Naše Sparta nám v poslední době neudělala moc radosti. Od 19. října, kdy jsme doma horko těžko dosáhli na výhru 2:1 s Hvězdou ze Severu, to byla výsledkově tortura. Búra od Guardiola boys, prohra v Plzni, prohra doma s Baníkem, rupnutí doma s Brestem, plichta v Bolce i doma s Teplicemi, rekordní nálož od Atletica, remíza s lampasáky… Ruku na srdce, kdo se nebál prohloubení krize s Karvinou? A přesto to ti naši kluci v rudém zvládli a uspěli na pohled jednoznačně 4:1. V sobotu tak visela ve vzduchu otázka – šlo o jednorázové vzepětí nebo se Sparta skutečně odrazila ode dna?
Před zápasem jsem potkal známé tváře v hospodě, kam chodíme už hodně dlouho a ze vzájemného hovoru plynul opatrný optimismus a pozitivní očekávání. Lars složil nadupanou sestavu a dopředu poslal duo Birmančevič - Rrahmani. Veljko i Albion jsou na poměry naší ligy nějací fotbalisti, ale také všichni posloucháme štěbetání vrabců na střeše, tudíž proběhly diskuse, jak jim to v zápase bude klapat. Ale na Letnou sem nepřišel popíjet a úvodní hvizd se rychle blížil, takže zaplatit útratu a hurá na stadion.
Letná byla zaplněná docela hezky. U nás na protilehlé jsem sem tam viděl prázdné místo, ale oproti úterý byla návštěva na první pohled výrazně lepší. Nálada lidí okolo a vlastně celá atmosféra na stadionu mi přišla vlastně dobrá, když vezmu v potaz, na jaké pozici v tabulce jsme a kolik bodů máme.
I počasí bylo vlastně akceptovatelné. Sice skoro celý zápas mrholilo, ale tak nějak mírně, že nejhorší byl nepřímý efekt, kdy protilehlou oslňovala navlhlá lebka asistenta rozhodčího, od které se odrážela světla reflektorů.
Kotel si připravil vizuálně působivé choreo s pojídáním klokaní mršiny a od prvních okamžiků spustil support. Klokani se snažili hrát aktivně a záhy bylo zřejmé, že rychlonožky Drchal s Pleštilem by naším stoperům mohly dělat problémy. My se osmělili teprve okolo desáté minuty, kdy nejprve zkusil zakončit z dálky Laci a chvíli na to se zprava probíjel Birma, ale Albiona nenalezl. Místo budování tlaku Panákovi ale utekl Drchal a jen jeho špatné zpracování míče mu znemožnilo ohrozit branku. Vzrušivou pětiminutovku zakončila krásná akce, kdy Rrahmani krásně uvolnil Sadílka a ten se centrem pokusil nalézt Birmu. Bohužel Vala mu balón v posledním momentu znemožnil zakončení.
Tribuny ožily a nebylo divu. Na pažitu se odehrávalo vlastně docela dost. Oproti utrápeným zápasům v minulém měsíci mi přišlo, že jsme mnohem víc v pohybu. A Bohemka zároveň nijak nezalezla a neustále se snažila chodit do rychlých brejků. Naštěstí Pleštil i Drchal jsou tak trochu kopyta, takže k nebezpečným situacím to úplně nevedlo. Nicméně Bohemka nás nijak nepouštěla do tlaku a tak se nezbylo než bavit pokřiky o týrání vačnatců. Nejen mě z našich v téhle fázi zápasu nejvíce bavil Rrahmani. Ten kluk má skvělou kontrolu balonu i vidění hry a s Veljkem si několikrát zajímavě vyměnili míč. Před půlkou nás ještě vyděsil střelou z hranice vápna Drchal a šlo se do kabin.
Po přestávce se kluci chvíli museli zabavit bagem, protože rozhodčím nefungoval VAR. Nakonec se rozhodli pokračovat i bez něj. VAR neVAR, Bohemians nás okolo 50. minuty dvakrát vyděsili střeleckými pokusy. Asi nás tím i trochu probudili, protože jsme zase převzali otěže utkání do vlastních rukou. Poslední korálek na šňůrku vzájemné spolupráce navlékli v 59. minutě Rrahmani a Birmančevič, kdy prvně jmenovaný nádherně našel druhého jmenovaného ve výborné pozici. Veljkovi se ale bohužel nějak střetly myšlenky a bylo z toho zakončení nezakončení. Vzápětí Lars sáhnul do sestavy a poslal na plac tři nové tváře a Birmu poslal odpočívat.
