě jenom ten večer. Řeším co bude, jak bude, co se stane když... Praská mi z toho hlava. Už vím, že na tenhle neklid mi pomáhá dělat něco rukama a mám vyzkoušený, že roznos chorea je skvělá možnost. Zas uběhne nějakej čas do výkopu, člověk pomůže dobrý věci a není doma nerudnej. Navíc když vyjde počasíčko jako v sobotu ráno, tak je to úplná paráda. Sešlo se nás neúrekom, takže bylo raz-dva hotovo. Dobrá práce! Takhle to má u největšího klubu v zemi vypadat! Díky všem, co dorazili.

Po roznosu zajdu na Letný na oběd a na jedno – sedím na zahrádce, hřeju se na sluníčku, když mi dojde, že jsem na stejným místě naposledy seděl vloni před pohárovým finále. Doháje! Normálně nejsem moc pověrčivej – nemám rituály ani talismany, ale dneska se hraje Derby... Není to přecejen znamení? Jééžiš, snad ne... Zajdu nakoupit do Stylsportu, než tam začne šrumec a jdu se uklidit do parku na lavičku. Naše partička sedí v nedaleký hospůdce, ale já vím, že dneska bych stejně jenom seděl a čuměl do piva, jak jsem v nervu. Tak proč lízt mezi lidi? Přitom na pohovorech bez váhání pálím „společenskej“ jako svý plus: před Derby je zkrátka všechno jinak. Snad poprvý v životě čekám před zavřeným stadionem, než otevřou turnikety. Ať už to začne!

Přejícnost by byla další z vlastností, kterou si připisuju: když má někdo úspěch, nebo se má líp, než já, tak se mě to obvykle buď nijak zvlášť nedotýká, anebo to lidem spíš přeju. Když ale vlezu na staďák a vidím kotel hostů, zatočí se mi hlava při představě, že bych se musel koukat na to, jak tyhle u nás křepčej. Fujtajbl! Zmiňovanej loňskej pohár mi stačil do konce života. Stadión se pozvolna zaplňuje, známí ze sektoru mě zdravěj, já jen civím a něco mumlám. „Ten je našrot“ říkaj si. Opravdu blbě to snáším: mám křeče v břiše a sucho v držce. V hlavě úvahy o tom, co by, kdyby... Každej zápas Sparty je důležitej. Ale ten dnešní? Všichni to víme: 4 kola před koncem hrajem s jediným konkurentem o titul. Dnešní mač může celou sezónu zmačkat a hodit do koše. Anebo taky vobráceně. Ale hlavně ať už to doháje začne!

Před výkopem blahopřejem jedné z legend ACS panu Táborskému k 80. narozkám. Tak ať slouží zdravíčko! Hlasatel z plochy pak zajde ke kotli a předává mikrofón spíkrovi, kterej rozpumpuje ochozy: sám nečekám, že to bude až takovej hukot. Letná totálně nažhavená a „V Praze na Letný...“ je teda velká pecka! Zápas konečně začíná a vidíme klasický Derby: nikdo nechce udělat chybu, spousta tvrdejch soubojů – znáte to. Každej má chvilku převahu, ale na našich je vidět, že už se jen tak z něčeho nerozklepou. Hrajeme docela v klidu, čekáme na svý šance. Všichni víme, že musej ty druhý. A ty šance taky přijdou: bohužel Kuchtu ve 21. v samostatným nájezdu vychytá gólman a jak Wiesi v 27., tak LK37 ve 38. zakončujou chytatelně. Do kabin se tak jde bez gólů a je čím dál víc jasný, že to dneska zas bude o tom jednom gólu. Snad ho dáme my! Jsem si docela jistej, že v normálním zápase bysme vedli nejmíň o jeden, ale není důvod si myslet, že tíha zápasu dopadá jenom na naše. Takhle to už nějakou dobu není. A opakuju: dneska musej voni.

