Na jednu stranu máme všichni jako jedničku zafixovaného Jardu, na kterého se můžeme vždycky spolehnout. Ale na druhou stranu musíme počítat s tím, že i on bude muset jednou skončit. Nikdo neví, kdy to bude, nikdo neví, jak se Jarda cítí a co ho bolí, může to přijít kdykoliv. Proto jsem rád, že přišel zrovna Daniel, kterého si pamatuju jako dost kvalitního gólmana a doufám, že zranění na tom nic nezměnilo. Věřím, že až doba "střídání stráží" přjde, bude to ta nejlepší možná varianta. Takže Danieli, přeju Ti hodně štěstí, trpělivosti, píle a úspěchů a až přijde tvoje chvíle, tak jen jisté zákroky!