Starej Homolka | 21.11.2008 12:47

Název: To jsem já, Franz!

Autoři: František Straka, Jaroslav Kirchner

Rok vydání: 2008

Vydavatel: Nakladatelství Ing. Miroslav Zukal-ZEMS

Grafické zpracování obálky: : Studio X, s.r.o.

Grafický návrh a sazba: Artedit, s.r.o., Praha

Archivní spolupráce: Václav Boreček

Fotografie: archiv Františka Straky, Jaroslav Legner, Marsfoto, Jiří Koliš, Dagmar Nováková, Karel Novák

František Straka. Jméno ze sparťanské historie i současnosti, které díky jednomu období svého fotbalového života vzbuzuje různé pocity a vyvolává protichůdné názory, či dokonce vášně. Hráč, kterého není třeba díky jeho nezapomenutelné a poctivé hře nikterak sparťanským fanouškům představovat. Trenér, kterého není nutné ani dlouze charakterizovat. V obou svých dosavadních rolích se zapsal celkem jednoznačně.

Právě František Straka se stal v roce 2008 dalším z řady nezapomenutelných postav, které prošly naším milovaným klubem a rozhodly se o svůj fotbalový život podělit se svými příznivci. A je to jedině dobře. Jen málo ze sparťanských fanoušků by si nechtělo přečíst o někom, kdo oblékal rudý dres. Minimum z nás by se nechtělo dozvědět něco ze zákulisí letenských tribun, nahlédnout alespoň na chvilku do kabin, zprostředkovaně opět prožívat slavné chvilky či poodkrýt oponu utajených příběhů.

Nikoliv kniha, ale příjemné setkání

To jsem já, Franz! Tak příznačně se jmenuje kniha, která vlastně ani není knihou. Před jejím otevření máte pocit, že jste si zaběhli na pokec s někým, jehož obličej znáte, ale vlastně o něm nic bližšího než základní fakta nevíte. To se však záhy při čtení zásadně mění. Jakmile projdete několik prvních stránek, máte pocit, že se znáte odjakživa. Aniž byste s ním museli souhlasit, pohltí vás svou bezprostředností, otevřeností a najdete si k vám tu nejpřímější cestu.

Právě touto skutečností se kniha liší od podobně laděných děl. Zároveň je toto její předností, ale i určitým limitem. Stejně jako neidentifikovatelný faktor Franz. Máte rozhodně pocit, že jste vtaženi do rychle plynoucího děje. František Straka s vámi sedí u jednoho stolu, popíjíte lahodný mok, vychutnáváte si báječné chutě gurmánských specialit a v této pohodové atmosféře posloucháte jeden fotbalový příběh v charakteristickém podání jeho autora. A právě tady může být z přednosti samotné knihy i její úskalí.

František Straka čtenáři líčí svůj fotbalový život. Přestože se snaží držet určité časové linie, občas v čase trochu zaplavete. Především díky vkládaným zajímavým historkám a příběhům, které čtenáře v některých případech odvedou nepatrně někam jinam a vy se následně společně s Franzem vracíte. Nezaměnitelný je i způsob vyjadřování, který se v porovnání se Strakovým mluveným žargónem a jedinečným stylem nikterak neliší. Ten může některému čtenáři lézt na nervy, ale druhému rozehřát srdce. Jakoby čtenář ani na chvilku neměl zapomenout na to, že „To jsem zkrátka já, Franz!“.


Špetka kontroverze, sedm lžic olivového oleje, stroužek česneku a 400 g fotbalu

Samotná publikace je kromě nezbytného úvodu rozdělena na dalších 13 kapitol, tedy dejme tomu 10 časových úseků. Další tři kapitolky totiž napsali 3 lidé, kteří Strakův život nějak ovlivnili. Prostor dostala manželka Zdeňka, manažer Pavel Paska a bývalý spoluhráč Jozef Chovanec. Nikterak se nerozepisují, což je velká škoda. I tak však z jejich řádků padne nejedna zajímavost či postřeh.

Obsahově kniha naplňuje svou podstatu. Tedy provází čtenáře fotbalovým životem Františka Straky od jeho prvních krůčků a sbírání zkušeností, přes jeho fotbalový růst v rudém dresu a zahraniční štace, až k jeho trenérským začátkům a působení v různých klubech. A rozhodně se tak neděje nudnou formou. Franz nezapomíná ani na zajímavé historky ze zákulisí i osobního života. Čtenář se tak dozví, že hráči dříve vesele obchodovali s nafasovanými věcmi a kopačkami z reprezentace, jaké měli sparťané oblíbené podniky, jak to bylo také se Zacharem, či si projde správnou recepturu pro přípravu tataráku. Historek je servírováno opravdu dostatečné množství.

Pokud by někdo čekal, že bude kniha prošpikována kontroverzními prohlášeními a detailními popisy některých událostí, tak může být do určité míry zklamán. Sice se sparťanský fanoušek nemálo dozví, ale je dobře, že to zůstalo v adekvátním množství. Naopak často se některé etapy fotbalového života Františka Straky vezmou ke škodě čtenáře, který se přeci jen chce o Spartě dozvědět maximum, příliš povrchně a v rychlém sledu. Prostor v publikaci dostává nejen fotbal, ale také rodina. Část knihy je potom věnována i „Franz stylu“, tedy gurmánství, oblékání, dobrému pití a požitkářství v podobě doutníků. Najdeme i velké množství kvalitních fotografií z rodinného, hráčského i trenérského alba. Velkým minusem rozhodně je, že chybí jakákoliv hráčská či trenérská statistika, či alespoň základní údaje.

Jednoznačně kniha, ke které se bude nejeden sparťanský fanda rád pravidelně vracet.

Starej Homolka

Naše přihrávka míří na dva články o Františku Strakovi:

Vítej doma, Františku! (01.04.2004)
http://www.spartaforever.cz/ukaz_clanek.php?clanek=99

Vítej doma, Františku! II.díl (19.12.2004)
http://www.spartaforever.cz/ukaz_clanek.php?clanek=271

Starej Homolka | 21.11.2008 12:47 Vstoupit do diskuze
16