Jaroslav „Jarka “Poláček se narodil 5.4.1905 v Plzni. Vyrůstal v plzeňské čtvrti Doudlevce. Svá dětská léta prožil zejména na tzv. „Dobytčáku“, kde se odehrávaly populární fotbalové mače mezi tamější mládeží. Jarka nebyl pouze vášnivým fotbalistou, ale také organizátorem většiny sportovních akcí v prostředí „Dobytčáku“.
07.12.2013 | Rudé legendy | Lukáš Rauch | komentáře(11)
Technik, driblér, střelec, hráč, který si pro svůj zvláštní způsob vedení míče vysloužil přezdívku „Šmrdlus”, takový byl Josef Sedláček, útočník Železné Sparty. Začal v Bubenči, přešel do Olympie VII, v roce 1914 byl zraněn u Lublina (průstřel stehna), o rok později u Gorice (rozdrcené předloktí), ale přesto se ke kopané vrátil.
19.07.2012 | Rudé legendy | taborita1 | komentáře(3)
Existují možná miliony sparťanských “srdcařů“. Potom existuje pár opravdových Srdcařů. Ale nade všemi ční jméno Jindřicha Rezka. Protože zatímco ti předchozí by bez Sparty neexistovali, Sparta by dost možná neexistovala bez Rezka. Mladý Jindra měl to štěstí, že se narodil zrovna v době, kdy se fotbal bleskově šířil z původních kolbišť na Císařské louce po všech možných pláccích a hřišťátkách pražských. On sám přišel na svět v Karlíně a tak zákonitě začal kopat za místní AFK Karlín.
13.12.2011 | Rudé legendy | harvester | komentáře(4)
Fotbaloví hráči odcházejí a zase přicházejí. Stejně tak se děje i v nejúspěšnějším a nejpopulárnějším českém klubu, Spartě Praha. Prostě to je koloběh fotbalového života. Někdy nahradí famózního plejera borec stejných či podobných kvalit, jinde přijde hráč spíše průměrný, nebo na druhou stranu fotbalista, který dá zapomenout na svého předchůdce a naopak vzpomenout hvězd let minulých a začne psát novou éru železné síly Sparty. Stalo se to i v době, kdy končil v rudém dresu legendární Raymond Braine, útočník evropské extraklasy, který v letenském klubu odehrál 102 ligových zápasů a vstřelil v nich 120 branek. Jeho nástupcem se měl stát rychlý a snaživý Zeman, posila z Plzně. Bohužel však bylo časem jisté, že k velikosti hráče Brainova formátu nedorostl, sice branky střílel, pomáhal mužstvu k vítězstvím, ale prostě to nebylo ono, něco stále chybělo.
03.07.2011 | Rudé legendy | taborita1 | komentáře(4)
V historii AC Sparta Praha oblékalo její dres mnoho vynikajících hráčů, ať to byli útočníci, záložníci či stopeři. Neměli bychom však zapomínat ani na muže, kteří kolikrát byli tou poslední instancí, hradbou, před kterou stanuli hráči soupeře chtějíce dobýt svatyni týmu z Letné a dopravit do ní „ kulatý nesmysl „, na gólmany. A že jich v celých slavných dějinách Sparty bylo. Na některé nelze zapomenout, spousta se jich vryla fanouškům nezapomenutelně do paměti, někteří prošli klubem, aniž v něm zanechali jakoukoli stopu či sehráli tu lepší, či horší roli. Na žádné by se však zcela určitě zapomínat nemělo. Jedním z nich, pro mnohé zapomenutým, pro jiné naopak nezapomenutelným, byl brankář ACS třicátých let minulého století Bohumil „ Bonzo „ Klenovec. Mnohým toto jméno nejspíš nic neřekne, avšak Bonzo byl například jedním ze strůjců památného vítězství Sparty Praha ve Středoevropském poháru roku 1935.
30.03.2011 | Rudé legendy | taborita1 | komentáře(11)
Konkurence doma i v zahraničí začala s popularizací fotbalu stoupat a domácí senzacechtiví novináři začali poté, kdy odešel Pilát, psát o rezavění železné Sparty. V zahraničí však mělo klubové jméno stále vynikající zvuk a Sparta byla v roce 1926 pozvána na americký zájezd. Mužstvo však potřebovalo posílit, zejména v útočné formaci. Vrátil se Janda-Očko, kterého si zaoceánští Češi vynutili kvůli skvělým ohlasům na jeho výkony na Pershingově olympiádě. Největší posilou sparťanského týmu se však stal Josef Silný, kterého letenští bafuňáři přetáhli z konkurenční Slavie za tehdy bezprecedentní částku 60 000,- Kč. Josef pak vydržel v rudém dresu až do roku 1933 a odehrál ve Spartě 379 utkání a vstřelil v nich 375 branek, z toho 76 ligových a jako první v historii nastřílel během své kariéry více než sto ligových gólů a stal se tak prvním členem Klubu ligových kanonýrů. Ještě dovětek k turnaji v zámoří. Cestování do Ameriky a po ní bylo tehdy velmi únavné a po namáhavé cestě navíc čekal sparťany souboj většinou s anglickým či skotským profesionálním klubem. Přesto z dvanácti utkání sedm vyhráli a poražení byli jen dvakrát.
