Je chvilka před půlnocí, sedím u počítače a přemýšlím, jak se popasuji s hodnocením dnešního derby s nenáviděnou Slávií. Jak to nazvat? Potupa? Vztek? Výprask? Tragédie? Smutek? Prohra? Naše slavné prohry? My chceme Spartu? Hledám dno? Ne, ne, a ještě jednou ne. To vše už tady bylo. A je zajímavé, že všechny tyto neradostné referáty nejsou tak staré. Něco nedobrého je ve státě SPARTA. A tak budu do příštích dnů vyhlížet s nadějí, že dnešní krutá a hlavně zasloužená porážka bude impulsem ke změně. Ovšem nikoliv ke změně na trenérské lavičce, jak bývá u nás jediným řešením. Víťa Lavička si zaslouží dostat důvěru a čas, aby dokázal, že je vhodným trenérem pro Spartu. Stále se nemohu zbavit dojmu, že zejména v oblasti vedení klubu děláme největší chyby. Hráči přicházejí a odcházejí, aniž by většinou měli šanci ukázat, zda-li na Spartu mají či nemají, kádr se mění každý půlrok. Včetně trenérů a jejich asistentů. Pro manažery je Sparta slepicí snášející zlatá vejce. Ale tento stav není možné udržovat do nekonečna. Nedávno odešel Míša Kadlec. Dalším na řadě bude pravděpodobně Kláda, ale tady asi výčet prodejných hráčů končí. Co bude potom? Raději nedomýšlet! Ale musí se něco stát, někdo přece nese za současný stav odpovědnost! Uvidíme!

Sotva jsme vydýchali pohárové loučení s Evropou, čeká nás nejtěžší domácí soupeř-Slávia Praha. Scházíme se jako vždy v jednom kulturním zařízení, ale nálada je podivná. Před námi je zápas podzimu, ale řeč o fotbale není na pořadu dne. Všichni vyhlížejí odpolední derby spíše s obavami. Poslední zápasy jsme výsledkově nezvládli, takže nikomu do zpěvu není. Na Letné se očekává příchod slávistických fanoušků za početné asistence policejních jednotek. Z davu přicházejících slátanců létají předměty k postávajícím domácím fanouškům. Jedna z vhozených plných plechovek piva nachází cíl na hlavě nic netušícího diváka. Tolik krve jsem dlouho neviděl, stejně tak mě překvapila neschopnost hlídkujících policistů pomoci postiženému.

Tribuny se plní, hráči jsou rozcvičeni, hlasatel oznamuje sestavy. Jedno překvapení přichystá trenér Jarolím. Po dlouhé době se objevuje na trávníku štísko L.Šmicer. „Je to dobré, hrají v desíti!“ říkám si v duchu. Ale nejen k mému překvapení nám dá Ládík dvě branky. Povedený trenérský tah, bohužel na náš účet. Hráči stojí nastoupení na hrací ploše a přichází poslední hezký okamžik dnešního dne. Sparťanský dres dostávají naši stříbrní olympionici, deblkanoisté O.Štěpánek a J.Volf.

Zápas začal a od prvních okamžiků ovládají hru hosté. A je to tady znovu. Nedůsledná hra obrany, trma vrma před naší brankou a Šmicer otvírá skóre. To nám zápas pěkně začíná, běží 5.minuta! Jak odpovíme? Nijak, bráníme se útokům sešívaných. A když získáme míč, není komu přihrát, slávisté jsou všude. Je vidět obrovský rozdíl v pohybu hráčů. Zatímco náš hráč hledá adresáta případné přihrávky, slávista si vybírá nejlepší možnost. Po půlhodině hry je ještě hůř. Na Černého centr naskočí neatakovaný Tavares a sešívaný sektor je v sedmém nebi, prohráváme 0:2! Naděje svitne za dvě minuty. Po přiťuknutí balónu Slípkou Kamilovi Vackovi dává náš mladíček kontaktní gól. Chvilku před poločasovým hvizdem mohl Kajo Kisel vyrovnat, ale Vaniak se přelstít nenechal. Přestávkové debaty jsou spíše skeptické, víra v obrat skóre není velká. Na zeleném pažitu i v druhém poločase dominují hosté. Mnohdy to vypadá, že je jich alespoň o dva víc. Jsou neustále v pohybu, vědí o sobě, naši kluci se snaží, ale dnes to nestačí, všude jsou o krok pozdě, musejí si vypomáhat fauly, to vše hraje do karet hostujícím hráčům. Ale oni se dnes mohli cítit na Letné jako doma. Pokud pominu oboustranné vulgárnosti či nevhodné pokřiky, i v hledišti zvítězili rozdílem třídy. Jistě, jejich hráči dali rychlý úvodní branku, ale právě v těchto okamžicích se poznávají charaktery. My jsme dnes zůstali za očekáváním, to skvělé SPARTA – PRAHA, mnohokrát nezaznělo! V 70.minutě zbytečná ztráta míče, rychlý protiútok Krejčíka do otevřené obrany, na centr nabíhá štísko Šmicer a já chci jít domů. Prohráváme 1:3. U rohového praporku se rozcvičují hráči Slávie, mezi nimi i Šenkeřík. Nevím, co mě to napadá, ale říkám si:“Ty tam nechoď, ještě nám dáš góla!“ Jako by mě slyšel! Je na hřišti pět minut, dostane přihrávku před osamoceného Kozu a nemá problém vyplnit mé nejhorší představy. Fiasko, výprask, potupa! 1:4!!! Dnes nás smetli jako vítr pastoušku. Konečně je konec, naši hráči spěchají do kabin a já prchám ze stadiónu. Ale domů se mě nechce. S několika Sparťany stojíme dlouhé minuty pod hodinami a hodnotíme svoje pocity. Asi nejvýstižnější termín je smutek! Dnes to není ani vztek, ani zoufalství, ani beznaděj. Jen obyčejný smutek! Abychom si té nedobré nálady užili dosytnosti, počkáme si na průvod odcházejících fanoušků dnešních vítězů a vydáváme se do svých domovů. Takové sparťanské sado-maso!

Dnešní smutná reportáž je u konce a já budu vzhlížet k naději, že se něco stane a změní. Ryba smrdí od hlavy, tam je třeba hledat řešení. Výměna trenéra nebo několika hráčů není řešením.

V příštím týdnu je reprezentační přestávka, je čas se srovnat s dnešním debaklem a za necelých 14 dní nás čeká další těžký soupeř, Viktoria Plzeň. Ale ono je to vlastně jedno, dnes je pro nás každý soupeř těžký. Přesto pojedu ty naše kluky do města piva podpořit. Samotné je v tom nenechám. SPARTA FOREVER!!!

Bombito

Statistika zápasu:

AC Sparta Praha - SK Slavia Praha 1:4 (1:2)

Branky: 32. Vacek - 5., 70. Šmicer, 30. Tavares, 90. Šenkeřík

Rozhodčí: Příhoda - Filípek, Kordula
ŽK: Kučera, Voříšek, Vacek - Belaid
Počet diváků: 20 565

Sestava Sparty: Kozáčik - Voříšek, Řepka, Kučera, Kladrubský - Kisel, Vacek (81. Holenda), Hušek, Matušovič (64. Zeman) - Kulič (64. Došek), Slepička. Trenér: Lavička
Sestava Slavie: Vaniak - Krajčík, Brabec, Suchý, Hubáček - Jarolím (84. Šenkeřík), Černý (79. Latka), Belaid, Tavares, Šmicer (71. Janda ) - Necid. Trenér: Jarolím