Redakce | 19.01.2007 14:11

Jméno: Tomáš SIVOK

Datum narození: 15. 9. 1983

Výška: 185 cm

Váha: 74 kg

Ligová bilance: 101/7

Bilance v reprezentaci: 2/0

Post: záložník

Číslo dresu: 6

Předchozí kluby: Kamenice nad Lipou, SK České Budějovice, AC Sparta Praha, nyní Udinese


Tomáš Sivok – s největší pravděpodobností se žádný jiný hráč z poslední doby, kdy fotbalovým světem vládne klubová rotace hráčů (ve Spartě toto bohužel platí snad trojnásob), nezapsal do historie Sparty a hlavně paměti nás fanoušků tolik jako právě tento záložník. Jaké stopy zanechal za více než pět let, které uplynuly od podepsání přestupových lístků do našeho milovaného klubu? Sám jsem byl zpětně zaražen jaký zajímavý příběh se za dresem číslo 6 skrývá.

Málokdo o tomto tehdy sedmnáctiletém podle odborníků nadějném mladíčkovi věděl, když ho Sparta v létě 2001 z týmu Českých Budějovic kupovala. Obratem bylo údajně na konto Jihočechů posláno 8 milionů korun, mládežnický reprezentační gólman Patrik Kolář jako přídavek a nasmlouvaných 20% z částky při případném dalším přestupu jako třešnička navrch. Jak předvídavé to od představitelů Budějovic bylo se ukazuje právě nyní. Zajímavá je i dobová citace Miroslava Pelty (tehdejší sportovní ředitel Sparty), který prohlásil: „Byl to zajímavý obchod a dobrá investice".

Letošní zima a přestup dává oběma zainteresovaným stranám zapravdu. Nemuselo tomu však být. O tom však až za pár okamžiků. Tomáš mezitím zůstal v černobílém dresu Dynama na hostování a až po roce oblékl vytoužené rudé triko. Náklonností ke Spartě a touhou se prosadit se netajil.V letní přípravě roku 2002 stihl ještě ME hráčů do 19 let a pak už následoval jeho první ligový gól. Ten padl proti Ostravě a jak jinak než hlavou. Letná poprvé zaznamenala vyhublého hráče s číslem 17, který stylem samá ruka samá noha tehdy nebojácně a tvrdě odebíral ve středu pole soupeřům míče. Start rozhodně nadějný, avšak následné dění již tak růžové nebylo. Jako se už mladým ač sebevíc talentovaným fotbalistům ve Spartě stává, přestal nastupovat. A tak se více než v rudém prezentoval v dresu reprezentace do 21 let. V létě 2003 tak na sebe s radostí opět oblékl formou hostování dres svého mateřského klubu, aby měl být následně v zimě roku 2004 součástí obchodu spojeného s příchodem teplického Petra Voříška do Sparty. Odchodu do Teplic výměnou za toho středopolaře a svého jakéhosi obětování se vzepřel, což nebylo a není v našich končinách ze strany hráčů zrovna obvyklé. Jak důležité to pro jeho kariéru ale také pro Spartu (po herní i finanční stránce) bylo se opět doceňuje až po letech. Tehdy měl jít ve šlépějích x desítek hvězdiček před ním a x desítek, které následovaly a budou následovat po něm. Sparta si ho jako reakci na toto dění stáhla z hostování a čekalo se jakou kapitolu příběh Sparta a Sivok fotbalový život napíše. No nebyla ledasjaká, jmenovala se totiž zápas proti AC Milán. Nastoupil a opět nezklamal. Zdaleka však neměl vyhráno. Vše nabralo správného směru až v létě 2004, kdy jako náhradník zařídil za posledních 7 minut remízu na hřišti Apoelu Nikosia. Jednalo se o 2.předkolo Ligy Mistrů. Přihrávka a gól znamenal pod trenérem Strakou důležitý start do velmi úspěšného podzimu 2004. Předchozím osudem již vydatně zocelená Tomášova hvězda začala konečně stoupat.. Bohužel ruku v ruce začaly i zdravotní peripetie, kterými si měl Sivok v dalších měsících a letech ještě projít.

Následný rok a půl v rudém by se dal charakterizovat skvělými výkony a zápasy, následným zraněním a opětovnými návraty a tak pořád dokola. Tomáš se stal vůdčí osobností Sparty, ikonou našeho klubu daného období a především jedním z nejmladších kapitánů, kteří měli tu čest vést slavný klub do zápasových bojů. Nejvážnější zranění prodělal v září roku 2005, kdy si při zápase Ligy mistrů přetrhl přední křížový vaz v koleni. Toto zranění mu vystavilo stop až do jara 2006, avšak Tomáš se jako správný bojovník popral ještě o nominaci na MS 2006 a odjel na něj jako 24. hráč připravený naskočit do týmu v případě odstoupení některého ze spoluhráčů. To se sice nestalo ale my jsme se začali těšit na Tomášův návrat a navázání na skvělé výkony, které byly ještě v živých vzpomínkách. Bohužel se k nim již nevrátil a dle mého názoru ani nepřiblížil. V létě 2006 během přípravného zápasu následovala smolná zlomenina lýtkové kosti a další stop v jeho návratu. Opět do týmu naskočil během podzimu ale výkony byly více než mdlé, pronásledovala ho různá svalová zranění, která znamenala kratší či delší dobu rekonvalescence. Bohužel a k jeho i naší škodě zaujal ke konci svého působení ve Spartě více než samotnými výkony na hřišti mnohými výroky mimo něj.

To už se však jako nit od jeho nejúspěšnějšího období táhl stín eventuálního přestupu, který Tomáš mnohdy komentoval slovy, že se nikam nehrne, že má Spartu rád, rád v ní i zůstane, ale případnému přestupu se nebrání. Ten tedy přichází nyní a popravdě řečeno i v tak trochu překvapivou dobu, jelikož za sebou nemá žádnou hvězdnou část sezóny. Na pohled druhý je však logickým krokem ze strany vedení i samotného Tomáše. Přejme tedy, aby se mu v jeho dalším působišti dařilo. Je na našem týmu, aby se s odchodem kapitána vypořádal. Možná to půjde lépe než bychom očekávali. Je to odchod podstatně méně pompézní než bychom si při odchodu kapitána Sparty představovali.

Redakce

Redakce | 19.01.2007 14:11 Vstoupit do diskuze
6