gabi, Kovanej | 16.07.2008 08:53

V průběhu minulého týdne jsme doma řešili, co spáchat o blížícím se víkendu. Po projednání několika možností nám zůstaly dvě volby. Pivní slavnosti ve Svijanech, nebo Spartička v Korutanech. Po krátkém váhání jsme se shodli na druhé variantě a rozhodně jsme nelitovali. Ačkoliv..? Ale popořádku. Naskytla se možnost vyrazit ve čtyřech lidech jedním vozem, tudíž snížit náklady na minimum a ještě se seznámit s novými ACS fanatiky ;o). Po několika telefonátech a mailech jsme logistickou otázku vyřešili a dohodli se, vzhledem k začínajícím prázdninám v Rakouskou a výměně turnusů na Jadranu, že vyrazíme s časovým předstihem o půlnoci z pátku na sobotu, abychom vyloučili možnost nějakých problémů na cestách. Jak jsme byli naivní, to se ukázalo záhy. Cesta probíhala v pohodě až do šesté hodiny ranní (předtím jsme si hodinku - dvě malinko odfrkli). Cca 70 km za Salzburgem byl vůz po dojetí stojící kolony s vypětím všech sil zastaven a osádka čekala, co se bude dít. V průběhu následujících pěti hodin osádka zjistila, že se po tu dobu nedělo prakticky nic, kromě snad střídání lijáků se slunečným počasím a ujetí neuvěřitelné vzdálenosti zhruba 20ti km! Katastrofa!

Člověka v tu chvíli přepadají nejtemnější myšlenky a proklíná sám sebe až do pátého kolene. K vidění byly neuvěřitelné, až bizarní, scény - jako například kopaná na dálnici, lehátka a slunící se šoféři či výpravy do okolních lesů. Naštěstí jsme vytrvali a odměnou nám byl příjezd do nádherného vysokohorského střediska - lázní, Bad Kleinkirchheim. Dorazili jsme někdy po poledni. Zhruba uprostřed městečka jsme dorazili k hotelu Die Post, před kterým byl zaparkovány sparťanský autobus a známá dodávka. Zaparkovali jsme také a šli obhlédnout situaci. Zahlédli jsme Kadlece s Jeslínkem a po chvíli jsme uviděli našeho nového chorvatského motivátora, který nám ochotně a plynou češtinou sdělil všechny podrobnosti týkající se večerního utkání. Naše ekipa slušně poděkovala a vyrazila se ubytovat do příjemného hotýlku nesoucí název Sonnblick, který se nachází přímo naproti pěknému fotbalovému areálu místního klubu a lanovkám lyžařského areálu.

Po nutném odpočinku jsme vyrazili opět k hotelu Die Post, abychom zjistili další podrobnosti k zápasu. Zahlédli jsme v luxusním hotelu opět mladého Jeslínka a posléze jsme na balkóně odchytili Vacka s Kúdelou. Bylo nám sděleno, že ještě neznají sestavu a že se hraje určitě od 18:00, přestože některé zdroje uváděly až 18:30. Poté jsme vyhledali sympatickou hospůdku, kde jsme pojedli a popili (při současném kurzu EUR - CZK vše za pár drobných) mezitím jsme viděli MUDr. Nováka, jak si to štráduje pěšky na stadion v půlhodinovém předstihu před busem s hráči. Kolem půl šesté jsme dorazili do útulného areálu místního klubu, s povděkem kvitovali přítomnost výčepu, kde nabízeli 2 druhy kvalitních ležáků a další občerstvení. Naše hvězdy se již rozcvičovaly, na Grigara za asistence trenéra gólmanů Stejskala střílel Kozáčik a i ostatní hráči se na place nějakým způsobem rozhýbávali. Největší hvězdy nenastoupily, o to byla větší šance s Řepkou a spol. prohodit pár slov, či se případně vyfotit.

Naše čtyřčlenná formace vyvěsila vlajku a čekala na zápas. Během dne k nám přicházely zprávy, že ostatní fanoušci se na zápas vůbec nedostanou, vesměs to museli vzdát a obrátit zpět k domovu. Škoda. Úderem osmnácté hodiny utkání začalo a Sparta začala náporem a hned v 5. minutě po skvělé akci Kuliče a Jeslínka perfektně vypálil Slepička a bylo 1:0. Poté zahrozil několikrát soupeř a místy laxní hra Sparty vedla k otočení skóre. Naštěstí Míra Jednička pár minut před koncem vyrovnal a v úplném závěru vše v dobré obrátil Bono. Nejlepší na hřišti byl, dle našeho názoru, mladý Krob na levém beku. K naší velké radosti se na začátku druhé půle přiřítilo na parkoviště auto s českou SPZ a z něj vyskákalo další 4 členné družstvo sparťanských fanoušků, takže nás bylo alespoň v druhé půle docela slyšet (stejně tak i po utkání :o))) ).

O přestávce se nahrnuli nehrající plejeři (Řepka, Berger, Matušovič, Voříšek, Holenda atd.) do místního výčepu, ale pívo si nedali. Točilo se výborné Villacher, Maerzer a další, proto nechápem.... :o)) . V průběhu druhé půle jsme prohodili pár slov s Jakubem Otavou, Tomášem Řepkou, Patrikem Bergrem či s Mirkem Matušovičem. Po utkání se k našemu překvapení k naší skupince přihnal trenér Lavička a jménem svým, hráčů a vůbec Sparty nám moc poděkoval, že jsme dorazili. Bylo to velice příjemné.

Večer po utkání se ubíral v tradičním stylu pozápasových dýchánků, pivo a šnaps tekly proudem, vše jsme zakončili dlouho po půlnoci v jedné hospůdce ve městě, kde jsme ještě potkali pár lidí z realizačního týmu ACS. Závěrem bych chtěl ještě vzdát hold jednomu vídeňskému sparťanovi, který dorazil až po utkání, trmácel se vlakem z Vídně do Villachu? Vlak měl zpoždění asi 5 hodin a potom ještě cestoval taxíkem za nemálo EUR do Bad Kleinkirchheim.

Výlet to byl náramný a určitě stál za všechny ty trable.

Sparta forever!

gabi, Kovanej

gabi, Kovanej | 16.07.2008 08:53 Vstoupit do diskuze
16