Po delší odmlce opět přinášíme pár řádků o dění ve Spartě očima redakce. Poslední díl v této rubrice byl uveřejněn těsně před začátkem ligy a tak další dáme stylově po konci ligy. Pravda, určitě bylo v plánu i během jarní sezóny se podívat Spartičce na zoubek, ale v tom kalupu prostě nevyzbyl čas. Sparta sehrávala jedno utkání za druhým, někdy stoupala nahoru, někdy padala dolů, někdy jí fanoušci velebili, jindy odvolávali kdekoho. Jisté je, že liga byla více než zajímavá až do posledního kola a po zásluze jsme skončili na příčkách nejvyšších. Jak v domácí lize, tak v domácím poháru. Naši přímí konkurenti závěr nezvládli, Liberec padl na čtvrtou pozici, Mladá Boleslav skončila třetí a věčně čtvrtí či třetí jsou tentokrát zase tradičně věčně druzí, o domácím poháru radši nemluvě. Čili sparťanská spokojenost, umocněná ziskem titulu našich holek a samozřejmě našich zlatých hokejek. Prostě docela prima sparťanská sezóna!
Vracet se k uplynulé jarní části sezóny je po zisku všech trofejí nošením dříví do lesa. Přesto tam aspoň vezmeme pár polínek a tradičně sesumírujeme dění a naše výsledky. A zaměříme se nejprve na domácí pohár. Zajímavostí uplynulého ročníku byly dvě věci. Ani jednou jsme nehráli doma a na jaře jsme vždy vyhráli rozdílem 2:1. Čili žádné přesvědčivé výsledky jako na podzim. Nejprve jsme přešli přes Příbram, která měla letos potíže sama se sebou a nakonec také sestoupila. Pak jsme zaznamenali důležité vítězství ve Zlíně. Tam se nám nedaří a věřme, že toto bude odrazovým můstkem i pro ligu, protože tam ztrácet začíná být již pomalu trapné. A nakonec velké finále na Strahově. Tam dorazilo pár fanoušků, v porovnání s ligou byla šestitisícová návštěva hodně špatná. Škoda, Sparta jako první v samostatné české lize mohla obhájit tuto trofej a navíc mohla vykročit k vysněnému double, který naposledy získala v roce 1989, nehledě na to, že nikdo jiný double už hodně dlouho nezískal. Víte, že naposledy tak učinil Slovan Bratislava v roce 1974? Víte, že sešívky získaly double dvakrát v letech 1941 a 1942 a to jen proto, že Sparťané zrovna bojovali za vlast? ;-) Ale vážně, Sparta získala double 6* (1944, 1946, 1984, 1988, 1989 a teď v roce 2007). Již zmiňovaný Slovan 1*, sešívky 2*, Dukla Praha (nikoliv Starkov) taktéž 2* a nakonec i Spartak Trnava. Tím výčet zisků double končí, o to více je to ceněná „trofej“. Ale zpátky k zápasu. Ti věrní, kteří dorazili se nejen dobře opálili, ale zároveň mohli oslavit obhajobu a vítězství tohoto poháru, neboť i Jablonec jsme porazili 2:1, kdy jsme dokázali zvrátit nepříznivý stav 0:1. Strůjcem vítězství byl v závěru ligy skvělý, ale dle expertů Milana Dovšehovidim Lihového a Ladislava Pivízka starý a nepotřebný, Pavel Horváth! Po zápase tak mohly vypuknout oslavy, vlastně taková generálka na pondělní vytoužené oslavy titulu.
Ale po pořádku, přece jen k ligovému primátu vedla dlouhá jarní cesta a kolikrát to vypadalo už hodně špatně. Vlastně hned na začátku jarní části jsme dostali na prdel od Jablonce takovým stylem, že spousta fanoušků přemýšlela, zda opravdu sedí na Spartě. Výprask 0:3 a naprosto totální rozčarování ze vstupu do jarní části, kdy se po posílení očekávala vesměs spanilá jízda za titulem. Pracně vybudovaný náskok v čele tabulky po podzimní části byl v tu ránu v trapu a jeli jsme nanovo. Čekal nás výjezd do Příbrami, kde jsme už dokázal v rámci zápasu v poháru ČMFS jako generálky na ligu vyhrát. I tentokrát se zadařilo a i přes nepovedený výkon jsme zvítězili 2:0. Oči fanoušků se tak upřely k zápasu s Mladou Boleslaví, první vrchol jara byl před námi. Tady se teprve ukáže, jak na tom mužstvo je. A neukázalo se. Vyhráli jsme 4:1, ale tak nějak divně. 75 minut jsme byli na ručník a pak jsme dali pár gólu a závěr dohráli v euforii. Výsledek skvělý, ale skeptičtější a pesimističtější fandové zvedali varovně obočí a začaly se rojit první pochybnosti o Bílkově působení na sparťanské lavičce. To umocnil klasický výlet do Zlína, kde prohrajeme a jedeme domů. Jediná výhoda tohoto výjezdu je výborné jídlo v hostinci U Raušů ve Velké Bíteši. Tentokrát jsme křupli 0:2 po fakt ostudném výkonu. V dalším zápase přišel odpustek, doma jsme porazili 2:1 Teplice, ale opět platilo – výborný výkon v první půli a pak usnutí na vavřínech, snížení a strachování se o výsledek do samého konce. Nevyrovnané výkony pokračovaly následně v Českých Budějovicích. Opět prohra 0:2, výborný výkon Poborského, který se tak zařadil do dlouhého seznamu našich odchovanců a případně bývalých hráčů, kteří se na nás vytáhnou a mimořádně se jim zadaří! V tu dobu jsme netušili, že to je již naštěstí poslední prohra Sparty v tomto ligovém ročníku.
