Když minulý týden redakce SF obdržela pozvánku na prezentaci nových dresů Sparty, vypadalo to na takovou docela obyčejnou, celkem nezáživnou – informativní akci. I proto redakce vyslala „do boje“ jen dva pozorovatele (mluvky, odposlechátory a navigátory) a jednoho, čerstvě odpočatého, píšícího fotografistu.
Uvedení nových domácích trikotů mělo asi 90ti minutový předzápas, a to v podobě fotbalového tréninku novinářů, pod vedením trojice trenérů Martina Haška, Aleše Jindry a Pavla Rady. Hned tady na začátku je nepochybně dobré zmínit, že účast pánů novinářů nebyla úplně z nejhojnějších. Alespoň tedy na hřišti.
Snad pouhých dvanáct kousků bylo ochotno vyzkoušet fotbal z opačné stránky, než ze sesle novinářské lávky. Na tréninkovém hřišti proběhla klasická tréninková jednotka se vším, co k ní patří. Tedy od rozcvičky až po závěrečný výklus a protažení. Akce se, nejspíš pochopitelně, zúčastnily spíš mladší ročníky. Ve schopnostech fotbalových, ale i pohybových, se samozřejmě vyskytovaly rovněž nějaké ty diference.
Výjimečně ale nebudeme trhat výkony „ostrých tužek“ na kusy a spíš všechny pochválíme za ochotu si „to“ prostě vyzkoušet, a trochu se teda pohnout. Třeba tato akce malinko napomůže větší míře aspoň nepatrného pochopení, jak někdo může, po už jen třech rychlejších krocích, poslat merunu, místo neomylně do té či oné šibenice, vysoko nad branku, v horším případě rozbít okno nedaleké administrativní budovy. Že jediné střelecké cvičení nedopadlo úplně bez šrámů a ztrát, dokazuje inventura sportovního vybavení na konci tréninkové jednotky, kdy se jednoduchými počty došlo k závěru, že klub AC Sparta Praha přišel o dva až tři zápasové míče (jeden byl sice v dohledu křoví Ruské ambasády, ale nikomu se pro něj moc nechtělo, nejspíš v obavě o svůj život a zdraví). Úspěchem této části programu pak bylo to, že všichni přežili tak nějak ve zdraví.
Kuriozitou se mohla jevit skutečnost, že fotbalového tréninku zástupců sedmé velmoci se účastnilo více fotografů, než kolik jich mívá na zápasech místní Barcelona (skoro deset + jeden televizní štáb). Jediným trochu smutným (ne-)účastníkem tak byl Ondra Kasík, který by se do tréninkového procesu, pod velmi přísným vedením Martina Haška, zapojil tuze rád, ale zdravotní stav mu nedovolil víc, než pokukování za lajnou.
Asi po dvou hodinách se vyslanci SF přesunuli přistaveným mikrobusem do Slovanského domu, kde se v jednom ze sálů kina uspořádala prezentace našeho dodavatele sportovní výstroje - společnosti Nike. Krom krátké úvodní procedury, kdy byl krátkým slovem představen nový Area manažer pro Česko (a snad i Slovensko), jsme byli svědky povedené a vkusné přednášky Lucie Grošaftové z Nike, s projekcí o tom, jak a z čeho dres vůbec vzniká. Mimo informací, jak úžasně lehký, vzdušný, elastický a prostě vůbec skvělý je, došlo i na stručný průřez historií sparťanských dresů od samého počátku klubu. Poté se chopil slova ředitel komunikace Sparty Ondřej Kasík, který uvedl na „plochu“ více jak desítku hráčů áčka a v neformálně vedené „konferenci“ proběhla diskuze na téma „dresy stokrát jinak“. Nejhodnotnější příspěvek si patrně připsal Marek Matějovský s poukazem na to, že snad ani tak nezáleží z kolika málo PET lahví je dres vyroben, jakou má gramáž, či jaký design, ale výhradně jde o to, aby se stal vítězným.
Po spíše teoretické části programu se všichni zúčastnění přesunuli z kinosálu do prodejny Nike Prague, kde proběhly rozhovory médií s hráči a focení s všudypřítomnými dresy. Následně už se konečně dostalo i na velmi početný zástup příznivců nejúspěšnějšího klubu, kteří si mohli pořídit originál dresu či jeho repliku, novou bundu N98, vše pochopitelně s třemi hvězdičkami nad znakem.
A propos tři hvězdičky reprezentující více jak tři desítky titulů. Zcela nepochybně výtečný nápad, ač se na jeho uskutečnění čekalo trochu déle, než asi muselo. Zde stojí možná za kratičkou zmínku i onen fakt, že naše hvězdy symbolizují celé desítky ligových vítězství, na rozdíl od jiných, prý snad dokonce věhlasnějších, klubů, které mají u znaku hvězdy dokonce 4, ale to jen proto, že představují mistrovské výhry po pěti (Bayern). O klubech, které si na dres dají hvězdu za jeden titul, se rozepisovat nebudeme už vůbec…
Zpátky ale k naší akci. Fanoušci vzali prodejnu více méně útokem, kdy jim bylo dobrou pobídkou i milých 20% slevy na celý zdejší klubový sortiment, o tisku čísel a jmenovek zdarma ani nemluvě. U pultů s hráči se tvořily fronty, z fixů kouzlících autogramy na kartičky a dresy se jen kouřilo. Plejeři se ochotně usmívali do fotoaparátů, pózovali s dětmi i dospěláky, a celý podvečer tak vyústil k velmi, řeklo by se až nevídaně, povedené akci, kterou osobně celou s úsměvem sledoval i zdejší nevyšší šéf Nike. Závěrem si snad můžeme dovolit i mimořádnou pochvalu určenou Manuelu Pamičovi, Erichu Brabcovi a Leo Kweukemu, kteří asi nepatrně, ve své vstřícnosti, uvolněnosti a usměvavosti k fanouškům, z řady spoluhráčů vyčnívali.
Nakonec tedy nezbývá než doufat a věřit, že přání Marka Matějovského, aby tyto dresy byly zejména vítězné, se stane skutečností.
pesfilipes