Do konce zápasu chyběla zhruba půlhodina a tribuny neúnavně hnaly rudé koně vpřed. Trochu jsme ten svěrák začali utahovat a Bohemka se hodně stáhla. Ale nějak tomu chyběly šance nebo alespoň zakončení. Albion se sice krásně uvolnil na půlce a došel si pro faul, ale přímák z nadějné vzdálenosti skončil ve zdi. Střídající Wiesy nádherně našel Olatunjiho, ten však z osmi metrů hlavou těsně minul. Ale kdo neskáče, není sparťan a zrovna během tohoto pokřiku Wiesner lahůdkově vysunul Sadílka, ten balón podebral a přes padajícího Frühwalda poslal před branku, kde už měl Solbakken jednoduchou pozici. Vedeme 1:0!
Exploze nadšení, ale zároveň si všichni uvědomovali, že vedení docela často ztrácíme. Bohužel jako by si to nejsilněji uvědomovali hráči, a to obou klubů zároveň. My jsme začali hrát bázlivě, strašně jsme se stáhli a vačnatci naopak ucítili krev. Během asi 5 minut jsem měl několikrát náběh na srdeční příhodu, naštěstí při nás stál tu svatý Peter, tu ostatní svatí, když střely létaly těsně vedle tyče či na přihrávku těsně nedosáhla žádná noha v zelené štulpně. A mám takové podezření, že Duch svatý asi podtrhnul i Kovaříka na penaltě, protože jinak si ten jeho pád nedovedu vysvětlit…
Rád bych napsal, že pak jsme se přece jen zvedli a nulu v poklidu uhájili… Ale lhát nebudu. Neudrželi jsme vepředu balón a měli stažené půlky až do závěrečného hvizdu. Ten okamžik, kdy rozhodčí naposledy zadul do píšťalky a gestem zápas ukončil, byl spojen s velkou úlevou.
Ale jak že to říkal klasik? „Když to jde a padá to tam, tak to umí každej blbec. Voto víc, když to nejde a zlomí se to.“ V sobotu večer jsme na Letné neviděli oslnivou podívanou a stálo při nás štěstí. Ale taky jsme neviděli skleslé hlavy a zmar, který nás provázel ještě minulý týden. Naopak, nikdo se neschovával, všichni makali jako jeden muž. Albion může být vynikající a může se stát v budoucnu jednou z hlavních postav Sparty. Peter předvedl výborný a jistý výkon a poprvé od zápasu v Budějovicích jsme v lize udrželi nulu. Během těch devíti zápasů jsme vedli v sedmi z nich, ale vyhráli jen dva. Šílená bilance… Zkrátka jsme klub v krizi, ze které se snad zvedáme. Lars má pravdu, v takové situaci nemůžeme čekat hezký fotbal. Snad to pozitivní, co jsme v sobotu viděli, jsou základy obrozené Sparty, na kterých půjde budovat budoucí úspěchy. Snad to je začátek šňůry, která nám do žil vrátí sebevědomí a s ním i větší jistotu v herních situacích a trochu té zábavy. Třeba jsme v prosincový večer zažehli novou éru a jejím symbolem bude chlapík s číslem 4. Marcus už je tu rok a tu čirou radost, kterou předvedl po vstřeleném gólu, považuju za vrchol celého zápasu. Konečně to protrhl a ukázal, že by v novém rozestavení mohl být užitečný. Když kotel při závěrečné děkovačce skandoval jeho jméno, musel se cítit jako v sedmém nebi.
Někdy to je o detailech a o štěstí. Bohemka měla v závěru víc šancí, než klokanice vagín (a pro biologie neznalé upřesňuji, že ta má 3). Mohlo to skončit ztrátou, ale neskončilo a výhra zůstala doma a já se při psaní tohohle minireportu potutelně usmívám. Protože klasik měl ve své moudrosti pravdu – důležitý sou body a na vostatní se vyser…
ferousek
Co se aktuálně mezi fans děje?
"Užij si to" - report z utkání Sparta - Bohemians
Co týden dal a dá podzim 2024 (21. díl)
Eshop SF - dárkové sety
Vím to sám - report z utkání Dukla - Sparta
Když nevíš co napsat, a už jsi slíbil report…report z utkání Sparta - Atletico Madrid
Co týden dal a dá podzim 2024 (20. díl)
Výroční plichta s Teplicemi
Bombito: „Když při hymně drží každý fanoušek sparťanskou šálu nad hlavou, mám vždy husí kůži jako pralinky.“
INFO KE VSTUPENKÁM DO ROTTERDAMU PRO ÚČASTNÍKY VÝJEZDU AUTOBUSY
Co týden dal a dá podzim 2024 (18. a 19. díl)
131! VŠECHNO NEJLEPŠÍ, SPARTO!
Sparťanská krev s FCS Polička
Fanoušek měsíce - Voldy
