Redakce | 01.04.2006 00:00

Již téměř půl roku hraje náš odvěký „rival“ Slavia Praha v supermoderním fotbalovém chrámu v Edenu, nesoucím jméno Pepi Bican Arena. Při jeho slavnostním otevření jsme my sparťani pukali vzteky, což se ještě umocnilo během sezony, kdy na zápasy červenobílého baletu chodily desetitisícové návštěvy a stadionem byli ohromeni i hráči všech evropských velkoklubů, které tam v rámci Champions League zavítaly. Thierry Henry podle našich informací dokonce naléhal na vedení Arsenalu, aby jejich rozestavěný Emirates Stadium zbořilo a postavilo na jeho místě dokonalou repliku pražského Carrefouru, a pokud se tak nestane pohrozil odchodem do Slavie. Nebo hráči Anderlechtu, ti si pro změnu pochvalovali výborně zabezpečené šatny. Pojďme ale na chvíli zapomenout na nenávist k vršovickým cirkusákům, věnujme jim prostor na našich stránkách a podívejme se na historii všech jejich stadionů.

Ten první stál od roku 1897 na Letné, hned vedle sparťanského. Velký zlom však přichází v roce 1937, do kterého se datuje také první gigantický plán na vybudování nového slávistického stadionu světových parametrů (viz.obrázek). Měl být pro více než 50 000 lidí, ale z neznámých příčin se tehdy něco zvrtlo. Kroniky už neuvádí, zda si tehdejší činovníci nechali vyrobit pouze maketu, či tehdejší angličtí majitelé z lichvářské společnosti PENICE v čele se Sirem Arthurem Conanem Collecocotem nakonec nedodali potřebné finance. Tak jako tak, zůstalo jen u plánů, ale je zase pěkné, že na maketu se peníze nakonec našly a my se tak můžem pokochat tou krásou. V roce 1950 všichni usoudili, že výsostná pražská lokalita s panoramatem Hradčan v pozadí nemůže být přeci domovem Slavie. Sešívaní si tak museli sbalit svých pět švestek a usadit se na druhém konci Prahy, v ošklivější a nevzhlednější části města zvané Vršovice. Jelikož nebyly peníze ani na pár prken pro vybudování nové tribuny, přestěhovala se do Edenu ta stará z Letné, a nám už nic nebránilo pokochat se krásnou scenérií samotného sparťanského stadionu v pozadí s Hradčany.

Než však byl plácek v novém domově bezdomovců připraven k použití, neměla Slavia kde hrát. I zželelo se sparťanskému vedení slávistických dítek a tak jim nabídlo dočasný azyl na našem stadionu. Ano, je to podivná, ba téměř – brrr hrozná představa. Slavie na Letné už nikdy! Když v roce 1952 konečně zmizeli v Edenu, tamější hřiště, ač zbrusu nové, bylo oproti ostatním mizerné a nedostačující. Inu rozhodli se soudruzi, že v roce 1973 (přesné datum a hodina se tentokrát nedochovala) bude v Edenu stát největší stadion v Československu a celý areál bude ikonou socialistického sportu. No nebudeme vás dlouho napínat, ani tentokrát se dílo neuskutečnilo. Tehdejší mecenáš sovětského majitele ENITSCHENKO soudruh Collecocotěnko opět přivřel kohoutky, neboť plán stadionu by překonal samotné a majestátné Lužniky, hlavně co se velikosti a přepychovosti týče.

A tak se začali angažovat tehdejší vysoce postavení lidé se slávistickou krví, kterých bylo jako much, různých ministrů, náměstků, výborů z UV KSČ atd., až vznikla na začátku 80.let další z řady krásných maket (na obrázku). Vlivné sešívané osoby z politiky sehnaly nejen stavební povolení, ale dokonce už i veškeré peníze, které by šly ze státního rozpočtu, čili z daní veškerého proletariátu! Jak příhodné, ale to se již naštěstí psal rok 1988, chvíli poté přišla revoluce, pád komunistického režimu a všichni soudruzi, bojující za výstavbu slávistického stadionu zase hezky zalezli do ústraní. No a tak na hřišti, které bylo zaostalé již v padesátých letech, dělala Slavie ostudu až do konce 20.století, než našla azyl na Větrné Hůrce. V devadesátých letech opět vyšlo několik maket nového stadionu, z nichž ta nejlepší a nám nejvíc známá se datuje do roku 1997, během jejíhož předvádění pan Ležka bouchl pěstí do stolu a vyřkl: „15.srpen 2000“. V ten den se nový chrám otevře. Je pravda, trošku se to ještě protáhlo, ale druhé datum, 19.říjen 2005, již Pepi Bican Arena otevřela své brány prvním divákům a začala nové éra Slavie. Ostatně reportáž z této slavnostní chvilky, kdy nejeden Sparťan blednul závistí si můžete přečíst ZDE. V článku se nachází i rozsáhlá fotogalerie.

Je konec všem žertům, že náš rival jsou jen bezdomovci a nemají stadion. Je to pro nás těžké, na druhou stranu ale, přejme jim to. Představme si, co by se dělo, kdyby ten stadion opravdu dodnes neměli. Na jejich zápasy by chodilo 1700 diváků… Jaká by to byla ostuda a navíc přeci každý klub, který chce být velkoklubem prostě svůj stadion mít musí. A hlavně slávističtí fanoušci by museli být zoufalí z toho všeho. A co teprve, až by přijeli do našeho chrámu na Letnou, to by to na ně dolehlo úplně. Jak nad tím tak přemýšlím, ono snad ani nejde žít s vědomím, že fandím jedinému týmu v Evropě, který nemá svůj stadion. Někteří (je jich pár stovek) s tím žít umí. Ovšem teď, kdy se blíží derby řeší zajímavou situaci. Chtějí udělat pochod (který Sparťané dělají již druhým rokem), kdy vyrazí od svého stadionu na derby. Tak vám nevím, je to schizofrenní a nepříjemná situace. Vyrazí od bodláků nebo od nenáviděného strahovského stadionu?? Nechme se překvapit. Nebo jim opět budeme muset poradit jak na to?

Redakce | 01.04.2006 00:00 Vstoupit do diskuze
16