Jaký je pro vás ideální čas výkopu? Určitě jedna z těch nikdy nekončících diskusí: tamti jezdí na Letnou zdaleka, ten je chalupář, jiná chodí na odpolední šichty - kolik lidí, tolik preferencí, znáte to. Opravdu ale těžko vymýšlím, pro koho je vhodný výkop v neděli v jednu odpoledne… Sám pro sebe si to přebírám nějak tak, že je to poslední zápas v roce a k takové poněkud slavnostní příležitosti se nabízí mít něco speciálního. Jinak ale fakt nevím... Mám dojem, že když se hraje tak brzy, člověk v ten den nestihne nic ani před ani po zápase. Osobně mě třeba mrzí, že jsem nebyl doma na oběd: v dnešní době sítí a komunikátorů se snažíme ctít společné jídlo jako příležitost, kdy se všechny ty blikající a pípající věcičky odloží a jsme jenom my 4 pohromadě. Mám tyhle chvilky fakt moc rád! Navíc se tatínek jen tuhle vrátil z nějakýho Holandska nebo odkud a v neděli už zase ten fotbal.

Byly doby, kdy jsem ty poslední zápasy docela pravidelně vynechával - v časech, kdy to Spartě nešlo, se frustrace ochozů právě v nich uměla projevit a já nijak netoužil u toho být. V neděli ale chybět fakt nechci - mám totiž neodolatelný dojem, že se konečně zvedáme. I posledně v tom podělaným Rotterdamu, kde jsme těch gólů dostali fakt moc a ten výsledek, co si budem, je prostě špatný, tak já tam přesto viděl náznaky. Předně jsem vnímal, že se na to kluci nevybodli a navzdory skóre se snažili hrát. A ne, nebudu jásat nad prohrou 2:4, ale myslím, že minimálně místama se o slovo hlásil fotbalový život a snaha v tom už projetým zápase ještě alespoň kousat. Jen si to srovnejte s totálně odevzdaným domácím mačem proti Brestu! A mám dojem, že to vycítil i náš sektor na De Kuip a support navzdory stavu a absenci základních kotelnických propriet, šlapal docela slušně po celý zápas.

Dnes tedy Jablonec - výhry nad Karvinou, která bude mít záchranářské starosti a umlácenou klokaní mršinou ani optimista jako já nemohl považovat za nějaké zásadnější znamení vzmachu. Oproti tomu Jablonec už považuju za mančaft z toho ranku, co nás prověří a ukáže, jak na tom jsme. Proto bude dnešní zápas tak nesmírně zajímavý a důležitý. Nevím, jestli je to časem výkopu anebo pokročilou roční dobou, ale spousta lidí od nás ze sektoru vynechává a já se tak dostanu k volné permici - beru kamaráda, který je velký fanda a umí SF-fórum nejednou docela vytapetovat, ale z různých důvodů se už na stadion nedostane tak často, jak by sám chtěl. Jsem rád, když se to povede, protože mám někdy pocit, že se u nás, co na tom stadionu vysedáváme furt, taky dostavuje určitá otupělost a některé věci nám můžou lehce unikat. Jsem zkrátka zvědavý, co tomu dnešku bude říkat.

Nastupujeme v docela zvláštní sestavě - na stoperu Jarda Zelený, na wingbecích Sáďa a Márty Suchomel, uprostřed - v poslední době běžně na 3 - Kairinen, Laci a Solbakken. Naše hra má od začátku docela slušné parametry: netvrdím, že se všechno jenom daří, ale z mančaftu jde cítit hodně pozitivní energie - jakoby ty kluky po nějaké době zase bavilo spolu hrát fotbal. Nehraje se jenom na jistotu a nejde především o to, neudělat chybu - máme i slušné šance a i když se žádná neurodí, tohle by mohlo jít! A jistěže je furt 0:0 a všichni máme v paměti ty mače, ve kterých jsme přes slibný začátek najednou naprosto nevysvětlitelně odešli a bylo po žížalkách. Takže optimismus zatím hodně opatrný, ale ten rozdíl tam prostě je! Zatrne nám ve 34. kdy Peter Vindahl propouští do sítě střelu soupeře a tečeme 0:1. To je, samozřejmě, blbý, ale ta reakce není vůbec špatná: tribuny cítí, že kluci dělají co můžou a potřebují podpořit a hráči nesklání hlavy a hrají dál svou hru, která dnes už pár šancí přinesla. Není příliš důvod, něco měnit. Jinak Jablonec od začátku zápasu předvádí to, čím se pravidelně prezentují týmy pod L. Kozlem: kouskování, povalování, drobné zákeřnosti - jakkoli vím, že tyto “taktické” zbraně často nesou ovoce, já osobně přesně z těchto důvodů Kozlovi nikdy nepřeju sportovní úspěch. Dle mého by trenér měl svoje hráče učit především fotbal. Přes nějaké náznaky se nám srovnat nedaří a do kabin se jde za stavu 0:1.

