Třetí únorové pondělí bude „velkým dnem“ pro svazovou soudní komisi, která bude rozhodovat v tzv. „kauze Sparta“. Oč kráčí zaslechlo, a v celé věci má jasno, nejméně všech devět miliónů obyvatel Česka. Tedy všech devět miliónů, Spartě ne zrovna moc přejících.

Nejprve je tu ale třeba srovnat účty s minulým dílem MBPF, ve kterém jsem haněl manažera reprezentace za jeho předjímání trestu. Panu V.Š. patrně někdo vysvětlil podstatu toho, co mu i zde bylo vytýkáno. Sice mu košer jednání v jeho funkci není vlastní, ale byl schopen se alespoň dodatečně něčemu přiučit, poučit. Řekněme tedy OK - pozdě, ale přece. A je určitě sympatické, že smířlivou velkorysost projevila k jeho procitnutí i Sparta a stáhla podnět k DK na manažerovy nepřípustné projevy .

K předchozímu se váže ještě jedna docela legrační noticka. V Lidovkách jistý M.Hořejší shledal, že „..vůl je dobrý, když mu drží rohy, a muž, když si stojí za svým slovem. I fotbaloví fanoušci by si určitě manažera národního týmu Vladimíra Šmicera vážili víc, kdyby neodvolal kritiku, kterou minulý týden adresoval pražské Spartě“.

Tuto jinak docela bezvýznamnou postavu mediálního světa jsem si vybral zcela záměrně, protože i jen ve velmi krátkém příspěvku dokázala přesně demonstrovat to, čím v uplynulém více jak týdnu cítil potřebu ze sebe udělat totálního ignoranta nejeden Lojza. Jde jen o malou drobnost. Nešlo o Šmicerovu kritiku jednání Sparty. Šlo o jeho předjímání trestu. Lze se asi smířit s tím, že to nejeden z těch, co se mají choutky nazývat „sedmou velmocí“ nechápe, ale ať se tu proboha netváří, že tu stojí na stráži morálky (a dokonce snad i demokracie). V „couvnutí“ manažera repre tak je asi mnohem lépe vidět jeho sebereflexi (ač teda asi s nápovědou), než neschopnost stát si za svým slovem. Na kritice Sparty V.Š. myslím nic neubral.

Nyní se zkusme zorientovat v tom, co by vůbec mohlo být předmětem jednání zmíněné komise. Sparta pro nemoc (zranění) omluvila z repre akcí tři hráče. Ti pak nastoupili v přátelském zápase jeden den před repre termínem. Je asi jednoznačné, že Sparta hráče omluvila řádně a včas. Řešit se tak může (bude) jejich uzdravení a následné nasazení do přípravného zápasu. Klub tvrdí, že o skutečnosti nasazení hráčů dotčené svazy informoval. O tomto bodu jednání tedy asi nebude sporu.

Dalším hojně diskutovaným tématem je nastoupení hráčů v cizích dresech, což se houfně prezentuje jako „podvod“. Úhel pohledu na to, proč nastoupili hráči v cizích dresech, se rozchází. Popravdě nevím, jestli to, že se v přáteláku na hřišti kdesi daleko u moře, v dresu Sparty pohybují třikrát dvě shodná čísla, kde v dresu soupeře hraje pět úplně cizích hráčů (tedy rovněž v cizích dresech), je vůbec nějakým tématem, natož pro DK ČMFS.

Nejnovějším tématem je pak otevření otázky kapitánské odpovědnosti (Tomáše Řepky) za podpis pod „podvodným“ zápisem. Tento bod kauzy je pak asi nejkurióznější neb mi není úplně srozumitelné, na základě čeho by se tímto DK ČMFS vůbec chtěla zabývat. Zápas se nekonal pod hlavičkou svazu, teda se nejeví moc logicky, proč by se měl před její DK někdo zpovídat ze všech skutků k zápasu se vztahujícím, tím méně z důvodů procedurálních. Teda zápisu, nesouhlasných jmenovkách na dresech, apod. A nebo DK ČMFS snad standardně řeší například vyloučené hráče na soustředěních českých týmů v Turecku, Rakousku, Španělsku či kdekoli jinde?

