Sobotou nám skončilo takzvané přípravné období a nyní už se můžeme netrpělivě tetelit při již jen sedmidenním čekání na první letošní mistrovský zápas na Letné. Bohužel té zlínské. Bohužel proto, že tento kraj nám při ligových zápasech moc nesedí. V časech samostatné ligy jsme se na tomto hřišti s domácím celkem střetli osmkrát a výhru si připsali jen jednu jedinou (14.května 1995 – 1:0). Dále jen tři remízy a především čtyři prohry, to vše při celkovém skóre 11:7 pro domácí. Nejlepší bilanci tedy asi na tomto stadionu máme z období podzim 1996 až jaro 2002, kdy Zlín působil v nižší soutěži. Po jeho návratu do první ligy pak navíc máme z pěti utkání na svém kontě jen jeden bod za remízu 1:1 z 2.října 2004. Mezi podzimem 2002 až včerejškem, je to ale celkově jedno velké utrpení (5 – 0 – 1 – 4 4:9). Jak ale jeden moudrý trenér praví, čím delší je šňůra neúspěchů, tím větší je pravděpodobnost, že se tato přetrhne. Snad už je teda ta naše dostatečně dlouhá…
V právě skončeném přípravném období jsme mj.odehráli celkem jedenáct zápasů se soupeři různé výkonnostní úrovně a rovněž v naší sestavě se zejména „hledalo“ a zkoušelo. Zápasy byly odehrány s celkovou bilancí osm výher, tři remízy, žádná prohra, při skóre 22:4 (průměr 2:0,36). Střelecky se nejvíce dařilo čtyřbrankové dvojici Slepička Holenda, dvě branky dali Rezek a Kladrubský.
Včerejší generálka by, dle mého soudu, měla nastínit základní obrys jedenáctky hráčů, kteří vyběhnou za týden k ligové premiéře 2008. Pominu tedy fakt, že úplně dvakrát nerozumím praxi, kdy v takovémto zápase projde sestavou jedenadvacet hráčů. Podle mě by naopak měla, výkony v přípravě, vykrystalizovaná jedenáctka dostat co nejvíce společného prostoru k nutnému sehrání, ale budiž. Trenér Bílek na to jde jinak.
Ideální sestava, to je pak asi nejdiskutovanější a nejvděčnější téma všech fandů odedávna. Každý jeden má svou představu, nezřídka (někdy i zcela) odlišnou od té trenérovy. Na pozici gólmana máme tři kandidáty. Prakticky jsou ale nejspíš ve hře o jedničku jen dva (Grigar, Kozáčik). U tohoto postu zejména, jde hlavně o pocit. A moje pocity u Grigara, jsou pořád mírně nervózní. Já bych vsadil na Kozáčika, volba ale asi padne na Grigara. Snad se důvěry zhostí a v rozhodujících zápasech se nerozsype a navíc i něco chytí. Obrana má nejspíš jasno na třech místech ze čtyř. Kadlec, Sivok, Řepka budou za normální konstelace nastupovat asi stoprocentně. Na pravé straně by se mi nejvíc zamlouval šikovný mladý Kúdela. Tato varianta po včerejším zápase ale padla, a tou náhradní by mohl být třeba Kladrubský. Záložní řada je pak asi místem s největším přetlakem hráčů, zejména když se k těmto musí připočítávat i rychlá křídla z množiny forvardů. Nejosvědčenějším složením by se mohla jevit pětice Slepička, Kisel, Hušek, Horváth, Matušovič. Potíž je, že Kisel a Horváth toho v zimě snad moc nenatrénovali a zejména druhý jmenovaný pak v generálce herní pohodou nevyzařoval. Už od začátku roku je jasné, že se v úvodu jara budeme muset obejít bez nejlepšího střelce Doška. Hráčem, který by měl jeho pozici zaujmout a na mě udělal nejlepší herní dojem, byl Holenda. Zvláště když si vypracoval u soupeřů i patřičný respekt - „Všechny naše beky válcoval. Kurňa taková gorila, je silnej jak sviňa.“ To tedy za předpokladu, že Slepička bude nastupovat spíše ze strany. Nicméně to vypadá, že volba na hrotu nakonec padne na Marka Kuliče. Tomu to myslím v té přípravě až tak moc nešlo (mj.1 gól), snad teda s příchodem jara (byť únorově zimního) pookřeje. Na čekání nemáme ani čas, natož rozdané karty.
Dobrou zprávou po posledních dvou zápasech asi je, že naši hráči rozhodně nemají důvod k nějakému přehnanému optimismu. Měli by být k jarní premiéře malinko napnutí, obezřetní, možná i nervózní. To neškodí. Je to lepší, než být bohorovní.
Sparta, jako klub, včera udělala prakticky maximum pro to, aby se její fandové na jarní boje o titul těšili. V generálce nepředvedla nic moc (v duchu - těžko na cvičišti, lehko na bojišti), výsledek byl totožný, navíc se myslelo i na takové drobnosti, že fandové jsou jen obyčejní lidé, kteří jsou po Vánocích finančně vyšťavení, takže se jediné jejich pokušení k utrácení – fanšop – raději nechalo uzamknuté a policejně hlídané. Jediné co se asi nepovedlo, byl pokus odradit potencionální diváky od návštěvy zápasu výší vstupného. Tento cíl se minul účinkem drobnou chybou, že permanentkáři měli vstup volný. Lidí, kteří by si kupovali vstupenku na přípravný zápas v cenách obvyklých, jako na ty ligové, bylo (podle mě) minimum. Příchozí diváci pak přispěli k atmosféře zápasu velmi slušným chováním, což teda platilo jen o těch domácích. Fandové Rapidu prakticky po celý zápas rušili krásné slunečné odpoledne neustálým hučením, pokřikováním hesel, hlasitým tleskáním a poskakováním a několikrát pak i světelně hořlavou produkcí. Je vidět, že hit letošní fotbalové zimy – Fandíme slušně, do některých fotbalově zaostalých částí Evropy ještě nedorazil.
Na jaro jsme tedy připraveni, počasí nám přeje a snad i vydrží. Nebylo by nic horšího, než kdyby se náhle otevřelo nebe se sněhovými přívaly a teplotami hluboko pod bodem mrazu. To by naší technické hře neprospělo (teda pokud se k ní v budoucnu budeme chtít uchylovat). Nyní tedy můžeme už jenom zvolat – Hrrr na ně.
pesfilipes
