Rubrika Fanoušek týdne pokračuje dalším rozhovorem z řad fanoušků, kteří jsou Spartičce maximálně věrní. Tentokrát nám odpovědi na otázky poslal Martin Pavlíček a v článku si tak budete moci přečíst jeho názory a zajímavosti spojené se Spartou. Pokud se chcete stát také Fanouškem týdne, ozvěte se na redakční mail fanousci@spartaforever.cz a otázky vám rádi zašleme! Ahoj, jmenuji se Martin Pavlíček, je mi 25 a jsem z Jeseníku. Od roku 2001 žiji v Olomouci, kde pracuji ve fitcentru a při tom dokončuji univerzitu. Teda spíš bych měl dokončovat, chybí mi jen diplomka, ale ne a ne začít... Zajímá mě problematika hooligans a fanouškovství vůbec, ale nedaří se mi vymyslet konkrétní téma, které bych zpracoval, nenapadá Vás něco? :o) Na spartaforever.cz vystupuji pod nickem matjo.

Ahoj, jak dlouho fandíš Spartě a jak ses k tomu dostal?

Ahoj, tak Spartě fandím přesně od 7. dubna 1995. To je datum derby, které těsně před koncem rozhodl Pavel Nedvěd a my tak vyloupili Eden. V té době mi bylo 11 a začal jsem hrát za žáky TJ Jeseník. Trenér byl slávista a na prvním tréninku řekl, že kdo bude fandit někomu jinému, toho nepostaví, ovšem ten den, kdy jsem v televizi viděl tu radost po zápase a děkovačku jsem měl jasno... Přesto mě trenér stavěl :o) Většina lidí nechápe, jak může kluk z Jeseníku fandit klubu až z Prahy, ale my tehdy hráli celkem vysokou soutěž a za soupeře jsme měli týmy jako Sigmu Olomouc, Baník Ostrava nebo Kaučuk Opava, tedy mužské prvoligové týmy zeměpisně nejblíž Jeseníku... těm zákonitě nešlo fandit, potom navíc přišel ten přenos z derby... U nás v rodině jsem průkopníkem, takže to považuji za takové osvícení :o)

Jaké byly pocity, když jsi poprvé vkročil do hlediště stadionu Sparty?

To bylo o dva roky později, předkolo LM proti Dynamu Kyjev. Starostlivá mamka mě nechtěla pustit samotného, proto se na zápas vydala se mnou! Těšil jsem se tak moc, že jsme byli na stadionu už 2 hodiny před výkopem. Dlouho jsem nemohl popadnout dech, Letná mi přišla obrovská zato hrací plocha hrozně malá... Půlku filmu ve foťáku jsem tehdy vypráskal jen na zaplňujících se ochozech a rozcvičce Sparty. Dvě hodiny utekly a na to drama si zřejmě ještě všichni pamatujeme. Moje první slzy na Letné, ale také hluboké dojmy především z atmosféry. Pamatuji si i mamčino nadšení, která má od té doby hluboké povědomí o Spartičce.

Na jakého hráče Sparty nejvíce vzpomínáš?

Kromě klasických legend typu Pavla Nedvěda, Horsta Siegla, Karla Poborského apod. nejvíce vzpomínám na Vlada Labanta... Jednak kvůli tomu hroznému zranění, ale také proto, že šel do všeho po hlavě a srdcem. Bojovník, kterých je dneska už málo a přitom bychom je tak potřebovali. Úplně vidím jak jde v Tilburgu na penaltu, v obou nosních dírkách krvavé tampony...tohle si představuju pod pojmem “hrát za Spartu“.

Jezdíš často za Spartou ven? Vzpomínáš na nějakou zajímavou historku z výjezdů?

Jelikož jsem se po gymplu rozhodl studovat rekreologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a bydlel jsem 7 let na kolejích asi 200 metrů od stadionu Sigmy, začalo mi konto výjezdů výrazně narůstat, Spartu jsem v Olomouci nevynechal ani jednou a vždycky je to pro mě takové malé derby a zároveň spíše zápasy “domácí“ než ryzí výjezdy. Mimochodem na těch kolejích jsem 2 roky bydlel na pokoji s Tomášem Kazárem, kterého teď známe tak trochu všichni. Ale věřte mi, že je to v jádru Sparťan, to vím!!! Třeba to někdy bude naše posila. Když jsem byl na utkání Sigma - Sparta úplně poprvé, vysadili nás tehdy v Olomouci trenéři s tím, že do Jeseníku máme jet vlakem. Jeli jsme ze zápasu v Přerově a na poslední chvíli jsme sehnali lístky do míst, kde se dnes nachází olomoucký “kotel“. Míra Baranek tehdy vyrovnal na konečných 1:1 a my se radovali tak vehementně, že jsme měli v tramvaji cestou na vlakáč společnost. Tam už čekali acábci a jen nečinně koukali jak si mou hlavu bere pod paži nějákej sigmák. Šel si vyloženě pro trofej, ale náš výlet nebyl plánovaný, proto v mém baťohu našel jen propocenou fotbalovou výstroj... Ale nahnáno jsem měl...

Mohl bys vybrat nějaké zápasy Sparty a říci proč právě ty ti utkvěly v paměti?

Parma AC – Sparta 2:2 pro tu neuvěřitelnou křivdu, kterou jsem tehdy cítil na konci utkání. Italové vyrovnali z penalty za nic úplně na konci...

Sparta – Tilburg 4:0 famózní výkon, navíc jsem byl na utkání osobně, poprvé velice blízko kotle...

