Ludva | 07.03.2004 11:57

Dle mého názoru poslední šance jak zatlačit na baník a ziskem 3 bodů si ještě říci o titul zůstal hráči v rudých dresech nevyslyšen. Ani diváci si ovšem nevážili možnosti, byť v minimální míře, pomoci svým hochům k vítězství a v chladném odpoledni před televizními kamerami si jich na Letnou našlo cestu jen 4011. To je ostuda. Na druhou stranu se ukázalo, že přišli už jen ti skalní a fandilo se docela dost v rámci početních možností, kotel nebyl ale žádný. Fandů Olomouce přijelo asi 20.

Hráče na trávníku přivítal pokus o choreografii (viz foto) z balónků v barvách Sparty a vzhledem k minimu diváků nebyl dle fotografie zas tak marný. Jako další věc si skupina fandů připravila nápis „hrajte srdcem“ a bohužel asi použili vypsaný zvýrazňovač, někteří hráči Sparty jej pravděpodobně přehlédli. Právě ono srdíčko podle mě scházelo prvních ca 70 minut nejvíce. I když by se toho našlo více v rozhárané hře bez absolutní koncepce. Například i ve 2. třídě někde na vesnici je určen hráč, který při rohu nabíhá na zadní tyč, ale proč by se taková základní věc učila pány fotbalisty v rudém. Pokud jim to neřekne trenér, je neschopný, pokud určený hráč svou povinnost neplní, platí o něm to samé. Vše toto by ale bylo milosrdným (v této sezóně se musel už snad jindy náročný divák na Letné naučit skromnosti) divákem odpuštěno, být alespoň bojovnosti. Ta přišla až v závěrečných 20ti minutách, ale to je trochu pozdě „honiti bycha“.
Kdyby hráči stejně makali až do vstřelení gólu (ten by při podobném tlaku prostě i přes výborného Vaniaka musel přijít) a pak už se šetřili na Milán, diváka by sice nenadchli, ale z profesionálního hlediska, kdy vítězství je chlebem, by splnili svou povinnost.

Dále mě už ani moc nepřekvapilo střídání „trenéra“ Kotrby, který poslal na hřiště Míru Baranka. Půjčím si slogan z politické scény „Míro děkujeme, ale odejdi“…je mi líto, že po zranění jsi se už nedostal do formy, ale být na hřišti 15 minut a nekopnout si do balonu buď schován za hráčem, nebo odstrčen hráčem, to už je „umění“.

Na závěr si neodpustím ještě malou poznámku k –a to zdůrazňuji- panu fotbalistovi Jirkovi Štajnerovi, kterého mám pro jeho umění jinak moc rád, ale právě proto jsem na něj asi i přísnější. Takže Jirko když už ti 5x nevyjde patička, možná si občas řekni: „ok, dnes není můj den“ a přihraj míč taky svým spoluhráčům.

Ludva

Ludva | 07.03.2004 11:57 Vstoupit do diskuze
0