Sobotní počasí nasvědčovalo tomu, že nás nebude čekat lehký zápas. Zejména fanoušky, kteří se museli pořádně teple obléci. Ti chytřejší to vyřešili i tak, že se šli náležitě před zápasem občerstvit a je pravdou, že se nás před zápasem v hospodě U příhřáté sešívky sešlo více než dost. Náležitě občerstveni jsme před zápasem vyrazili do našeho chrámu k tradiční prvoligové modlitbě.

Ovšem řádně neoblečené či neobčerstvené fanoušky řádně rozehřál fotbal. Zejména první půlhodina nabídla velmi slušnou podívanou a padly v ní i všechny góly. Půlhodinovou zimní pohádku načal Pacanda v prvních vteřinách, kdy těsně minul branku, ale již v osmé minutě se trefil Jun. Jablonec, který hrál sympatický otevřený fotbal, vyrovnal záhy, ovšem kvalita zápasu a zejména hry Sparty nasvědčovala tomu, že se zase až tak moc neděje a určitě nějaké góly přidáme. Stalo se tak hned ve dvacaté minutě, kdy zvýšil Petráš a za minutu po něm dal krásně mazácky Jun na 3:1 a upevnil si tak své postavení lídra v tabulce střelců. Jablonec si asi musel začít drbat hlavu, jakže to je možné, že i když nejezdí přes Průhonice, tak přesto prohrává po dvaceti minutách o dva góly. Poločas byl dohrán ve slušném tempu a promrzlí diváci mohli vyprovodit naše borce zaslouženým potleskem.

Druhá půle byla již o tom, udržet stav a šetřit síly na Turka, který brzo potáhne na Prahu. To se naší Spartě bez problémů podařilo a nebýt žluté karty Sivoka, tak mohla panovat absolutní spokojenost. Tento zápas přinesl jeden známý poznatek, že mužstvo, které přijede na Letnou hrát fotbal, tak většinou dostane příděl. A mužstvo, které přijede betonovat může s trochou štěstí i něco uhrát. Pak se tak trochu nelze divit trenérům, že na Letné ordinují betonáž. V tomto ohledu byl výkon trenéra Rady dost sympatický a ač prohrával o dva góly, tak se snažil dále hrát pěkný fotbal a významnou měrou tak přispěl ke kvalitě utkání...

Ať žije SPARTA!

Energetik