Záhy po zpětvzetí svého výroku manažera reprezentace k danému tématu, se měl potřebu opět vyjádřit i samotný šéf - pan Zadarmo. Plně svého podřízeného, v jeho původním prohlášení, podpořil. Pan Hašek je vůbec postavička, která jakoby vypadla z Dikobrazu. Skoro se nechce ani věřit, že má právnické vzdělání. Mnohem snáze se v jeho chování pozorují „schopnosti“ politiků. Např. v jednom z onlajnů se předseda nechal na otázku, zda je vhodné předjímání trestu členem vedení organizace, která o trestu bude rozhodovat, slyšet s odpovědí, že demokraticky ctí svobodu slova. No vida moc pěkná odpověď, byť na něco docela jiného, než na položenou otázku.

Každopádně teda dle pana spasitele českého fotbalu třeba soudci, ctící nepsané pravidlo o nepředjímání výše trestu, jsou tímto nedemokratičtí odpůrci svobody slova. Předseda ČMFS pak své demokratické smýšlení vyjádřil i pozoruhodným výrokem: „Disciplinární komise má naprostou důvěru svazového vedení a já věřím, že rozhodne tak, aby se tento exces už nikdy neopakoval." Těžko se zbavit pocitu, že tento „obecný názor“ předsedy ČMFS není ve své podstatě ze stejného soudku, jakým byl „názor“ pana Šmicera o trestech hráčům natvrdo. Jen je jaksi lépe ukrytější do zdánlivé „obecnosti“ a především pak mnohem více výhružnější. Existuje snad v disciplinárním řádu či jeho sazebníku něco, co by zajistilo neopakování jakéhokoli excesu? Škoda, že takové tresty DK dosud nevyužívala například v případech hrubých faulů, při kterých dochází k nezřídka těžkým zraněním. Jak by řekl kolega Recchi, požadavek „dostatečnosti potrestání z potřeby zajištění dalšího neopakování excesu“ je bohapustým tlamocvikem. Já bych dodal – a sakra demokraticky výhružným.

Posledním, kdo mocně foukal do této Bubliny, byl už asi tak nějak samozřejmě redaktor jediného sportovního deníku v Česku (L.Brabec). Jeho myšlenku musím citovat: „V hokejové extralize se klubům, které se provinily jen tím, že zaregistrovaly přestup na špatném formuláři, odebíraly body. O ně Sparta samozřejmě přijít nemůže (proč je to tedy v této souvislosti zmiňováno?). Ale pokud věrohodně nevysvětlí, že šlo o předem připravený podvod, měl by trest být výrazně přísnější než jen nějaká symbolická pokuta“. Pokud věrohodně nevysvětlí… Další povedená formulace. Bohužel dost zavání ne až tak demokratickou presumpcí viny. Trochu připomíná formulaci z jedné pohádky: „Ale pánové, já mám dokázat co nejsem? Promiňte, ale takové důkazy se nežádají ani u C.K. soudu !“ Pan redaktor se asi nechal trochu víc unést, neb se čtenářům pokusil vnutit pocit, že je to „obžalovaná“ Sparta, kdo má na sobě důkazní břemeno. Omyl. Důkazní břemeno leží na komisi. Ta ať důkazy (nikoli domněnkami) doloží, že to, co říká klub, není pravda (resp.bylo předem vymyšleným podvodem). I u C.K. ČMFS soudu by navíc mělo platit, že obviněný nemusí vypovídat proti sobě či osobě blízké a pak také stará zásada In dubio pro reo (povinnost „soudu“ rozhodovat ve prospěch obviněného, pokud o jeho vině existují pochybnosti, které nelze odstranit. Vyšetřující orgány musí prokázat veškeré skutečnosti tak, aby o vině neexistovaly důvodné pochybnosti.)

Nejeden z komentátorů ale i představitelů fotbalového svazu ve svých prohlášeních zmiňovali demokracii. Snad se jí bude držet i DK při svém zkoumání, zda se klub AC Sparta Praha něčeho „nezákonného“ dopustil a nebude rozhodovat jen na základě politické objednávky svého vedení, či hlasu lidu, který „ví“, protože „byl nepřímo u toho“. Možná by pomohlo vyslat na místo činu nezávislou vyšetřovací komisi…

pesfilipes