Zkraje druhý půle má soupeř asi největší šanci: normálně až doteď nemá nikdo na nic čas – každej s míčem hned zdvojenej, ztrojenej. Tady ale najednou dostane jejich záložník moře prostoru a už jeho úprk k našemu vápnu hodně smrdí. Po odrazu míč propadne k dobíhajícímu hráči – Peter Vindahl vystřelí proti, roztáhne se, co to jde a chytá. Ufff! Tohle mi, kluci, nedělejte. Soupeř se připravoval na náš trojzubec a snaží se to klukům znechutit. Tady zezadu přes párky, tady dohra po odehrání... Z těch 3 je nejnáchylnější k tomu, nechat se otrávit, Šulo. Má už žlutou z první půle, ale nějak to asi ztratí ze zřetele, do toho zvýšená motivace Derby – jde docela zbytečně do skluzu u soupeřova praporku (je to stejnej praporek, u kterýho Angelo v předchozím Derby načut tu věc). Druhá žlutá v 63. To jako fakt?! V takovýmhle zápase?! Tvl, dohrajeme my něco v 11?! Sice bych o sobě řek, že můj přirozenej přístup ke světu je spíš čekat to lepší, v tuhle chvíli na tom nejsem vůbec dobře. Půlhodina v 10, to nejde udržet! Při vší neúctě k soupeři si těžko představit, že v zápase, kdy hrajou o sezónu, nevyužijou takovejhle dárek. Chci u toho vůbec bejt?

Lidi v ochozech to ale vemou z dobrýho konce: vyloučením definitivně odpadaj planý diskuse o tom, jestli máme jet na výhru, nebo plichta stačí. Jak jsme nedali ty svoje šance, tak support trochu uvadl, teď se ale tribuny semknou a chceme dodat klukům nový síly na ten boj, co je čeká. Podpora z hlediště je až do konce fantastická. Soupeř hraje rádoby trpělivě – maj sice, pochopitelně, optickou převahu, ale loženky žádný. Většina jejich akcí končí tisícpadesátýmsedmým centrem a k většině z nich se snad o metr nad všechny hlavy vyšroubuje náš hráč se zářivou páskou na rukávu a nepřipustí ani zakončení. Znovu a znovu a znovu! A když už se do něčeho po nějakým odrazu dostanou, chytá Peter V. Já si loni hodně zvyk na Matěje Kováře a když přišel letos Vindahl, tak jsem chápal, proč on: nohama hraje líp, než většina ligovejch hráčů, navíc má nervy ze železa. Furt je to ale gólman a doufám, že nebudu moc přísnej, když řeknu, že si od něj pamatuju víc parádiček a patiček, než bravúrních zákroků. V sobotu mi ale Peter zavře tlamu ve velkým stylu. Vidím, jak je neuvěřitelně rychlej v přesunech, mrštnej a taky prostě pokaždý udělá tu správnou věc. Skvělej výkon! A to ten tlak je sice jalovej, ale těch centrů tam lítá fakt hodně – člověk nikdy neví, kdo se kdy k čemu nachomejtne třeba i po blbý teči a vymalováno! Majk má na tyhle věci mnohem lepší oko, tak nějaký komplexnější hodnocení nechám na něm, ale přišlo mi, že i všechny naše střídání byly úplně správně: Preclík za Wiesiho, kterej hrál fakt dobře, ale Angelo prostě od první chvíle ukazuje svojí extratřídu. Takhle ho chci vidět! Fantastickej s míčem, hraje se zaujetím a vášní, ale bez blbostí, okopávaček a voplatek. Já chci tak moc věřit, že mu ty dvě redky daly za vyučenou! A soudě podle přivítání, ani Letná nad ním nezlomila hůl... Dál přichází neutavitelná motorová myš Sáďa, Solbakken, kterýmu lze vyčítat 10 věcí, ale balóny prostě neztrácí – a taky Victor O., kterej už tolikrát ukázal, že tahle věž ty balóny nahoře umí podržet. Tohle je teď přesně potřeba!

