V uplynulých dnech oslavila naše společná láska, AC SPARTA PRAHA, kulaté narozeniny. Uplynulo již dlouhých 120 let od okamžiku jejího zrození. Je tedy na místě jí dodatečně pogratulovat a popřát jí do dalších let hodně zdraví, dobré kondice, skvělých fotbalistů i fanoušků a v neposlední řadě i mnoho úspěchů.

Sluší se poděkovat jejím zakladatelům, kteří 16. listopadu 1893 založili sportovní klub AC Královské Vinohrady, o jehož budoucí slávě neměli tušení. Také je třeba poděkovat jejich následovníkům, kteří spojili tento klub s nejslavnějšími a nejudatnějšími bojovníky, jací kdy na této planetě žili. Od 9. srpna roku 1894 nese náš klub hrdý název AC SPARTA.

Zapomenout nesmíme ani stovky skvělých fotbalistů, kteří šířili slávu našeho klubu po celém širém světě. Ne nadarmo se v jedné etapě našich dějin mohla SPARTA pyšnit přívlastkem Železná Sparta. Před jejím uměním se třásl celý svět. V šedesátých létech minulého století se Sparta vrací ke svému původnímu názvu a pod vedením trenéra Václava Ježka se rodí nový skvělý tým. Po dlouhé době získává doma mistrovský titul a znovu získává respekt po celém světě. Její turné po Střední a Jižní Americe máme mnozí stále v živé paměti. Sparta porážela nejslavnější mužstva těch nejfotbalovějších zemí.

Po jediném sestupu z naší nejvyšší soutěže přichází okamžitý návrat do 1. ligy a pomalu se začíná tvořit nové mužstvo. Opět pod taktovkou skvělého trenéra Ježka. Nyní přichází doba, kdy Sparta získává naprostou dominanci v Českoskovensku a posléze v České republice. A daří se jí i na mezinárodním poli. Na úspěchy v pohárové Evropě vzpomínáme dodnes. V současné době již není naše převaha tak jasná, na další ligový titul čekáme nezvykle dlouho, ale nyní se rodí nový tým, který má ty nejvyšší ambice. Pevně věřím, že své narozeniny oslaví Sparta dalším mistrovským pohárem a ani v Evropě se v příštím soutěžním ročníku neztratí.

Oslavy stodvacátých narozenin Sparty měly a stále mají několik podob. Již 15. října 2013 se fanoušci Sparty setkali s několika bývalými i současnými hráči v restauraci Demínka, kde byl náš klub založen. Skvělý zážitek, zejména vyprávění sparťanské legendy, ing. Václava Maška, všechny zaujalo. Následovaly různé autogramiády a setkání hráčů a funkcionářů Sparty s fanoušky. Jedním z vrcholů oslav se stal pochod sparťanských fanoušků 16. listopadu 2013 od Prašné brány do našeho letenského chrámu, kde proběhly fanouškovské oslavy narozenin doprovázené skvělou pyroschow. Na udivené a mnohdy obdivné výrazy návštěvníků Prahy se nedá zapomenout. Spořádaný pochod doprovázený skandováním sparťanských chorálů v historickém centru Prahy byl důstojnou akcí našich narozenin. Je jen škoda, že výroční zápas s týmem Mladé Boleslavi se nemohl odehrát v tento slavný den. Dočkali jsme se až o týden později.

Na Zápas stodvacetiletí zvaly billboardy na mnoha místech matičky Prahy. Také dvě krásné tramvaje v barvách fotbalové a hokejové Sparty lákaly fanoušky na tento mač. Konečně jsme se dočkali. K mému velikému zklamání nebylo vyprodáno! Co bychom víc chtěli? Solidní počasí i čas, bojujeme o titul, hrajeme slušný fotbal a stejně Letnou nevyprodáme? To není dobrá vizitka! Ale co, ti co přišli, si fotbalovou slávu užili.

