Redakce | 28.08.2010 19:54

Ano, jsme tu opět! Hlásí se vám všemi oblíbená, davy milovaná a dívkami i ženami zbožňovaná redakce webu Sparta Forever. Nechme chvilku odeznít bouřlivý aplaus a hned můžeme pokračovat dále. Jelikož nám chodilo opravdu velké množství dopisů emailových i parfémy navoněných s razítkem Počty, museli jsme vyslyšet stále silnější volání po obnovení rubriky Pořád se něco, anebo pohledem redakce.

Na přelomu let 2006 a sedm jsme vám přinášeli jakási shrnutí a komentáře k dění ve Spartě. Impuslem pro nás bylo to, že ve Spartičce se pořád něco děje a taky poměrně zásadní tlak uvnitř nás k tomu něco říci. A když to tlačí, musí to prostě ven. Zároveň těmito obnovenými a pravidelně nepravidelnými komentáři vás chceme vyzvat k diskuzi. Jde nám totiž všem o to jedno…že…ehmmm. No začíná to na S a pak je písmenek porůznu.

Vždy pár odstavci shrneme uplynulé období a v nich si ke komentářům vybereme, co uznáme za vhodné. Jak jsme předeslali před čtyřmi lety. Pokud nebude co povídat, uveřejníme recept na vaření píííva. Novinkou je, že kromě komentářů se bude redakce také odhalovat. To víte, přibrala nějaké to kilčo navíc, zmužněla a tak už je ráda za každé oko, které na ni ba třeba i omylem pohlédne. A pro ty, kteří se nechtějí kochat mužnými tvary a mírami členů redakce, tu budou novinky z dění uvnitř redakce a historky za oponou webu SF. Něco prostě z kuchyně.

Naši hráči poctivě a tvrdě trénovali, prý snad nikdy nebyla příprava tak krutá a náročná, a hned vyrazili do Hradce. My s nimi. Víme, jak to dopadlo na hřišti. Děly se i jiné věci. Při opouštění matičky Prahy si všichni asi mysleli, že se jede jen za zábavou a na fotbal. Omyl. Stali jsme se i nechtěnými herci. Natáčelo se asi pokračování již kultovní pohádky S čerty nejsou žerty. A žerty také nebyly. Jelikož se má s peklem bojovat, aby bylo zlo poraženo, nenechala na sebe reakce dlouho čekat.

Prvním větším počinem Občanského sdružení 12 byla písemná reakce na velmi nekorektní chování zástupců PČR.

Bohužel se start nepovedl, ale v domácím zápase se Slováckem nás zase pomilovala slečna Štěstěna. Venca Kadlec ji pro nás rozdivočel a bylo dobře. Ale pozor, žádná zlatokopka to nebyla. Tu náš Gucci pozná! Tahle nám dala… plnými hrstmi z lásky! Do toho jsme si odskočili na nějaký ten pohárek, pak nás vytrestal opět výjezd do Budějovic. Start do sezóny nic moc. A ještě těžší porcička nás na jídelním lístku teprve čekala. Lech Poznaň v poháru a Baník O. (písmeno O nebo to je nula?) a Příbram v lize. Bříško nás po těchto soustech nebolelo, naopak se docela slušně výsledkově trávilo. A hned bylo veseleji. Rozporuplné pocity ze začátku sezóny byly zapomenuty a převládala víra v sílu hráčů i nás diváků. Pak se ale dostavily neúspěchy jak na ligové scéně ( Plzeň ), tak na evropské ( vyřazení z kvalifikace o LM Žilinou ), ale my to přežijeme, s bolavou hlavou, ale vztyčenou, vzhůru na Gamrinus ligu, směle do Evropské ligy. Prostě je to ve fotbale pořád jako na houpačce. A to je také pěkné, nemyslíte?

A nejen na fotbalovém trávníku bylo rušno. Točil se svět fotbalu i ten mediální. Až se z toho některým asi točila hlava jako na houpačce. Pravděpodobně tolik, že je pak z těch všech kolotočů špatně od žaludku a všichni víme, jak to končí… Bohužel obsah žaludků si někteří odkládají i na stránky novin. A to dokonce pravidelně! Třeba ten zlý to drak lezoucí pravidelně ze své sloje Kozlovna. Drak Pivíz začal opětovně flusat své jedové sliny na naši spanilou lásku. On a jeho lokaj Jezlínek. A v tu do boje vstoupil pravý sparťanský řytíř a bombarďák Bombi, který vytříbeně vládne svému peru, na rozdíl od Pivíze, aby je úspěšně zahnal zpátky. Nevíme, jak vy, ale náš rytíř má naši plnou podporu. Navíc byl soupeř nefér podporovaný posluhovači z redakce daného a nejmenovaného sportovního, stále ještě sportovního?, deníku. Ti uveřejnili tolik prapodivných reakcí „čtenářů“ na adresu našeho zástupce, že to bylo až neuvěřitelné. Je to ještě normální? Nás to však těší. Nás to přivádí to extáze.

Je to opět důkazem, že za 1. ležíme všem v žaludku, proto víme, že stále žijeme a žijeme na vrcholu, a za 2. vždy budeme stát proti všem, proti přesile, a vítězně, a to nás posiluje!

Není lepšího zakončení, není lepšího vědomí…proto se nám vždy usíná s nádhernými pocity jedinečnosti a výjimenčnosti….

Redakce


Redakce | 28.08.2010 19:54 Vstoupit do diskuze
9