O pauze mě zastihne zpráva, že se náš sportovní ředitel veřejně vyjádřil, že Lars Friis zůstává trenérem ACS. Tohle je, samozřejmě, věc, o které se toho hodně namluvilo a napsalo. Já si osobně nemyslím, že by náš herní a výsledkový propad šel primárně za trenérem a lidsky mi je Friis sympatický tím, jak doposud ustál ten tlak, který na něj musel/musí být obrovský. Tohle není trenér, který se se slzami v očích stočí do klubíčka a kuňká něco o tom, že už fakt neví… Navíc, mně Lars už ukázal, že umí i těžké zápasy. Hlavně ale v tom celým hrozně věřím Sivokovi a Rosickému - to jsou oba bývalý hráči velkých klubů, kteří, na rozdíl ode mne, vědí, jak to má vypadat v mančaftu, co se má nebo nemá dít v kabině, zažili, jak se žije a trénuje na vysoké úrovni. Pokud oni nevidí systémový problém v práci trenéra, tak já se holt vyzbrojím trpělivostí.

Do druhého poločasu nastupujeme s dalším překvapením - místo Kaana Kairinena Kuba Pešek. Nejpozději v ten moment mi naplno dojde, jak je ta půlsezona už strašně dlouhá a jak všichni ti kmenoví hráči musí být už děsně hotoví. Nicméně, nás pořád čeká letos ještě poločas a bylo by naprosto báječné, kdyby se nám i s tím torzem, co nám zůstalo k dispozici, ten zápas povedlo zmáknout. Pojďte kluci! Péša přináší další dobrou energii: nic nevypustí, maká a každý sprint soupeřům určitě bere další a další síly. Nedělní počasí je takové, jak by člověk v půlce prosince mohl čekat: sice nemrzne, ale je docela kosa a hlavně vytrvale fouká. Jak vidno všude kolem, spousta lidí využila brzkého výkopu a vzala na tribuny malé sparťany a sparťanky - sám jsem to nějaký čas zvažoval, ale nakonec jsem rád, že jsem děti nechal doma. Ve druhé půli už je určitě každý prochladlý skrz naskrz - a naše holka se mnou byla naposledy na tom prosraným Baníku, tak bych se už bál, že by mohla získat dojem, že je to na Letné vždycky jenom utrpení. Na hřišti to ale utrpení není: v 51. po dlouhé době udeříme z rohu, když si Albion Rrahmani lafatovsky najde balón a srovnává na 1:1. Jooo! Pojďte: ještě je spousta času! Jablonec občas hrozí z brejků, ale je docela jasné, že i tento zápas bude o nás. My musíme sebrat síly na obrátku. Pokud vzadu nikdo neudělá vyloženou minelu, tak bychom se ničeho obávat nemuseli. V 63. zůstane ležet na trávníku Rrahmani a drží se za stehno - leží docela dlouho a pak už je jasné, že pokračovat nebude. Přibíhaj k němu Laci s Birmou a nesou ho za čáru: ano, ten Birma, který už údajně s tím mančaftem plným Šiptarů nechce mít vůbec nic společného! Kdybych stejnou scénu viděl třeba v “Buď v týmu”, tak si nejspíš řeknu, že to je v tý naší kabině asi hodně nahouby, když se musí naše PR uchylovat k tak průhlednému pokusu předstírat, jaký jsou všichni kámoši…

