S žejdlíkem plzeňské dvanáctky u počítače dumám nad tím, jak nazvat dnešní referát. Vzpomínám na zápas se Slováckem a ať na to jdu zepředu či zezadu, vždy mi na mysl vytane ten obtížný žlutočerný hmyz, který dokáže člověku otrávit život za každé situace. Dneska to ovšem nebyly vosy, ale rozhodčí zápasu. A nejvíce hlavní „vosa“ či spíše „sršeň“ Kocián, který na co sáhl, to doslova podělal. Neodpískaná ruka Šuškavčeviče, první gól Slovácka z ofsajdu, „žraní“ nafilmovaných pádů a je to asi taky první rozhodčí, u kterého lze hrát půl metru za brankovou čarou, aniž by se kopal roh. No, doufejme, že takového vola už dlouho rozhodovat neuvidíme. Ale zpátky k fotbalu. I v deseti lidech po vyloučení Horvátha jsme dokázali otočit z 0:1 na 3:1. To je velmi pozitivní, i když to bylo „pouze“ v zápase proti Slovácku. Pořád tedy živíme celkem velké šance na titul a nezbývá než čekat jak dopadnou v tomto kole naši soupeři a konec konců i ve středu my v Brně.

Zápas tentokrát nezačal očekávaným náporem, ba naopak, proti Slovácku jsme si vytvořili v začátku jednu velkou šanci, kterou ale Došek neproměnil. Jinak se hra odehrávala ve středu hřiště a naší největší „šancí“ byla ruka Šuškavčeviče, kterou ale Kocián ze dvou metrů neviděl. Zničehonic udeřilo na druhé straně, po jasném ofsajdu dali hosté gól a vypadalo to všelijak, začaly pracovat nervy a v této sezóně ani nejsme moc zvyklí na to, abychom zápasy, které prohráváme otočili. Proto jsem začal být skeptický a to navíc potvrdilo i vyloučení Horvátha ruku v ruce s další žlutou kartou pro Řepku. Nepříjemná situace, ale zachránila nás penalta po faulu právě na Řepáka. Hosté se čilili marně, Matuška proměnil a Slovácko tak mohlo začít polehávat po trávníku o něco málo méně. O přestávce jsem informoval kamarády, kteří tentokrát výjimečně absolvovali buď rodinné či milostné procházky. Život není někdy jednoduchej, chlapci ;-) Ale zároveň jsem jim říkal, že i když je stav jaký je, že to dneska vypadá na vítězství. To se potvrdilo už v padesáté minutě, kdy zvýšil Kolář, který již v první půli vystřídal Kisela. Sparta získala patřičné sebevědomí a i v deseti lidech jsme do konce zápasu nepřipustili problémy a Slovácko defacto přehrávali. Vše vyvrchlilo cca deset minut před koncem, kdy po příhře Doška zvýšil na 3:1 Kulič a Spartu již vyprovázel skandovaný potlesk.

Tři důležité – vlastně povinné – body jsou tedy doma! Jinak to ani dnes dopadnout nemohlo, pokud jsme chtěli pomýšlet na titul. Teď se musíme o výhru pokusit v Brně. Nebude to jednoduché, ale je čas udělat zase tři body venku. Před zápasem s Libercem to bude velmi důležité!

Ať žije Sparta!

Energetik


Statistika zápasu:

AC Sparta Praha - 1. FC Slovácko 3:1 (1:1)

Branky: 45. Matušovič (pen.), 53. Kolář, 80. Kulič - 29. Brožík

Rozhodčí: Kocián - Gallo, Handlíř
ŽK: Hušek, Řepka, Zabavník, Došek - Kúdela, Racko, Kubáň
ČK: Horváth
Diváci: 6 004

Sestava Sparty: J. Blažek - Z. Pospěch, T. Řepka, Š. Kučera, R. Zabavník - K. Kisel (35. D. Kolář), L. Hušek, P. Horváth, M. Matušovič (83. L. Sylvestre) - L. Došek, M. Kulič (88. J. Rezek). Trenér: Bílek

Sestava Slovácka: P. Drobisz - L. Kubáň (62. P. Kaspřák), D. Šuškavčevič, T. Ineman, O. Lysoněk - O. Kúdela (71. P. Stýskala), P. Němčický (71. J. Šimáček), R. Görner, F. Racko - M. Ivana, V. Brožík. Trenér: Malura