Doba je zlá a Bublin mnohem víc, než by asi bylo zdrávo. Svazová disciplinárka rozhodla o potrestání viníků „kauzy Sparta“ a skončila tak doba čekání. Čekání pravda trochu jiné, než třeba to vánoční. Přiznám se bez mučení, že částky a týdny, které vyšly z úst šéfa disciplinárky, mě malinko zaskočily. Předně – netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že se v přípravném kempu Sparty nic nestalo. Stalo. Leč stalo se to v přípravném kempu a Sparta (když už) obešla pozvánku k reprezentačnímu přípravnému zápasu. V tomto kontextu se pak nemohu vyhnout konstatování, že jsem omráčen. Omráčen zhovadilou nutkavou potřebou (svazu a médií) na tomto případu zkoušet „napravovat“ renomé českého fotbalu. Už nyní si dovolím domýšlet, že jmenované instituce přijde tato snaha dráž, než by si kdy troufly pomyslet.

Tak předně. Byl to sám manažer reprezentace, kdo poznamenal, že kdyby Sparta jednala na rovinu a oslovila trenéra U21 s prosbou o uvolnění, určitě by jí bylo vyhověno. Nemůže mě nenapadnout otázka – to Českomoravský fotbalový svaz, potažmo jeho uvědomělí představitelé, neuměli vyhodnotit aktuální priority českého fotbalu? Sparta jako jediná reprezentující český fotbal v pohárech týden před zápasem s Liverpoolem, U21ka ca.půl roku před Eurem. Co má pro svaz, potažmo český fotbal, větší prioritu – úspěch v přáteláku jedenadvacítky nebo klubu v pohárovém jaru? To, že s tou nabídkou nepřišel za Spartou sám Dovalil, je pregnantně vypovídající o tom, jak moc dobře to s českým fotbalem myslí jmenovaný i jeho zaměstnavatel.

V „kauze Sparta“ (přesnější označení by bylo pseudo kauze) je asi nejpodstatnější se zorientovat, oč vlastně komu šlo či mohlo jít. Čeští novináři, zejména jediného sportovního deníku v Česku, vyhrotí záležitost s omluvami dvou hráčů pro přátelský zápas jedenadvacítky do gigantických rozměrů, s požadavky na co nejpřísnější potrestání. Určitě tak nečiní z důvodu, že jejich titul přišel v minulých měsících o mediální partnerství právě s nejúspěšnějším českým klubem. Nepochybně v jejich snaze nehrál roli fakt, který zmiňují ve skoro každém příspěvku o Spartě, totiž že se s nimi na Letné nikdo nebaví. Evidentně jim šlo o blaho celého českého fotbalu, když chtěli vytvořit ideální podmínky pro přátelský zápas jednadvacítky v Holandsku.

Pan Zadarmo se mohl demokraticky uzoufat, jaký pitomce z něj a jeho souputníků Sparta dělá, jak by to chtělo s ní zatočit, aby „to“ už nikdy nikoho nenapadlo opakovat. Určitě měl pan předseda na mysli jen to blaho českého fotbalu a nebyl záminkou třeba jeho volební debakl, který mu mj. i Sparta připravila na předposlední Valné hromadě. Zcela jistě v jeho plamenných projevech nehrála sebemenší roli prohra jeho místopředsedy Rajchla při volbě předsedy Pražského fotbalového svazu, kterým se nakonec stal Dušan Svoboda právě ze Sparty.

Předsedův výhružný apel k disciplinárce pak jistojistě nebyl veden ani touhou zamaskovat totální propadák svého účinkování v čele českého fotbalu. S dva roky starou korupcí v ligovém zápase nehnul, s existencí několika Bohemek tím méně, místopředseda svazu je stále nezvěstný a reprezentace hraje pod kamarádem Bílkem hůř, než kdykoli v historii. Kéž by se mohl pochlubit aspoň tou Spartou, kdyby třeba nějakým omylem postoupila přes ten Liverpool… snad by se na něj pro to kamarád – manažer reprezentace moc nezlobil.