Ale tady se to děje přímo přede mnou a já to vidím opravdu moc rád - a nejsem sám, protože Letná reaguje velkým potleskem. Ostatně, když spolu hrajou, tak mi Albion s Birmou přijdou jako dva fotbalisti, co o sobě vědí a snaží se spolu hrát - a na zákusek spolu, pro mě za mě, chodit nemusí. Nastupuje Victor Olatunji, který se mi po nějaké době v Rotterdamu zas líbil: já miluju, když ten ohromný borec hraje jako ohromný borec a nebojí se zapojit svoje tělesné parametry. Ve dvou šancích mu to nevyjde a já už si pomalu skládám v hlavě do reportu věty o tom, že jsme sice zase jenom remizovali, dnes to ale bylo po hodně pozitivním výkonu. Pak v 78. pošle výborně hrající Qazim Laci do vápna lobík, který se otře o obránce a Victor ho pošle ze vzduchu do sítě. Já tomu v prvním zlomku vteřiny ani nevěřím! Goool! Letná vybouchne a já jsem se dočkal toho, co jsem si pro dnešní zápas vysnil. Otočka po dobrém výkonu. I Lars Friis si u střídaček radostně zapumpuje. Pojďte to dohrát! Na posledních 10 minut přichází David Pavelka za Markuse Solbakkena, který se dnes ukázal v opravdu dobrém světle, ale věřím, že toho taky musí mít až-až. Předpokládám, že jsme Pavlase nechali v mančaftu přesně pro tyto momenty a David ukazuje, že může být platný. Rve se, nebojí se chodit do soubojů… Těsně před koncem náš kotel odpálí dvoupatrové pyro a tak se chvíli nehraje, ale nastavení si pohlídáme hodně zkušeně: aktivně, pořád chceme hrát, žádný strach a vytřeštěné oči jako na Julisce. Jablonec se do ničeho ani nedostane: sbíráme auty, fauly a když už by to mohlo začít smrdět, tak se to prostě odpálí do pryč. Koncovka ve velkém stylu.

Tohle bylo hodně pozitivní vítězství: naši hráli od začátku dobře, ale přišel malér a prohrávalo se proti soupeři, který umí kouskovat hru, tahat čas a celou dobu může hrozit z brejků. Vůbec nic jednoduchého! Přesto jsme otočili zápas navzdory tomu, že po předlouhém podzimu už zbylo k dispozici jenom torzo mužstva. Mám ohromnou radost za kluky i za celou Spartu: vedení i realizák. A ne, nemyslím si, že nás výhra nad Jabloncem odšpuntovala k triumfu v Lize Mistrů. Přesto jsem měl fakt skvělý dojem z toho, co jsem viděl: dnes šlo zavzpomínat na Priskeho Spartu, která ukazovala sílu a vždy se rvala až do konce. A já jsem naprosto přesvědčený o tom, že přesně takováto vítězství “na krev” tomu týmu ohromně pomůžou.

Musím se vám přiznat, že mi těch pár týdnů volna od fotbalu vůbec vadit nebudou - užijte si svátky a zachovávejte i nadále věrnost této fantastické stránce: vynasnažíme se, aby i o pauze bylo co číst.

Klidné svátky a hodně zdaru!

Novák








Co se aktuálně mezi fans děje?

AUTOBUSEM 12. HRÁČE DO LEVERKUSENU

Slzy v očích…report z výjezdu do Rotterdamu

Rekordní měsíc na SF

ESHOP SF PŘED VÁNOCI

Důležitý sou body a na vostatní se vy…report z utkání Sparta - Bohemians

"Užij si to" - report z utkání Sparta - Bohemians

Co týden dal a dá podzim 2024 (21. díl)

Eshop SF - dárkové sety

Vím to sám - report z utkání Dukla - Sparta

Když nevíš co napsat, a už jsi slíbil report…report z utkání Sparta - Atletico Madrid

Co týden dal a dá podzim 2024 (20. díl)

Výroční plichta s Teplicemi

Bombito: „Když při hymně drží každý fanoušek sparťanskou šálu nad hlavou, mám vždy husí kůži jako pralinky.“