Na první jarní den nám ligový los přisoudil nejkratší výjezd mimo Prahu, do středočeské Mladé Boleslavi. I přes nepovedený začátek jara si do Lokotrans Areny našla cesta slušná porce sparťanských fanoušků, kteří byli zvědaví, jestli padne jako vždy hodně gólů a především jestli definitivně pohřbíme jakékoliv naděje na konečně důstojné umístění Sparty v ligové tabulce při závěrečném zúčtování.

I tentokrát se k fanouškům, kteří přijeli vlakem, autobusem nebo autem, ať už z Prahy nebo okolních vesnic a měst, protože tento kraj má tradičně velké zastoupení ve sparťanské obci, se přidali ti, kteří v rámci Seniorova memoriálu došli do Bolky pěšky. Devátý ročník se rozžhavené počítadlo účastníků pochodu zastavilo na počtu 2, slovy dva. Bylo to dáno chladným počasím, ale především pozvánkou na poslední chvíli a také předpokládám, že si většina šetří síly na příští, jubilejní desátý ročník.

Po dvouleté pauze zaviněné pandemií viru SARS-CoV-2 jsem se na trasu opravdu těšil a zajímalo mě, co je změnilo. Středočeši opravdu nelenili, cestou přibyly dva zrekonstruované mosty, hezky upravený stadionek v Horkách nad Jizerou, několik zajímavých staveb a bohužel i kanalizace na nekonečné louce před Krnskem. Doufal jsem, že tento malebný kus světa se developerům ještě pár let ubrání, ale jak praví klasik, „Pokrok nezastavíš a cesty páně jsou nevyzpytatelné.“ Ale příjemné jarní sluneční paprsky, stráně plné fialek a Jizera svižně tekoucí při prvním tání sněhu na horách mi náladu z lidské roztahovačnosti napravily.

Ke stadionu jsme dorazili s pohodovým předstihem, pokladní hlásila už jen lístky na stání, ale již ze zkušenosti víme, že na útulný stánek místního fotbalového klubu má permanentku hodně lidí spjatých s nedalekou fabrikou Škodovky a vždycky se dost prázdných míst najde. V klidu a tentokrát bez bolesti v nohou usedám za Hečisovu bránu a doufám, že góly budu mít jako na dlani až v druhé půli.

Na klucích bylo od první minuty znát, že tentokrát neměli v nohou středeční zápas a poprvé na jaře měli čas se na zápas připravit. Takhle dobře odehraný poločas v Mladé Boleslavi pamatuju málokdy, stopeři v klidu sbírali ojedinělé pokusy hráčů v modrém dostat se za jejich záda, naše křídla, která tentokrát vyšla na Hložana se Haraslínem, hrála s neuvěřitelnou lehkostí a střed hřiště byl kompaktní a po delší době dominantní v náš prospěch. Když k tomu už v 15. minutě našel Čvančara skulinku mezi stoperama i nádherný Šulův přízemní centr, nezbývalo než poslat balón do brány a uklidnit nás ještě víc.

Ještě větší radost přišla po dalších deseti minutách, Martin Vitík, který při zraněních svých kolegů z obrany vzal svou druhou šanci v sestavě Sparty za velmi dobrý konec, potvrdil své výkony tentokrát i gólově, vyplaval při Dočkyho rohu přímo na ve středu vápna a s chladnokrevností zkušeného střelce vstřelil svou první ligovou trefu. Pohled na jeho radost byla vypovídající, nádhera. Od té doby byla hra klidnější a do poločasu jsme v klidu kontrolovali vedení.

Do druhé půli nemohl nastoupit Čvančara, který si už 29. minutě sedl na trávník bez předchozího souboje a poslední čtvrt hodinku na trávníku spíš protrpěl. Po chvíli nás mohl definitivně uklidnit Wiesner, ale dvakrát z vyložené šance trefil tyč a břevno a při dorážce si Minčev místo útočníka zahrál na stopera a poslal míč z metru s přehledem nad branku. Boleslav už pak byla aktivnější a chtěla se evidentně vrátit do zápasu, dvakrát nás skvěle podržel Heča, který druhý den dostal k narozeninám dárek v podobě reprepozvánky a penaltovému zákroku Vitíka pět minut před koncem naštěstí předcházel ofsajd.

Pak už si kluci konec pohlídali a při posledním rohu ještě zavěsil hlavou Láďa Krejčí a od protilehlé tribuny slušně zaplněné sparťany si vysloužil i skandování svého jména, za které s očividným vděkem poděkoval… Další pěkný moment, který uzavřel pohodovou neděli strávenou se Spartou, i my fanoušci jsme byli vděční, že to tentokrát bylo bez nervů a cestu do Prahy jsme mohli, teď už v teple na čtyřech kolech, strávit pohodovou debatou a příjemným pocitem, že je ještě o co hrát.

Teď si dáme chvíli repre oddech a příště doma s Baníkem. Ať žije Sparta!

Ondra


FK Mladá Boleslav – AC Sparta Praha 0:3 (0:2)

Góly: 15. Čvančara, 25. Vitík, 90+3 LK37. ŽK: Sladký, Horský – LK37. Rozhodčí: Hocek – Caletka, Hájek.

FK Mladá Boleslav: Šeda – Sladký, Suchý, Preisler, Rolinek – Smrž (46. Mužík), Dancák – Skalák (63. Horský), Matějovský, Ewerton – Ladra (72. Hlavatý).

AC Sparta Praha: Heča – Wiesner, Vitík, Hancko, Højer – Haraslín (71. Pešek), Sáček (89. Souček), Dočkal (82. Karabec), LK37, Hložek – Čvančara (46. Minčev).


Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Co týden dal a dá jaro 2022 (6.díl)

Takovej Mdlej Večírek - report ze zápasu Sparta - Pardubice

Chaos, diletantství a alibismus. Současná Sparta si lže do kapsy. Už dlouho.

Co týden dal a dá jaro 2022 (5.díl)

Fotbalová TÁTOVA horečka

Co týden dal a dá jaro 2022 (díl 04)

Radši se jdi podívat - report ze čtvrtfinále Mol Cupu

Co týden dal a dá jaro 2022 (3.díl)

Přestaňte hrát karty a pusťte fanoušky na fotbal!

Co týden dal a dá jaro 2022 (2.díl)

Ještě chvíli tu, s dovolením, budeme vládnout……report z výhry v Mol Cupu v Edenu

Co týden dal a dá jaro 2022 (1.díl)

Chceme vůbec titul?