V prakticky celém uplynulém týdnu byli čtenáři skoro všech deníků bombardováni titulky, které hlásaly v zásadě jediné – Spartě hrozí kontumace! A všichni novináři vlastně omílali jednu jedinou informaci, totiž že Sparta nepustila na kvalifikaci ME U 19 Václava Kadlece, hráče základní sestavy. Prvotním důvodem, proč Kadlec neodjel do Estonska, bylo (v době srazu) jeho svalové zranění. Hlavním tahounem odporu neúčasti našeho hráče, byl šéf reprezentačního oddělení ČMFS Jiří Nevrlý. A nutno poznamenat, že tento pán svými kategorickými soudy dělal čest svému příjmení. Malá ukázka: Samozřejmě chápeme kluby, nejsme hloupí, hraje se o hodně. Prostě žádné výjimky, měli přijet, byli v nominaci. Nazdar,“ Hmm, tak nazdar… zajímavý slovník.
Problémem mládežnických reprezentací (snad jen krom U21) je, že na termíny jejich zápasů akcí nejsou v kalendáři UEFA žádná oficiální „okna“ (přerušení) v dospělých soutěžích. Ono se popravdě asi ani moc nepočítá, že by se někdo z těchto kategorií (U16, U17, U18, U19) prosazoval ve větší míře v seniorských prvoligových týmech. A když, tak by měl mít sám zájem na tom, aby za reprezentaci hrál, to dá rozum. Reprezentace je přece to nejvíc, čeho hráč může dosáhnout a lhostejno, v jaké je to kategorii. Pro nominace do reprezentačních výběrů platí nějaká pravidla, která popravdě netuším, zda jsou psaná či nepsaná (ale pro náš případ to zjišťovat ani nebudu). Zkusím krátce načrtnout to, co vím a s čím v zásadě i souhlasím. Nominovaný hráč by se měl dostavit na sraz. Je-li zraněn, neměl by v klubu nastoupit k zápasu dřív, jak asi pět dnů po posledním zápasu reprezentace. Dále se ještě zmiňuje tzv.pravidlo – „vyšší bere“, tzn. že v případě zájmu o hráče z více kategorií, má přednost vždy ta vyšší – starší a hráč již nebude zván na srazy výběrů mladších.
Fakta o Václavu Kadlecovi z jara 2009. Podle oficiálních statistik ČMFS nastoupil k celkem 8 zápasům za U17 (ve všech 6) a U18. Díky těmto startům s ním mj. Sparta nemohla počítat ve dvou ligových zápasech (Brno, Příbram). A nyní se dostáváme k patrně nejzásadnější otázce celé story – Kdo, kdy a kde určil, jakému věkovému reprezentačnímu výběru bude Václav Kadlec, v jarní sezóně 2009, patřit? Předpokládám, že pan nevrlý Nevrlý plnil dostatečně své povinnosti, vyplývající z jeho honosně znějící funkce, a má jmenovaného hráče na nějakém konkrétním seznamu jednoho reprezentačního výběru (pokud možno černé na bílém). Bohužel se ale těžko zbavuji dojmu, že pan Nevrlý si „povinnost“ reprezentovat vykládá trochu svérázně. Totiž že v našem konkrétním případě si bude Sparta hráče živit a pan Nevrlý si s ním bude volně nakládat. Nechci být zbytečně popudlivý, ale takový postup mi přijde jako do nebe volající drzost.
Leckterý myšlenkoví Einsteini z různých redakcí (ale i klubů) se jali, po neuvolnění Kadlece Spartou, dožadovat „rovných podmínek“ pro všechny. Tj. v jejich podání, když museli uvolnit hráči ti a ti, měla by (musí) i Sparta. Nicméně když dva dělají totéž (uvolňují hráče 18.května 2009 pro U19), neznamená to, že dělají totéž. Nominace čítá osmnáct hráčů. Z těch, kteří nakonec do Estonska odjeli, byli hráčem s ligovými zkušenostmi v míře větší, než epizodní, vlastně jen dva - Šural Josef z Brna (957´v 18z.) a Hušbauer Josef z Viktorie Žižkov (914´v 15z.). Nicméně i tak se těžko někdo přinutí k tomu, aby o těchto hráčích hovořil jako o, pro jmenované kluby, klíčových. Toť první poměrně zásadní rozdíl v porovnávání Kadlece se zbytkem nominovaných, ačkoli z hlediska jeho faktické nominace, de facto okrajový. Sluší se ještě dodat důležitou skutečnost, že dva výše zmínění hráči už v průběhu jara nemuseli plnit své repre „povinnosti“ v žádné jiné kategorii.
Nyní se opět vracíme k té nejzásadnější otázce – tedy jaké kategorii pro jaro 2009 Václav Kadlec vlastně patří. Pakliže by totiž tato otázka neměla jasnou odpověď a platil výklad pana Nevrlého, mohl by pak mimořádně nadaný jedinec (za jakého odborníci Václava Kadlece mají) obrážet reprezentační srazy všech věkových kategorií a do mateřského klubu by si chodil více méně akorát pro výplatu. Konkrétně v právě probíhající jarní sezóně, by to pro takového hráče, při pozvánkách do všech akcí od U17 do U19, znamenalo absenci až v šesti z celkových čtrnácti prvoligových zápasů! Extrém? Jistě, ale reprezentovat se musí – tak koukej mazat!
Závěrem se dá asi říci, že tento pseudo případ ukázal jediné. Nikoli neúctu Sparty a Kadlece k reprezentaci, ale fatální nesystémovost a tudíž nekompetentnost reprezentačního úseku ČMFS. Protože jestli si pan Nevrlý myslí, že jeden (sotva sedmnáctiletý) hráč spasí kvalifikace dvou věkových kategorií během jednoho jara a v mezičase si střihne zápasy ve zbylých mládežnických výběrech, tak je buď, jemně řečeno, rozumu mdlého a nebo tím sledoval něco docela jiného. Každopádně si troufnu tvrdit, že DK v tomto případě nemá absolutně co řešit a panu šéfovi reprezentačního oddělení ČMFS Jiřímu Nevrlému může pan Károlyi vzkázat jediné: „Máš v tom bordel. Kadlece řešit nebudem. Nazdar...!“
P.S. už je známo, že U devatenáctka padla se Španělskem (1:5) a v sobotu i Německem (0:1), takže nepostupuje. Před navalením viny za nepostup na absentujícího Kadlece, se nabízí další otázka – kolik přípravy absolvoval Václav Kadlec s ostatními hráči tohoto mužstva? Nebo je snad měl spasit jen tak, bez přípravy, z voleje?
pesfilipes