Předseda disciplinárky zdůvodnil tresty hráčům na samé spodní hranici tím, že neporušili řády úmyslně. Trochu úsměvné zdůvodnění představíme-li si jaký podíl ve skutečnosti na celé věci mohli mít. Jejich rozhodovací možnosti byly de facto nulové. Každopádně disciplinární komise ČMFS vyslala zcela jasný a srozumitelný signál nejen fotbalu, ale i veřejnosti a sponzorům. Hrubý faul zezadu v zápase hraném v přímém televizním přenosu, s následnou půlsezónní neschopností faulovaného hráče, řešit vůbec netřeba. Teatrální gesto hráče směrem k fanouškům soupeře a jeho lavičce = pokuta 20.000,-! Jen pro informaci, obě předchozí události se staly při stejné příležitosti – Víkendu šampionů.

Když už jsme u těch priorit českého fotbalu, jeho „nápravě“ a podílu médií na jeho kvalitě a popularizaci. Server iDnes.cz vydá v očekávání verdiktu disciplinárky článek, který zmiňuje tři projednávané prohřešky - obejití pozvánky do reprezentační jednadvacítky, nonverbální gesto hráče směrem k soupeři v exhibičním a korupci v ligovém zápase. Podíl jednotlivých případů na článku? Řeklo by se, že to bude nejspíš dle závažnosti případů. Článek obsahuje 284 slova a z těch se korupci v mistrovském utkání věnuje celých 16 slov (5,63%)! Vítejte v Česku.

Závěrem by asi bylo spravedlivé si přiznat, kdo se na očistě fotbalu v Česku, a vlastně takové malé očistné revoluci, nejvíce podílí. Lídry revolučně osvětového hnutí jsou zejména: Jiří Golda, Pavel Hartman, Stanislav Hrabě, Luděk Mádl, Ivan Hašek a mnozí další a další bezejmenní hrdinové.


Golda
Hartman
Hrabě
Mádl
Hašek








Každý trest, aby byl dostatečně preventivní a výchovný, by s sebou měl přinést i jakési poučení. Já bych poučení viděl asi následovně. Bezprostředně po odstartování kauzy jsem byl zejména na pana GSM velmi rozezlen. Jaksi principielně, že vůbec i jen připustil, aby se o můj klub otíraly špíny z předchozího odstavce. Když se začalo diskutovat div ne o pověšení vybraných jedinců za podvod přesahující rámec vlastizrady, rázem jsem trochu snáz chápal motivy, které k takovému počínání GSM vedly. Po vynesení zcela bezprecedentních trestů hraničících se zdravým rozumem (kupodivu přesně v duchu zadání pánů Šmicera a Haška), tleskám panu GSM za jeho prozřetelnost, kdy očividně velmi přesně odhadl chování svazových činovníků a konal ve prospěch, a ve snaze o úspěch, Sparty na evropském poli. Aspoň někdo.

Hráčům, tresty dotčeným či neposkvrněným, realizačnímu týmu, vedení, fanouškům, řidiči klubového autobusu i poslednímu údržbáři bych vzkázal jediné. Dnešní den si dobře zapamatujte. Protože tím že nás nezabili (což byla chyba), nás posílili. Jak na válečné stezce v Konstantinopolu pravil klasik: „Jsme zde abychom zemřeli! Ale oni zemřou s námi!“

P.S. z údivu svazových „celebrit“, proč že Sparta nepožádala o uvolnění hráčů z bezvýznamného přáteláku zdvořilou prosbou, plyne pro klub aspoň něco málo pozitivního. Nyní už totiž Sparta ví, že kdykoli bude potřebovat udržet hráče místo cesty do reprezentace v klubu, stačí říct… tak aspoň něco

pesfilipes