28.říjen je v historii naší země zapsán navěky zlatým písmem. Vlastní slovo svátek je odvozeno od slova svatý. Svátek byl původně den, kdy se oslavoval nějaký světec, člověk uznaný křesťanskou církví za nejvýš dokonalého a kanonizovaného. V současné době je tento termín používán víceméně pro události ateistické, nemající s původním smyslem tohoto slova žádnou souvislost. Posuďte sami:


28. říjen 1918 – vznik samostatného československého státu. To je asi nejdůležitější událost, vážící se k tomuto datu. Ale událo se i toto:

28. říjen 1439 – zemřel král Albrecht Habsburský a v Českém království nastalo bezvládí. Až po jeho smrti se narodil jeho syn Ladislav, kterému se mu říkalo Pohrobek.

28. říjen 1453 – byl korunován třináctiletý Ladislav I. Po čtrnácti letech dostalo opět Království české panovníka.

28. říjen 1939 - proběhly v řadě měst protektorátu demonstrace proti německé okupaci. Střelbou byl smrtelně zraněn medik Jan Opletal a dělník Václav Sedláček. Následně byly uzavřeny české vysoké školy, začala další doba temna našeho státu.

28. říjen 1945 – Den znárodnění. Edvard Beneš potvrzen ve funkci prezidenta republiky.

28. říjen 1968 – Schválen zákon o československé federaci.

28. říjen 1989 – mohutná demonstrace k výročí vzniku státu na Václavském náměstí v Praze, která se stala předzvěstí pádu komunistického režimu.

28. říjen 2007 – Sparta Praha opět vyhrála.

A jak jsem prožil sváteční den já? Svátečně fotbalově!

Již v půl deváté ráno sleduji mistrovské utkání přípravek Čafky a FC Tempo. Mladický elán a snahu osmiletých kluků mě kazí jen neurvalé chování některých nekritických rodičů. Je neuvěřitelné, čeho všeho jsou dospěláci schopni. Dobrý oběd a vzhůru na Strahov! V třetiligovém derby se utkávají nesmiřitelní soupeři - Sparta a Slávie. Na rozdíl od prvoligových týmů jsou na tom lépe ti naši kluci a v samotném zápase to potvrzují. Celý zápas probíhá v jejich režii, mají jasnou převahu korunovanou famózním gólem Guido Barreyra, který si ze sešívaných obránců udělal slalomové tyčky a překvapil i jesličkami gólmana Diviše.

Namlsáni výhrou v derby přijíždíme na Letnou. Nikde nikdo! Hraje se vůbec? Hraje! Reflektory svítí, hráči jsou na trávníku, jen diváci chybějí. Nakonec jich pár přijde. Studuji Zápis o utkání a avizované je pravdou. Naši půjčení hráči nehrají. Skutečně jsme poserové hodní opovržení. O.Kúdela je zraněný, ale Jirka Jeslínek prý nesmí nastoupit. Bože, jak hluboko jsme klesli! Nejdříve chvilka pro našeho pana prezidenta. Tím dnešním oslavencem, který dostane kytici a dort, je pan Tadeáš Kraus. Jako kluk jsem obdivoval jeho fotbalové umění, jako dospělý mu blahopřeji k jeho 75.narozeninám. A sobě přeji více takových poctivců v rudém dresu.

Je 17,00 hod. a hraje se. A hraje se v podobném obrazu posledních týdnů. Znovu vysoké balóny na Došana střídají vysoké balóny na Slepičku. Ti jsou dobře hlídaní a každá akce hostů směrem k naší brance smrdí. Smrdí gólem. Jsou rychlé. jednoduché, přímočaré. Neuteče ani 10 minut a prohráváme. Na centr do vápna vyskočí nejvýše hostující Bartoš a T.Grigar vidí míč až ve své síti. To nám to pěkně začíná! Za pár minut utíká kladenský útočník naší obraně a jen stržená záchranná brzda „Muže z programu“ - M.Brezinského, nás zachrání od druhého gólu v naší brance. Ale hrajeme si pořád „tu svou“. Došan ani Slépka jen skáčí, ale do další šance se opět dostávají hosté. To už diváci nevydrží a ozývá se poprvé „Bílek ven!“ Trenéra se zastane Kajo Kisel, který pravou nohou, šajtlí, vyrovnává na 1:1. Už se dýchá o něco lépe. Ale trpěli jsme skoro 40 minut, než jsme mohli poprvé zakřičet to slovíčko góóóól! A za pět minut Došan vyhraje svůj souboj s gólmanem Pavlíkem a kapitán Z.Pospěch dává do prázdné branky na 2:1 a můžeme se jít v klidu vyčůrat. Už je chladno.