Na trávník nastupují vlajkonoši se svými zástavami a sudí přivádějí obě jedenáctky. To však není vše. Za obrovského aplausu nastupuje Železná jedenáctka Sparty. Jedenáct skvělých fotbalistů vedených trenérem Dušanem Uhrinem a doplněný lékařem Bednářem. Srdce mě vyskočilo až do krku, jak jsem dojatý. Co hráč, to fotbalový pojem. A nemohu nevzpomenout na desítky dalších skvělých pleyerů, kteří neměli tu možnost na letenském trávníku být. Měli jsme jich tolik, že by se tam snad ani všichni nevešli! Mnozí z nich už kopou v nebeské jedenáctce, na některé se pouze ze zdravotních nebo organizačních důvodů nedostalo a bohužel, našli se i takoví, kteří pozvánku od klubu odmítli! Je to smutné, ale bohužel, pravdivé! Přitom svými fotbalovými výkony do legendární sparťanské sestavy určitě patří! Velká škoda, že se nedokáží nad některé, často už letité záležitosti, povznést. Nejen mě tam chyběli! Posledním aktem před výkopem je křest plakety a pojmenování hlavní tribuny po Sparťanovi století Andrejovi Kvašňákovi za účasti jeho syna Jaroslava.

Nakonec i naši hráči přispějí svým dílem k oslavám narozenin Sparty a Mladou Boleslav poráží 4:1. Krásná chorea na tribunách, podpora z hlediště a závěrečná děkovačka hráčů před kotlem, to jsou zážitky, na které budeme dlouho vzpomínat. Hned druhý den přispěli k oslavám s gratulací i naši hokejisté, když ve vyprodané Sportovní hale porazili borce Slávie. To byl vskutku vymazlený víkend. ;-)

Zatím poslední akcí narozeninových oslav byla včerejší výstava různých sparťanských relikvií s názvem „Dotkni se sparťanské historie“. Několik stovek fanoušků mělo možnost na vlastní oči vidět unikátní skvosty. Vše je doplněno o autogramiádu bývalých i současných hráčů Sparty. Naprostou raritou byly faksimile zakládajících listin Sparty, dále je k vidění mnoho pohárů, ať už ligových mistrovských, za výhry v pohárech, za vítězství na turnajích po celém světě. Poháry, které vybojovaly naše ženy. Různé památeční plakety získané při příležitostech zápasů v Lize mistrů, za účasti na turnajích nejen v Evropě, ale i Americe, Africe, vlastně po celém světě. Tam všude totiž Spartu znají a uznávají. Návštěvníky zaujme i několik kronik zmiňujících se sparťanskou minulostí. Zajímavé fotografie na panelech také zaujmou mnohé fanoušky. Několik desítek vlaječek různých klubů opět z celého světa. Z nich mě zaujaly dvě. Vlaječka Mezinárodního olympijského výboru věnovaná Spartě s osobním věnováním a podpisem jejího dlouhodobého předsedy pana Juana Antonia Samaranche a vlajka mužstva FC Bologna. 6. října 1966 odehrála Sparta poslední zápas na „staré“ Spartě právě s tímto týmem. Utkání skončilo 2:2, poslední gól vsítil Tomáš Pospíchal a poté začala přestavba našeho stadiónu. Vlajka, kterou od italského kapitána dostali Jirka Tichý, je jednou ze vzpomínek na toto utkání. Obrovskou škodou, nebojím se napsat i chybou, bylo, že při výstavbě nového stadiónu se zapomnělo na vybudování Síně slávy, ještě lépe, muzea, kde by tyto úžasné historické materiály byly trvale vystaveny. Sparta má tak skvělou minulost, že by si takové prostory určitě zasloužila. Některé poháry, vlaječky a další věci z naší historie jsou sice umístěny ve VIP prostorách hlavní tribuny, ale ani tam to není to pravé ořechové. Zde mě nejvíce zaujaly zlaté hodinky, které věnovala Sparta panu Šroubkovi za 400 odehraných zápasů! Nádherný dar! Přimlouvám se za všechny fanoušky naší Sparty, nezapomeňte při plánované přestavbě stadiónu na prostory, kde by mohly být všechny poháry, vlajky, dresy a ostatní materiály spojené se Spartou, vystaveny. Máme jich tolik, že bychom jimi naplnili docela velké muzeum. Sparta si to zaslouží. Včerejší výstava si zasloužila důstojnější prostory, než narychlo postavený stan. To ale není problém těch, kteří tuto skvělou akci zorganizovali a připravili. Těm patří za jejich snahu poděkovat a ocenit jejich snahu!

Závěrem chci naší mladici popřát do dalších let hodně úspěchů, na jaře titul a na podzim hodně úspěšných výjezdů do pohárové Evropy.

Bombito