Jaromír Blažek. Je třeba vůbec něco dodávat? Není, bohatě by stačila tahle pouhá dvě slova, tohle jméno, přidat pár vykřičníků a bylo by vymalováno. Když jsem sbíral a následně pročítal podklady pro článek o odchodu Jaromíra Blažka, zjistil jsem, že by informace o jeho váze, výšce, předchozích působištích, úspěších a statistikách byly urážkou všech pravých Sparťanů. A ti leví by si je zase nezasloužili :o) Ale přesto...

Jarda Blažek se stal, byť s tím nemusí všichni souhlasit, ikonou Sparty a na rozdíl od dlouhé řady jeho spoluhráčů v rudém dresu nebude nikdy zapomenut. Jako odchovanec Metra Blansko prošel postupně všemi pražskými kluby, dokud definitivně nenašel své pravé místo na Letné.

Přišel k nám jako gólman, od kterého se asi neočekávalo, že by se měl zapsat do srdcí snad všech fanoušků, kteří mají na duši navždy vyrytý nápis „AC Sparta Praha“. Potvrzovalo to i příbramské hostování, kam byl v sezóně 01-02, po úvodních třech kolech, vyexpedován. Do branky nastoupil tehdy málo prověřený, ale nadějný Petr Čech a na Jardu Blažka se v podstatě zapomnělo. Jenže osud s ním měl rozehranou partii, ve které o zvraty nebyla nouze. Hostování ve Starkově klanu skončilo a Jarda se vracel na Letnou s otazníky v očích. Moc se s ním nepočítalo a tak se mnohokrát ptal sám sebe „kde asi skončím“? Měl nakročeno za Ivanem Haškem do RC Strasbourg, ovšem toto zahraniční angažmá mu zhatil paraguayský José Luis Chilavert, který se rozhodl pokračovat v kariéře a tak na Blažka nezbylo místo. Nakonec zůstal ve Spartě a my teď všichni víme, že zatraceně dobře udělal.

Jaromír Blažek tak dostal šanci ve Spartě znovu chytat a snad poprvé ve své kariéře vylétl jako raketa vstříc fotbalovému nebi, kde se jeho hvězda naplno rozzářila. Ne, že by do té doby byl špatným gólmanem, to v žádném případě, ale nijak zvlášť z ligové konkurence nevynikal. To už ale bylo minulostí. Najednou divákům učaroval svými výkony. Jeho reflexivní zákroky a řešení situací „jeden na jednoho“ Spartě mnohokrát pomohly ustát náročná a důležitá ligová i pohárová utkání. S uběhlými roky dozrál jako víno a stal se jasnou brankářskou jedničkou. Své pole působnosti rozšířil na pevnou pozici druhého gólmana v reprezentaci. A mnoho hlasů se ozývalo, že kdyby Česko nemělo Čecha, byl by Jarda jasným strážcem reprezentační svatyně. No, člověk nemůže mít všechno, že... Ony jsou všechny ty úspěchy, na které se Spartou dosáhl, a ohromná popularita také hezké, ne?

Jaromír Blažek se nejen díky svým výkonům, ale i s přispěním své otevřené a dominantní povahy, stal jedním z klíčových hráčů letenské kabiny. Nechci polemizovat o tom, jak moc byl Jarda součástí šedé eminence, která významně ovlivňovala dění ve Spartě, na to ponechám prostor v komentářích, a budu jen konstatovat, že se Jaromír ve Spartě ujal i jiných rolí, než jen té na hřišti. Třeba ta kapitánská stojí za zmínku :o)

Ve Spartě odehrál mnoho sezón a svedl nespočet bitev s útočníky a ostrostřelci soupeře. A ohlédneme-li se za jeho působením, můžeme říct, že rozhodně úspěšně. Pro fanoušky se stal živoucí legendou, Spartě odvedl skvělé služby. „Za odměnu“ mu tak bylo umožněno, aby na závěr své dlouhé kariéry odešel zkusit štěstí do vysněného zahraničí, kde po něm lačně sáhnul 1.FC Nürnberg.

Jardo, dalo by se o tobě napsat ještě mnoho, ale teď už je nejvyšší čas ti za nás všechny poděkovat za všechny tvoje roky ve Spartě a popřát mnoho štěstí na tvé, patrně poslední, fotbalové štaci. Budou nám chybět tvoje výkony i sparťanské srdíčko.

Tommy