Po přestávce vystřídá dnes slabšího Ludánka Kulda a najednou se na ten fotbal dá dívat. Ne, že by to byl nějaký koncert, ale dokážeme hrát i po zemi. A začnou přicházet šance. Jen ta koncovka je stále bídná. Je k nevíře, co všechno dokážeme zahodit. Být na druhé straně barikády jiný soupeř, opět bychom zaplakali. Naštěstí jsme hráli s Kladnem bez Jeslínka! Až čtvrt hodiny před koncem přichází do našich duší klid. Slípka s Kiselem vyšachují kladenskou obranu a Libor Došek zvyšuje svou gólovou produktivitu na neuvěřitelných 6,34%. Pak už přijde jen několik střídání na obou stranách, u nás se debutant Zeman mohl zapsat do střelecké listiny, ale na centr z pravé strany nedosáhl. Ukázal ale za těch pár minut, že by někteří stálí členové kádru nemuseli mít své teplé místečko jisté. Dobrý počin. Ještě nastavení, další šance a až v poslední minutě oblafne Slépka i brankáře a dělá čtvrtý zářez do naší střelecké pažby. Sudí Jílek zároveň ukončuje utkání a tak si Slépka svoje gólové salto nechává na jindy. Konečně jsme vyhráli a v druhém poločase hrajeme i fotbal. V klidu se můžeme vydat na cestu do svých domovů, abychom si naše vítězství vychutnali i v televizních zprávách. Poté začíná slavnostní přenos z Vladislavského sálu Pražského hradu. Před zraky mnoha účastníků slavnosti je vyznamenáno prezidentem republiky, panem Václavem Klausem, 24 významných osobností naší země. Je příjemné sledovat tyto slavnostní chvíle, kdy jsou oceněni ti nejlepší z nás. Hrdinové, váleční veteráni, vědci, umělci.

Slova se ujímá vedoucí kanceláře prezidenta republiky Ing. PhDr. Jiří Weigl.

„Vážení občané, dámy a pánové. U příležitosti řádového dne 28. října 2007 se prezident republiky rozhodl ocenit vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, vynikající výsledky práce, zásluhy o obranu vlasti, hrdinské a výjimečné činy některých významných osobností a udělit či propůjčit jim státní vyznamenání České republiky. Prezident republiky propůjčuje Řád Bílého lva…….., Prezident republiky propůjčuje Řád Tomáše Garrigua Masaryka ………..,, Prezident republiky propůjčuje Medaili Za zásluhy……., Prezident republiky uděluje Medaili Za hrdinství……… .“ Vždy následuje výzva:“ Pane/paní……, prosím, aby jste z rukou prezidenta republiky převzal/a vyznamenání.“


Krásná a hlavně záslužná akce. Mnohdy to bývá jediné ocenění, kterého se ti hrdinové dočkají. A někteří jen in memoriam. Všichni si své medaile a řády zaslouží.

Jen jednoho ocenění jsem se dnes nedočkal. Rád bych dnes z televizní obrazovky slyšel: „Prezident republiky uděluje Medaili Za hrdinství třem tisícům devítistem jedenácti Sparťanům, kteří svůj klub v jeho těžké chvíli neopustili a podpořili jej v lítém boji o ligové body v utkání s SK Kladno.“ „Vážení diváci, prosím, aby jste z rukou prezidenta republiky převzali vyznamenání.“ To už by bylo jako z pohádky a na ty já nevěřím. Spokojím se jen s 3 body do ligové tabulky a se zlepšeným výkonem ve druhém poločase. I tak to byl dnes hezký sváteční den. Už ve středu budou ti naši kluci mít další možnost zlepšit mojí náladu při utkání s klokany. Podaří se jim to?

Bombito


Statistika zápasu:

AC Sparta Praha - SK Kladno 4:1 (2:1)

Branky: 38. Kisel, 43. Pospěch, 74. Došek, 90. Slepička - 9. Bartoš

Rozhodčí: Jílek - Chytil, Handlíř
ŽK: Matušovič, Dočkal
Diváci: 3 911

Sestava Sparty: T. Grigar - Z. Pospěch, M. Brezinský, M. Kadlec, D. Limberský - K. Kisel, J. Kladrubský, L. Sylvestre (46. M. Kulič), M. Matušovič (80. M. Zeman) - L. Došek (89. I. Žofčák), M. Slepička. Trenér: Bílek

Sestava Kladna: R. Pavlík - P. Bartoš, M. Farbák, L. Killar, T. Čáp - B. Dočkal, O. Szabo, P. Gross, M. Zachariáš (78. J. Šilhan), T. Cigánek (68. A. Vršajevič) - J. Semerák (87. L. Zoubele). Trenér: Šilhavý