Neděle 16. listopadu je den "sváteční" jako každý jiný, přesto je ale pro všechny Sparťany něčím výjimečný. Sparta dnes slaví totiž své 115. NAROZENINY, neboť právě v tento den roku 1893 byl náš milovaný klub založen! Právě 16. listopadu byly schváleny stanovy Athletic Clubu Sparta. Zároveň zanedlouho spatřila světlo světla i vlajka Sparty tak, jak ji známe dodnes, tedy žluto modro červená kombinace. Dresy byly černé, později pruhované černobílé – až v roce 1906 se začala psát tradice slavných rudých dresů. Jak je dodnes známo sparťané, konkrétně tehdejší prezident klubu Petřík, si vyhlédli v Anglii dresy slavného Arsenalu, což je mimo jiné zaznamenáno i v klubovém muzeu slavného Arsenalu. O podrobnější historii si přečtěte níže v článku!
Ve dvacátých letech minulého století se psala i historie tzv. Železné Sparty, neboť klub získával jeden domácí titul za druhým. Zajímavostí je, že dres oblékal také slavný komik Vlasta Burian – působil ve Spartě jako brankář. Slavná období střídala i méně slavná, kdy se tolik nedařilo, až v šedesátých letech přišla tzv. Kvašňákova éra a Sparta tuzemské fotbalové scéně opět dominovala. V historii klubu najdeme i černý rok 1975, kdy naše Sparta sestoupila, ale byl to první a doufejme, že i poslední sestup v historii. Po roce se vrátila opět do první ligy, aby v 80. letech zažívala mimořádné úspěchy, zejména pod taktovkou trenéra Ježka. V novodobě české lize Sparta až na výjimky dominuje, hraje pravidelně prestižní evropskou soutěž – Ligu Mistrů, i když doufejme, že jen pro letošek účinkuje v poháru UEFA.
Zde jsou ve zkratce největší úspěchy v historii klubu:
34x mistr Československa (České republiky)
8x vítěz Československého poháru
18x vítěz Českého poháru (Poháru ČMFS)
3x vítěz Středoevropského poháru
3x čtvrtfinalista PMEZ
1x semifinalista Ligy Mistrů
1x semifinalista PVP
1x čtvrtfinále Poháru UEFA
Demínka - základní kámen sparťanské slávy.
Roku 1891 byl založen A. C. Praha, který výhradně pěstoval athletiku a k athletice přistoupilo tehdy i závodní bruslařství. A. C. Sparta vyvinul se tedy z A. C. Praha. Řada zakladatelů a borců tohoto klubu učinila r. 1893 secessi a založila A. C. Královské Vinohrady - klub pro pěstování lehké athletiky. Kroužek tento však mimo lehkou athletiku pěstoval kopanou na hřišti Malostranského S. K. na Letné u Hanavského pavilonu. Výborové schůze klubu konaly se též ve vinárně Havlíkově u Kamenného stolu na Karlově náměstí a pak se klub přestěhoval do kavárny Demínky. Zde při jedné valné hromadě přijat byl s nadšením návrh Horejcův na změnu jména klubu, který nadále nazýval se „Athletik Club Sparta“, čili zkráceně „Sparta“. Prvním předsedou Sparty byl Max Švagrovský. Klub neměl s počátku hřiště a trainingy konány podle okolností jak se to dalo. Football chodili členové hráti jednak na Invalidovnu, jednak na Císařskou louku, kdež konaly se první zápasy mezi Spartou a F. C. Kickers, studentů to z gymnasia v Křemencové ulici, jakož i proti Deutscher Akademischer Technischer Rathfahrervereinu a D.F.C., který založen byl ze členů veslařského klubu Regatta. Athletika lehká i těžká cvičila se té doby na Střeleckém ostrově, později na Invalidovně a na Primátorském ostrově. Později se podařilo Spartě získati nájem pozemku od fy Müller, proti reálce, kdež zřízena byla závodní dráha cyklistická a athletická. Z Viktorky přestěhovala se Sparta na Střelnici v Karlíně. Tenkráte bylo také založeno dorostenecké mužstvo Václavem Růdlem. Z Invalidovny přestěhovala se Sparta pak dále na závodní dráhu do Buben. Když r. 1903 Bubenská závodní dráha byla zrušena, přestěhoval se klub do Holešovic proti pivovaru. Později pak na Letnou na staré hřiště za lanovou drahou a ve válce v r. 1917 se přestěhovala Sparta na lepší místo v Praze VII., Belcrediho tř., kde po shoření staré tribuny v r. 1932 byla postavena krásná nová tribuna nákladem 2,000.000 K. Na tomto místě jest Sparta až dodnes.
Výňatek z knihy: DNES HRAJE KÁĎA, autoři Dr. Karel Pešek-Káďa a W. Hlava. nakladatelství MELANTRICH - rok 1938