08.03.2011 | Rudé legendy | taborita1 | komentáře(5)
Železná Sparta. Pojem to známý v celé Evropě, ba i světě let dvacátých minulého století. Málokterý tým si zasloužil tento titul, avšak Sparta té doby zcela bet debat. A to nejen tím, že například ve Středočeské župě (Celostátní mistrovství v té době ještě neexistovalo, ale za vrcholnou soutěž se všeobecně považovala početná a mocná Středočeská župa a její vítěz byl uznáván jako domácí šampion), v roce 1923 vyhrála titul jasně bez porážky a s famózním skóre 94:14, což odpovídá průměru 6:1 na jedno utkání, nebo že Sparta prakticky v této soutěži vítězila nepřetržitě od roku 1919 do roku 1923. Soutěž se hrála jednokolově. Sparta za tu dobu odehrála 59 zápasů a kromě jednoho všechny vyhrála, a to s vysokým skóre 235:46. Jediný prohraný zápas pochází z druhého kola prvního ročníku, kdy Sparta nečekaně prohrála 1:2 s Unionem Žižkov. K tomuto vítězství se pak novináři a fanoušci vraceli ještě dlouhá léta. Hrdinové tohoto zápasu byli brankář Antonín Kaliba a skórující Jan Dvořáček. Oba hráči po nějaké době přestoupili do Sparty
24.01.2011 | Rudé legendy | taborita1 | komentáře(7)
Po období tzv. Železné Sparty, v dvacátých letech minulého století kdy, nejen podle znalců a pamětníků, mužstvo z Letné patřilo mezi nejlepší kluby světa, kdy se po zelených pažitech proháněli v rudých dresech páni fotbalisté jako Antonín Hojer, Václav Pilát, Karel Pešek – Káďa a další, se žezla ve třicátých letech pomalu chopila nová generace bojovníků v rudém. K jejím nejvýznačnějším představitelům patřil písecký rodák Jan Říha. Po příchodu z Písku se stal okamžitou oporou letenského celku. Během své kariéry nastoupil k celkem 429 zápasům a vstřelil v nich 224 branek, z toho 111 ligových. Za Spartu nastupoval v letech 1937 – 1950, stal se s ní 5x mistrem ligy (1937-38, 1938-39, 1943-44, 1945-46, 1947-48) a 4x vítězem Českého poháru (1941, 1943, 1944 a 1946). V reprezentaci nastoupil k celkem 25 zápasům a vstřelil v nich 8 branek. Účastnil se též MS 1938 ve Francii.
11.01.2011 | Rudé legendy | taborita1 | komentáře(8)
Ivan je pro mne symbolem úspěchů Sparty osmdesátých let. Když poprvé vyběhl na ligový trávník, bylo nám ho téměř líto. Tenhle maličký a hubený klučina že by měl ve sparťanské obraně úspěšně čelit urostlým a kosmatým borcům soupeře? Zdálo se to být nemožné a jeho nominace k utkání vypadala jako omyl. Za půl hodiny hry jsme už o něj neměli strach. Maličký subtilní Ivánek běhal po hřišti jako vítr, zle a neohroženě dotíral na soupeře a ... mydlil to hlava nehlava. Za chvíli jsme začínali mít strach spíš o to, aby vydržel na hřišti až do konce utkání. Ne proto, že by nestačil s dechem (plíce měl jako měchy!), ale proto, že by sudí nemusel mít pro jeho ostrý styl hry pochopení a mohl by ho vyloučit. Nestalo se tak ani při jeho ligové premiéře v roce 1981, ale, alespoň co já osobně pamatuji, ani nikdy později, v žádném z těch krásných 221 ligových střetnutích, které ve Spartě sehrál. Ivanova tvrdost byla prostě v normě. Prohlédněte si videa z různých momentů kariéry Ivana Haška vč. hodnocení trenéra Ježka: IVAN HAŠEK - VIDEO.
24.06.2009 | Rudé legendy | Franta | komentáře(1)