Zítra tu máme další pokus o volbu předsedy FAČR. Druhá šance se shodou okolností uskuteční na den přesně, v Den boje za svobodu a demokracii, zrovna to takpěkněvyšlo. Předvolební tanečky, kdy se různé skupiny (prý) snaží dohodnout na proceduře voleb, dělají z celé akce už tak trochu komedii, která málokoho z nezainteresovaných ještě baví. Protože jde ale o dost, zkusíme se na tento akt trochu podívat. Dnešního dne se v jistém periodiku jeho redaktor Škvor vytasil s podporou pro šéfa FC Plzeň, v článku Dejte šanci Paclíkovi! Tato agitka je pak dokonce povýšena na názor celého deníku. Pomineme skutečnost, že delegáti VH jsou tak akorát zvědavi na nějaká doporučení či názor tisku. Přesto se ale nejde u myšlenek pana Škvora nezastavit.
„Paclík je z celé trojice nejvhodnějším kandidátem. Nejedná se přitom o volbu podle pravidla „nejmenšího zla“. Paclík má předpoklady a kvality, které opravňují k domněnce, že by mohl být dobrým předsedou českého fotbalu. Především je to schopný manažer, což prokázal ve svém podnikání. Už ukázal, že se kolem zelených trávníků umí pohybovat. A nakonec další Paclíkovo plus. Nejsilněji ze všech se vymezuje vůči Romanu Berbrovi…“
Řeklo by se pěkné „píárko“. Vezmu to ale zkrátka. Pan Škvor je
a)naivní jak náctiletá Nanynka
b)natvrdlý jak Hloupý Honza
c)píšící na zakázku.
Paclík schopný manažer, což dokázal ve svém podnikání – ano, mimo jiné prát dočista dočista je hotovou Biblí podnikání.
Paclík ukázal, že se kolem zelených trávníků umí pohybovat – ano, angažování DK ČMFS za krajně neetické jednání potrestaného Myslivečka do funkce sportovního ředitele klubu, bezprecedentní krok s rozpuštěním Komise rozhodčích (po prohraném zápase se Spartou, zrovna to taknáhodouvyšlo), to jsou ty nejzářivější kroky, dokazující plnou splynulost s fotbalovým prostředím. Jako třešnička tu pak je krok, kdy klub, jemuž šéfuje, se pomocí velmi ubohé právní (a vysoce amorální) kličky vyhnul zaplacení několikamilionové částky klubu SK Plzeň z přestupu hráče Filla (klub FCVP se u soudu v zájmu nevyplacení ca.7.500.000 de facto zřekl své historie před rokem 1998, což tedy nekoresponduje s letošní oslavou stoletého výročí založení).
Paclík se nejsilněji ze všech vymezuje proti Berbrovi – ano, Berbr mu nevadil coby podporovatel Rajchla, ale rozhodně by mu vadil coby (údajný) podporovatel Pelty. A aby se to nepletlo, bude Paclík sám Berbra přesvědčovat, aby podpořil jeho… tak nějak si lze představit nejsilnější vymezení se proti někomu.
A moc rád bych osobně viděl obličej pana Škvora, až se jeho „ideální kandidát“ Paclík vzdá svých hlasů ve prospěch Rajchla (na což tedy nejspíš nedojde – „škoda“).
Druhý pokus o volbu předsedy se velmi pravděpodobně opět neuskuteční. Důvodem bude přetrvávající neshoda v otázce volební procedury. Kandidátovi Rajchlovi náhle začala vadit moravská kandidátka Čecha Pelty, ačkoli moravská kandidátka Čecha Ivana Haška byla (onehdy) geniálním tahem. Kandidátu Rajchlovi se ale hlavně nezamlouvá způsob výkladu volby ve třetím kole (podle jím, sotva před půl rokem, vymyšlených a sestavených stanov!), neb si patrně umí sečíst, že tam by to pro něj byla konečná stanice a vítězem by se stal kandidát Pelta.
Valná hromada FAČR tak bude velmi pravděpodobně i v dalším případě dnem boje za fotbalovou svobodu a demokracii, a jen shodou okolností to bude připomínat spíš tragikomický mix gangsterky s vesnickou tancovačkou.
Každopádně má-li někdo ze tří představených kandidátů na předsedu FAČR předpoklady a kvality, které opravňují k domněnce, že by mohl být dobrým předsedou českého fotbalu, je jím o několik světelných let jediný Miroslav Pelta.
consigliere