A přišlo derby. Narvaný stadion, největší návštěva a předzápasové hecování. Většina novinářů a sešívek se už viděla, jak na Letné vítězí. Jenže ouha, soudruzi nejspíš udělali chybu v desetinné čárce, Sparta vyhrála 1:0 a opět kraluje Praze! A tentokrát se ani nebylo na co vymlouvat, žádný náznak sporné situace v zápase nebyl, čili se na Strahově a v deníku Sport plakalo především nad vlastní nemohoucností a neschopností. V podstatě se tak odstartovala mizérie klubu hrajícího nejhezčí fotbal v galaxii, gólostroj se jaksi zasekl a z titulu nakonec bylo tradičně prd. Zápas rozhodl po závaru a nevydařených střelách Horváth a tak i Vorel měl krátká křídla. Těžký týden pokračoval zápasem v Ostravě, kde Sparta vydřela remízu, byť měla na vítězství, v každém případě to byl velmi dobrý bod! Následovaly povinné výhry doma se Slováckem a pak v Brně, pokud jsme chtěli uvažovat o titulu a mít vše ve svých rukou, tak ani jiné výsledky nepřipadaly v úvahu. A přišel další vrchol jara, na Letnou zavítal Liberec, který si brousil zoubky na obhajobu domácího titulu, kterou by tak učinil jiný tým než Sparta vůbec poprvé v naší samostatné soutěži. Remíza 1:1 nahrála soupeřům, ale v každém případě tak nechala Spartě vše ve svých rukou. Toho jsme také náležitě využili. Psychicky důležitý souboj v Olomouci jsme vyhráli, byť tam konečně všichni odpůrci našli nějaký výraznější sporný moment – ofsajd, který by jinde a jindy prošel bez povšimnutí, ale například Vlasta Petržela vše viděl úplně jasně a vzteky pak jistě rozdupal ruletu. Ale i tak jsme přidali pojistku a naopak padl nejhezčí gól posledních let, či desítek let. Pavel Horváth z více než 40 metrů utvrdil Lihového v tom, že je ve Spartě k ničemu a krásně přehodil Lóvasika. Karty tak před posledním zápasem byly rozdány jasně. Sparta musí vyhrát a má automaticky titul. Nebo může remizovat a i prohrát, ale za předpokladu, že stejně nebo hůře dopadne i Liberec. Ten den se na Letnou vyrazilo podívat spousta lidí, bylo opět téměř vyprodáno a jak to dopadlo již všichni víme. Pro ty, co jsou ještě v lihu zbývá dodat, že jsme vyhráli 5:0, euforie a oslavy byly veliké a proběhla i oslavička na parníku. Hráči se již vydávají na zasloužené dovolené a šichta je čeká opět na konci června.
Byl to tedy krásný rok, opředený trofejemi a tak to ve Spartě má prostě být! Sparta je předurčena k tomu vyhrávat vše, alespoň na domácí scéně. To se letos bezezbytku povedlo. Zbývá vyzdvihnout i fanoušky Sparty, kteří letos plnili Letnou v hojném počtu, průměrné návštěvy 12 000 diváků hovoří za vše. A to v sezóně, která vesměs vypadala ztraceně a jen dobrý finiš a klopýtání soupeřů znamenalo nakonec pro Spartu titul! Nezbývá, než si přát, aby toto na Spartě pokračovalo. Aby lidi chodili i dál, protože pak je to na stadionu parádní nejen pro hráče, ale i pro samotné fanoušky, hučící stadion je lepší, než když slyšíte každou nadávku, kterou řve Jarolím st. na Jarolíma ml. O tom by mohli strahovští fanoušci vyprávět. Sparta udělala velkou práci s fanoušky. Teď se uvidí, zda to vydrží dál. Přeci jen se sparťanský národ semkl a když se nedařilo tak svou Spartičku povzbuzoval. Prvním krokem vedení vůči fanouškům je zvednutí cen permanentek. Tak uvidíme…
Ze Sparty odchází Jarda Blažek. I když se na jeho adresu rojily ke konci jeho kariéry spíše stížnosti, že nechytí nic navíc, tak odvedl ve Spartě velké penzum práce. Měl skvělou rozlučku, které nahrávalo doslova vše. Určitě si to užil a popřejme mu, aby se mu v Německu dařilo. Uvidíme, kdo přijde na jeho místo, brankářský post je ve Spartě důležitý. Míša Bílek rozhodně nebude mít klidné spaní. Z obrany odchází mladíček Kučera. Škoda, Řepa bude muset vedle sebe vychovat někoho jiného. Bude to Venca Drobný? Či někdo jiný? Začíná zajímavé období přestupů a určitě se v případě Sparty jako vždy máme na co těšit! Tenhle tým to v sobě má a když se dobře posílí, tak nás čeká určitě zajímavá sezóna 2007/2008 (že to ale letí co…)
No a cíle pro příští sezónu jsou stejné – vyhrát vše a navíc postoupit do LM. Do jaké míry je to reálné napoví už los 3. předkola LM, kde nejsme po dlouhé době nasazeni. Chce to štěstí na soupeře a potkat se s dobrou sportovní formou. A pak se to může podařit.
Takže na závěr zbývá dodat – hoši děkujem! A to všem, bez rozdílu. Letos to byla lopotná, ale nakonec dobrá práce. A to všech, od realizačního týmu, přes hráče, vedení až po fanoušky, kteří letos byli asi tou největší posilou. Tak za dva měsíce na Letné nashledanou!
Ať žije Sparta!
Vaše redakce
