Fotbal je jen záminka. Nebo je kolo záminkou, abych se dostal na fotbal? Občas se tyhle dvě věci v mém případě prolínají. Stejně jako uplynulý víkend. V plánu bylo vyrazit do Jablonce a přidat si tak šestý ligový stadion, na který jsem dojel na kole. Chtěl jsem si také vyzkoušet trasu závodu Road Classics, než ji na podzim pojedu naostro. Nakonec z toho byl parádní víkend s krásným počasím v Jizerských horách, 350 najetých kilometrů a 4000 nastoupaných metrů v sedle mého věrného dvoukolového oře. Tři body byly příjemným bonusem.
Vzhledem k tomu, že se zápas hrál v ne úplně přívětivých 20 hodin večer, padla varianta se vrátit domů vlakem nebo autobusem a plánování bylo tentokrát náročnější. Nakonec jsem zvolil variantu vyjet z Prahy už před víkendem, sobotu věnovat horám a v neděli návrat.
V pátek jsem tak před pátou odstartoval z Karlína a začal ukrajovat první kilometry na cestě do Jizerských hor. Cestou se mi potvrdilo, že snaha zkrátit si cestu přes staveniště se nevyplácí. Píchnutá přední duše v Benátkách nad Jizerou byla toho zářným příkladem. Kvůli tomu jsem nabral zpoždění a v Českém Dubu jsem už musel hlásit na chatu na libereckých Pláních pod Ještědem, že plánovaných devět hodin večer neklapne. Výšlap do 800 metrů po celodenním sezení v práci byl opravdu oříšek. Po 105 kilometrech jsem ale nohy mohl složit do peřin ještě před desátou večer.
Odměnou mi druhé ráno byla nádherná panoramata, čerstvý vzduch a skvělá snídaně. Po ní následoval sjezd do Liberce, uložení batohu v úschovně na nádraží a sportovní část dne mohla začít. V září mě čeká závod Road Classic, a tohle byla perfektní příležitost vyzkoušet si chystanou trasu. Především prvních 25 kilometrů, které vedly nejprve k rozhledně Královka a poté přes Josefům Důl až ke Knajpě pod horou Jizera, mi opravdu nechutnalo. Co mi naopak chutnalo, bylo pivo Konrád, bezinková limonáda a chleba s domácí pomazánkou od místního nadšence, který na Knajpě už léta provozuje stánek.
Následoval sjezd do Lázní Libverda a přes Raspenavu a Mníšek jsem se vrátil k Liberci. Tam mě čekala asi nejmalebnější část cesty přes Kryštofovo Údolí. Jestli bych chtěl mít někde v budoucnu chatu, tak právě tady! Ale na kochání nebyl čas. Čekal mě zlatý hřeb dne - výšlap na Ještěd. Tady jsem už opravdu mlel z posledního, ale k ikonickému vrcholu jsem přeci jen dorazil.
Pak už následoval adrenalinový sjezd, vyzvednutí věcí z nádraží a spěch do Jablonce na ubytování. To jsem měl ve staré vile, kterou pronajímaly dvě milé staré paní s naprosto božími pejsky (a ty matrace!). Jméno ubytování „Podzimní Idylka“ mluví za vše. Už jen zbývalo nandat nový venkovní bílo-zlatý dres s Quazimkem na zádech a doufat, že bude pokřtěn výhrou.
Jablonec hlásil den předem, především díky náletu sparťanů, vyprodáno a v okolí stadionu to bylo vidět. Sparťanské dresy byly všude, kam se podíváš. Je třeba ocenit, že místní to brali sportovně a nedělali sparťanům problémy. Ostatně i já jsem seděl na hlavní tribuně mezi místními staříky na jedné straně a maminkou s místním mládežníkem na straně druhé a vše proběhlo i při vzrušených občasných konzultacích VARu na mém mobilu v přátelské atmosféře.
Zápas asi všichni viděli. Za mě jen několik poznámek. Především je skvělé, že oproti minulosti zvládáme i zápasy venku s rotovanou sestavou. Před dvěma lety bychom se trápili i s top hráči. Ta proměna je neskutečná. Jsem rád, že Preciado předvedl výrazně lepší výkon než v předchozích zápasech. A že si málem dal vlastní gól? Míč nakonec v bráně neskončil. Poslal jej správně gólmanovi mimo branku? Poslal. Nic, jedeme dál. Navíc přihrál na vítězný gól, a to se cení. Stejně jako velmi dobrý výkon Tomáše Wiesnera na levé straně obrany. Radost mi udělal návrat Filipa Panáka do středu obrany, bylo vidět, že rozjíždění útoků je s ním úplně jiné. Tři body, i přes nervozitu v závěru, putovaly zpátky do Prahy a já se po poděkování hráčům začal chystat do postele. Ještě před odchodem ze stadionu jsem ocenil ochotu hráčů podepisovat se nejmenším fanouškům, kteří na ně trpělivě čekali.
V neděli už byl cyklo-návrat jednoduchý, pár kopečků okolo vrchu Kopanina a pak už po staré silnici vedle dálnice sprint až do Prahy. Po Liberci, Teplicích, Plzni, Olomouci a Mladé Boleslavi mám další stadion odškrtnutý. Příště? Hradec Králové!
Czechmate87
FK Jablonec – AC Sparta Praha 1:2 (0:1)
Góly: 88. Martinec – 38. Haraslín, 68. Tuci. Rozhodčí: J. Machálek - P. Caletka, P. Antoníček (V. Zaoral) | VAR: J. Petřík | AVAR: K. Hájek. Návštěva: 6 108.
Sestava Jablonce: Hanuš - Martinec, Tekijaški, Souček (85. Hurtado) - Čanturišvili, Beran, Nebyla (66. Suchan), Cedidla - Alégué (66. Kanakimana), Puškáč (78. Krulich), Hollý (78. Fortelný)
Sestava Sparty: Vindahl - Pavelka (61. Panák), Ross, Zelený (73. Sörensen) - Preciado (73. Ryneš), Solbakken, Sadílek, Wiesner - Krasniqi, Tuci (85. Olatunji), Haraslín (61. Birmančevič).
Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále
Co týden dal a dá podzim 2024 (5.díl)
Dětský hlavičky - report ze zápasu Sparta - FCSB
Co týden dal a dá podzim 2024 (díl 04)
Čím víc tomu dáš - report z utkání Sparta - Dukla
Jak si Sparťané v horkém létě vychutnali třezalkový čaj - report ze zápasu Sparta - Shamrock Rovers
Co týden dal a dá podzim 2024 (3.díl
O příčku výš - report z výjezdu za Spartou do Teplic
Co týden dal a dá podzim 2024 (2.díl
Jak (ne)byl vidět rozdíl mezi druhou a třetí ligou - report ze zápasu Sparta B - Baník B
Střídání stráží - report ze zápasu Sparta - Pardubice
Co týden dal a dá podzim 2024 (1.díl)
Rosa i celá Sparta na rozcestí
LETNÍ SOUTĚŽ SE SPARŤANSKÝM PIVEM
Vítězný ležák
„Pro mě je důležitý, když si lidi dobře zafandí.“ - rozhovor s Danem Peterkou, SLO Sparty - II.část
„Musíš chápat úplně všechny strany a jedině díky tomu jsi dobrý SLO“ - rozhovor s Danem Peterkou, SLO Sparty - I.část
