Název pro dnešní příspěvek jsem si vypůjčil od autorů úspěšného českého filmu, odměněného několika Českými lvy. 27.ligové kolo zavedlo naší Spartu do moravské metropole. Neděle a dobré spojení po dálnici zapříčinilo, že do Brna vyrazily dva vozy plné natěšených sparťanských fanoušků a také jedna skalní fanynka. A to jsme ještě velitele výjezdu vyslali napřed vlakem, aby provedl rekognoskaci terénu a zjistil, kde se točí “špicový hrnek”. Nutno dodat, že se svého úkolu zhostil zdatně.
Vyrazili jsme z Prahy ve 13,15 hod. v pořadí stanoveném dle tréninkových časů.
Jako první Spartagolf v barvách Ferarri následovaný modrou Fabií. Cesta ubíhala rychle, přestože pršelo jako vždy, když vyrážíme za Spartou na Moravu. Cestou jsme probírali všechny možné výsledkové varianty, které by posunuly Spartu k mistrovskému titulu. Spolucestující ani nestačili zvládnout občerstvení a již jsme stáli před oblíbenou restaurací U Raušů ve Velké Bíteši. Zdejší personál snad věděl, jaká vzácná návštěva přijela a tak jsme byli obslouženi v salonku V.I.P. Při odjezdu jsme zaregistrovali výsledek GP San Marina. Další vítězství Michaela Schumachera, prostě nuda v Imole.
Stadión domácích mě překvapil svým nefotbalovým prostředím, typická stavba sovětské architektury. Rozlehlé prostory okolo hřiště neumožňují fanouškům žádný kontakt s aktéry utkání. Také tento fakt je příčinou slabých návštěv v baště moravského fotbalu. 7 050 diváků na Spartu je opravdu ostuda. Náš kotel obsadilo asi 150 fanoušků Sparty.
Po histerii, rozpoutané v médiích v posledních měsících proti Spartě, která připomíná neblaze proslulá padesátá léta minulého století, kdy po pondělním zápase s Viktorkou Žižkov vyfasoval asistent rozhodčího pan Kašný za neodpískaný ofsajd doživotní zákaz činnosti, se musela Milada Horáková otáčet v hrobě. Jak příznačné, že stadión Sparty se nachází na třídě pojmenované po této komunisty popravené české političce. Bývalý neschopný rozhodčí Brabec, který dnes šéfuje komisi sudích se opět ukázal v plném světle. Jako výsměch mě připadl nápad domácího prezidenta, pozvat mnoho významných českých politiků na tento zápas, ze strachu z možného ovlivnění zápasu ve prospěch Sparty. S obavami, kolik žlutých a červených karet dnes dostaneme, jsme vstoupili do utkání. Soudce Řehoř opravdu podlehl strachu z případného trestu a každý střet hráčů posuzoval ve prospěch domácích. Žlutou kartu za faul uprostřed hřiště ale Johana dostal právem. Bohužel osmou. Červená pro Homolu za běžný faul na Pacandu byla ale opravdu přísná. Prostě strach z případného trestu byl u pana Řehoře větší než pocit spravedlnosti. Takovýchto faulů je v každém zápase několik, ale zde se jednalo o Spartu.
Po celkem vyrovnaném utkání, kdy domácí měli přece jen trošku navrch jsme uhráli jen remízu 0:0. Prostě nuda v Brně. Tímto výsledkem jsme prakticky korunovali nového mistra ligové soutěže, ostravský Baník.
Z obavy před skandálním rozhodování v neprospěch Sparty doporučím našemu vedení nápad brněnského prezidenta. Na Bazaly je třeba pozvat Kofi Annana, George Bushe, Vladimíra Putina a papeže Jana Pavla II.
Při odchodu ze stadiónu došlo k menším konfliktům s místními policisty, kteří se k nám nakonec zachovali velice slušně. A tak jsme mohli už v plném počtu odcestovat domů. Po dvou zástávkách v depu (OMV a Devět křížů) jsme zahájili stíhací jízdu k domovu. Tentokrát byl Michael Schumacher ve Spartagolfu na hlavu poražen a my jsme dorazili do Prahy s velkým náskokem. Že by konec nudy v Čechách?
Bombito
