Bruska | 17.08.2007 08:03

Žádné jiné utkání než kvalifikační zápas Ligy mistrů neukáže, jaká je kvalita týmu, jednotlivých hráčů, trenéra i stav klubu jako celku. Není sporu o tom, že Arsenal patří v 3. předkole nejpopulárnějšího evropského klubového poháru do klubu nevyřaditelných. Proto bychom měli ocenit, že Sparta odmítla roli předem poraženého outsidera a narozdíl od jiných utkáních v předchozích letech projevila ambice Arsenal porazit.

Nikdy se neukáží problémy tak markantně, jak když proti vám stojí mužstvo takového kalibru, jakým Arsenal zůstává, ačkoli již nemá takovou herní kvalitu jako v éře Viery, Henryho, Pirese. Wenger proto stanovil jednoduchou taktiku. Čekat na chybu soupeře a potrestat jí. Chtěl po hráčích trpělivost, protože na té pohárová utkání tohoto typu stojí. V tomto směru splnili jeho tým úlohu natolik dokonale, že soupeři zbyly doslova oči pro pláč. Sparta se oproti Arsenalu neskutečným způsobem nadřela, přesto prohrála.

Mohl se Bílkův tým proti této taktice prosadit ? Pominu-li spekulace na jaký rychlostní stupeň by Arsenal přeřadil v případě, že by se na Rezka v koncovce více usmálo štěstí, tak bezpochyby lepší východisko by Sparta měla v případě, kdyby měla lépe poskládaný kádr, v předchozích letech se více zajímala o charakter hráčů a jejich sparťanské srdce. Jestliže po hráčích chceme, aby dřeli do úmoru, tak oceňme, že proti Arsenalu tomu tak skutečně bylo. Bohužel jako velké ponaučení z tohoto zápasu se ukázalo, že na to dřít celých devadesát minut nejsou zvyklí. V Gambrinus lize stačí odehrát pouze část zápasu a majitel klubu to toleruje. Vyřazení z Ligy mistrů nepřičítejme jedné zkažené přihrávce, jednomu ďábelsky rychlému protiútoku, rodí se ze špatných návyků z domácí ligy. Každé mužstvo, každý hráč se může dopustit chyby, ale osudnou se mu stane v případě, že si nedokáže poradit s vývojem zápasu. Dokud si vedení klubu nevytvoří nástroje, aby hráči přistupovali ke každému utkání v české lize s obdobným nasazením, jako včera, bude se nám pohárová Evropa vzdalovat. V tomto směru stála na straně Arsenalu nejenom výhoda větší kluboví pokladny, kvalita kádru, ale v Anglii samozřejmý požadavek na každého hráče odehrát celých devadesát minut. Z tohoto pohledu nemohla vést k úspěchu snaha Arsenal zastrašit tvrdší hrou. Touto myšlenkou se totiž v anglické lize bezpochyby zabývá někdo každý týden a Arsenal je na to zvyklý víc, než si dokážeme představit. Co si v Čechách nedokážeme představit, že hráč po devadesáti minutách respektive v nastavení druhého poločasu předvede takový sprint přes celé hřiště a na jeho konci precizně odcentruje. Krutost včerejší porážky spočívá právě v druhém inkasovaném gólu, nikoli pouze proto, že vzal zřejmě poslední procento naděje, ale 0:1 oproti předchozím výsledkům, by se potvrdilo, že změny za Bílka někam vedou a tým si lépe hledá cestu do Evropy. Výkon týmu na hřišti to naznačil, výsledek bohužel nikoli. Příčinu hledejme kromě jiného v nedůslednosti s jakou se doplňuje a pracuje s hráčským kádrem. Je jistě dobře, že skončilo období neskutečných hráčských rošád v éře Pelty nemluvě o úchylných a finančně nákladných experimentech za Hřebíka. Bílek dal správně kufr za dveře neochotnému Šimákovi, konkurence v kádru se zvětšuje, Sparta dobře investuje do perspektivních fotbalistů a excelentně uskutečnila zřejmě transfer století s Šimůnkem, za kterého nervózní Magath zaplatil víc, než by přinesla Liga mistrů neboť narozdíl od ní nejsou s odchodem stříbrného chlapce z Kanady na Spartě žádné výdaje. Taková pozitiva v předchozích letech opravdu nenajdeme, přesto utkání s Arsenalem ukázalo, že se pro posílení kádru mělo udělat podstatně víc. První utkání Ligy mistrů pouze naznačilo optimální vyřešení brankářského rébusu, potenciál Kladrubského a s výhradou i zvýšení kvality záložní řady, která dokázala uhrát s mimořádně silnou řadou protivníka vyrovnanou partii delší část utkání, než se čekalo. Bohužel výhrada směřuje k tomu, že kvalita se více projevovala v defenzivě a nikoli v podpoře útoku a snahou o střelbu ze střední vzdálenosti na branku. Problémem Sparty zůstává vstřelení branky. Proč nemá hráče obdobných parametrů, který by mohl střídat Doška? Proč neoživil hru příchod Matušoviče? Má Sparta na lavičce vůbec hráče, který by ji dopředu oživil? Když tentokrát nechybělo nasazení, kam se poděla chytrost? Jeden dobře zahraný signál, jedna geniální přehrávka a trochu jedovaté střela k tyči byla včera málo. Tvořiví a koncoví hráči jsou drazí, české kluby je dnes raději prodávají přímo než Spartě, ale chce-li Sparta hrát evropské poháry musí nakupovat především střelce branek nikoli defenzivní záložníky. Sparta je svojí tradicí, postavením v českém fotbale klub jiné kategorie, než aby fungovala na utrápeném systému dal má dáti, utkání jako to včerejší přináší jiné benefity než peníze. Dokud se do týmu nevloží peníze a budou se z něj spíše brát, aniž by se na jiných místech tvrdě šetřilo, sen o účasti v Lize mistrů se bude neustále vzdalovat. V tomto směru fotbal v posledních letech logiku má nejenom v Londýně, Salzburku stejně jako na Ukrajině.

Porážka od Arsenalu po předvedené hře není žádná tragédie. Možná důležitější partie ještě letos čeká Spartu v duelech poháru UEFA. Doufejme, že hráči pochopí lépe než loni, že hraje o případné nasazení a peníze v dalším ročníku Ligy mistrů. Nemá totiž smysl naříkat na krutostí losu, když se lze kvalifikovat mezi elitní skupinu díky koeficientu s hratelnějšími soupeři než byl Arsenal.

Bruska

Bruska | 17.08.2007 08:03 Vstoupit do diskuze
21