Na place minutky ubíhaj a na tabuli svítí furt 0:0. Nejsem rozhodně žádnej Guth-Jarkovský, ale takový slova, co se slyším říct směrem k protihráčům nebo k rozhočímu, mě samotnýho občas překvapujou. Tohle nejsem já? Ale jo! U Derby jsem já přesně tohle! Pár věcí jsem se o sobě v sobotu holt dověděl... Nastavenej čas odehrajem s naprostou bravúrou u soupeřova praporku. Tady šla vidět ta zkušenost, o kterou jsme v týhle sezóně zas vyrostli. Poslední aut a sudí fouká naposledy. Konec! Kluci vyválčili vzhledem k průběhu ohromně cennou remízu. Zase o krok bíž – tohle byl ten zápas, kterej bylo opravdu potřeba zvládnout aspoň takhle. Jsem psychicky úplně vyšťavenej, ale hrozně se mi uleví, že ten děsnej mač mám už za sebou. Letos počtvrtý a naposled!

Moc dlouho si ale neodpočinem – už v úterý čeká Baník. Ten zápas bude o stejný body, jako v sobotu a je potřeba ho vyhrát. Kdo si pamatuje loňskou nadstavbu tak ví, jak těžký uměj tyhle koncovky bejt. Bude to zas chtít kluky podpořit, tak si pojďme pro to!

ACS 4EVER

Novák

Poznámka redakce: Jak už bylo zmíněno v reportu, už v úterý večer nás čeká na Letné další velmi důležité utkání s Baníkem. A i na tomto zápase bude realizováno velké choreo a proto opět prosíme, přijďte nám pomoci s jeho přípravou. Sraz na roznos chorea na utkání s Baníkem je v pondělí v 17:00 hod. opět u hlavního vchodu na Letnou s tím, že můžete přicházet i v průběhu. Prosíme doražte ve stejném počtu jako na derby, ať máme třeba za 2 hodinky hotovo a můžeme se jít věnovat také jiným činnostem Stačí opravdu jen přijít. Předem díky.


AC Sparta Praha – SK Slavia Praha 0:0

Bez branek. ŽK: 18. a 63. Haraslín, 46. Laci, 57. Wiesner, 66. Krejčí – 22. Jurásek, 36. Holeš. ČK: 63. Haraslín. Rozhodčí: D. Černý - J. Paták, J. Kříž (K. Rouček). VAR: M. Radina AVAR: J. Pečenka. Diváci: 18 199.

Sestava Sparty: Vindahl – Sørensen, Panák (68. Vitík), Krejčí – Wiesner (61. Preciado), Laci, Kairinen (61. Sadílek), Ryneš – Haraslín, Kuchta (68. Solbakken), Birmančević (82. Olatunji).

Sestava Slavie: Staněk – Holeš, Ogbu (46. Zima, 74. Zafeiris), Vlček – Douděra (74. Masopust), Oscar, Ševčík, Bořil – Jurásek (59. Jurečka), Chytil, Schranz (79. Tijani).







Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Pivní trikolora - Fanouškovský ležák

Jak béčko na Žižkově nestačilo na Líšeň

Co týden dal a dá jaro 2024 (12.díl)

Choreo na DERBY a Baník - přijď pomoci s roznosem

Ve svátek na BÉČKO na Žižkov

A přivezte radost! Report z výjezdu za Spartou na Slovácko.

Co týden dal a dá jaro 2024 (11.díl)

4 ze 16. Po Liberci, Teplicích a Plzni na kole 227 km do Olomouce za Spartou!

Pro tři body do Olomouce a zase zpátky - druhý report z výjezdu do Olomouce

Exoti - report z výjezdu za Spartou do Olomouce

Co týden dal a dá jaro 2024 (10.díl)

Jsou na to různý teorie - report z výhry Sparty nad Baníkem

SPARŤANSKÉ PIVO 12. HRÁČE

Jak béčko dalo bůra Příbrami - report ze zápasu Sparta B - Příbram v II. lize

Standa ze Stylsportu: „Lednice se sparťanským pivem pomáhá přilákat spolupracovníky.“

Co týden dal a dá jaro 2024 (9.díl)

Jak jsem si došel pro tři body do Ďolíčku - report z výhry Sparty nad Bohemians

Co týden dal a dá jaro 2024 (8.díl)

Prohospodařený poločas - report ze zápasu Sparty s Mladou Boleslaví

Šála "HONZA BERGER"