Porto FC – Sparta 2:2 nezapomenu na “sprint“ Vráti Lokvence z poloviny hřiště a taky Milan Fukal měl tehdy patent na střílení gólů po řádné hrací době...

Dvojzápas s Laziem v sezóně 2003/2004 skvělý venkovní výkon a hlavně EUFORIE po Kinclově domácím gólu... kvůli takovým okamžikům přeci fandíme Spartičce... však jsem tehdy správně odhadl jedinečnost okamžiku a výhru s postupem řádně oslavil... :o)

Poslední derby na Strahově, takový zápas se vším všudy, navíc v naší lize už se zřejmě dlouho opakovat nebude. Napětí, vzrušení, emoce v ochozech, nezapomenutelná cesta tramvají, metrem... všude zpěv, chorály... bylo to velký :o)

Jaký je tvůj vztah k Ultras a co říkáš na věci jako pyrotechnika nebo papírové choreografie?

Tak kromě gólů ala Marek Kincl je tohle další důvod, proč se chodí na fotbal... naprosto nedílná součást atmosféry na stadionu. Se skupinou Ultras sympatizuji. Co se pyrotechniky týče, stačí minimální zájem klubu a dobrá komunikace s fanoušky a nebezpečí, které v sobě pyro skrývá, lze minimalizovat ne-li zcela vyloučit. Na choreo se snažím přispívat aspoň nákupem samolepek. Papírové choreo to je především zábava, sranda. Tak jako nás mají hráči bavit svým výkonem, je právě choreo přesně ta věc, kterou jim to můžeme oplatit. Zároveň se tím baví samotní aktéři a média.

Jak hodnotíš atmosféru na stadionu v současné době?

Jedním slovem jako nesourodou a přičítám to rozdělení stadionu na velké množství malých sektorů.

Jaký klub jsi ještě na Letné neviděl a chtěl bys, aby se střetl se Spartou?

Velkokluby dle mého gusta už se na Letné představily. Myslím tím Manchester, Chelsea, Barcelona, Real, Arsenal, AC Milán... Proto bych si přál na Letné soupeře atraktivního z hlediska fanoušků, takže třeba Neapol bych si určitě ujít nenechal...

Hraješ, nebo hrál jsi, někdy aktivně fotbal, případně na jakém postu? Nebo se věnuješ jinému sportu?

Jak už jsem psal, od žáků po muže jsem hrál za rodný Jeseník. Co se postů týká, ještě jsem nestál v brance, jinak jsem hrál všude. Trenéři ovšem brzy poznali, že přecházet půlící čáru směrem k naší brance mě moc nebavilo, a tak jsem od dorostu útočníkem. Momentálně hraju krajský přebor za FC Dolany. Vlastně kecám, momentálně sedím na střídačce, ale ono to přijde :o) Na jiné sporty moc času nezbývá, ale třeba letos jsem si zaběhl Pražský maraton...

Co se ti vybaví nebo pro tebe znamená či tě napadne, když se řekne SPARTA?

Pokud to magické slůvko uslyším v kolektivu blízkých lidí, tak každopádně zpozorním, jestli mě někdo nevolá. Pro mé spolužáky bylo zřejmě jednodušší říkat mi Sparto, než si zapamatovat jméno. Myslím že ještě dnes někteří z nich neví jak se vlastně jmenuji, ale přezdívka mi pochopitelně lichotí. Pokud na mě zrovna nikdo nevolá, tak zpozorním taky, ona je Sparta totiž vděčné téma, ať už na tréninku, v hospodě nebo v médiích...

Umíš si představit, že by někdy v budoucnu Sparta ustoupila své tradici a ať už z jakýchkoliv důvodů a změnila dlouhodobě barvu dresů? Narážíme na různé experimenty s dresy Sparty.

Představit si to neumím, věřím že tradice je dost silná na to, aby vedení nemělo důvod o dalších změnách uvažovat. Sparta je rudá a tečka. Pro venkovní zápasy se mi nejlépe jeví dresy bílé, žádné proužky, nic takového...

Myslíš si, že bude mít Sparta někdy na to se výrazně prosadit v některém z evropských pohárů nebo je prostě limitována finančními zdroji natolik, že je to prakticky nemožné?

Vím, že pro mě osobně to nikdy nebude důvod přestat fandit Spartě, ale myslím si, že je to prakticky nemožné. Za výrazné prosazení se v evropských pohárech považuji účast aspoň v semifinále LM nebo UEFě a to se mi zdá dlouhodobě nesplnitelné. Těchto cílů jsme nedosáhli ani s těmi nej generacemi, takže v tomhle jsem trochu pesimista, nebo chcete-li realista. Jak rád bych se mýlil.

Liga dopadne letos jak?

Vzhledem k tomu, že se titul bude udělovat v lichém roce, jsem poměrně klidný, to zase až příští rok se budu klepat... :o) Jugoslávie bude asi druhá. Forma Baníku, Teplic a teď i Sigmy je podle mě jen dočasná, snad jen Brno by mohlo dělat problémy.

Co ti na stadionu Sparty jako fanouškovi chybí?

To už vyplývá z mých předchozích odpovědí. Chybí mi jednota, soudružnost, vždyť i to naše fanouškovství je sport a navíc kolektivní, týmový... Určitě mi chybí pyrotechnika, celostadionové choreo a před stadionem bych rád vídal ceduli s nápisem VYPRODÁNO.

Děkujeme za rozhovor!
Taky díky za rozhovor, mějte se a Sparta Forever...