Sparta po včerejší druhé porážce od Fenerbahce přišla i o teoretickou možnost probojovat se do jarní časti Poháru UEFA a tak je jasné, že letos v Evropě končíme. I kdyby se nám podařilo vyhrát v posledním zápase na půdě Lyonu, zatím máme z pěti utkání na kontě pouze jeden bod a tak budeme mít maximálně čtyři. Je to moc nebo málo?
Ve všech pěti utkáních naši borci v rudých dresech ukázali, že jim pod vedením kouče Straky rozhodně nebude chybět dostatek bojovnosti a když to nepůjde, pokusí se alespoň nějaký slušný výsledek vydřít silou. Bohužel až na domácí zápas Lyonem a výsledkově velmi nešťastnou odvetu na Old Trafford jsme sehráli tři vyrovnané partie, kde o úspěchu a neúspěchu rozhodovaly jen maličkosti.

Tomáš Jun se sice ve všech zápasech snažil a na hřišti potvrdil, že je oprávněně naše jasná jednička, ale i tak si připsal pouze jednu branku a jednu přesnou přihrávku Zelenkovi. Ve všech dalších šancích stejně jako jeho ostatní spoluhráči selhal a to nás společně s chybami v obraně stálo body. Až na utkání s Lyonem si Sparta každý zápas vytvořila několik gólových šancí, ale míč se do branky prostě protlačit nepodařilo. Nejvíce se to projevilo ve dvojzápase s Turky, kteří nám dali z ničeho dvě branky a obě utkání pak dotáhli do vítězného konce poměrem 1:0. Karel Poborský v těchto zápasech chyběl mnohem víc, než jsme si byli ochotni připustit…

Navíc často skřípala hra směrem dozadu. V Turecku se obránci špatně dohodli po rohovém kopu, v Manchesteru nabídli všechny čtyři branky soupeři na zlatém podnose a včera jsme si pro jistotu ten míč zasunuli o branky sami…
Je to škoda. Velká škoda, protože ten jeden bodík zatím s velkým úspěchem devalvuje všechno, čeho Sparta v letošním ročníku LM dosáhla, když pod vedením nového trenéra opustila hru na zanďoura a na hřišti se pokoušela něco tvořit a uhrát sama.

Proto berme letošní ročník poháru jako sbírání cenných zkušeností, které může Kováč (čerstvě přeškolený na stopera) a spol. zúročit v nadcházející sezóně, kdy bude mít náš mistr (možná na dlouhou dobu naposledy) opět zajištěn přímý postup do nejprestižnější pohárové soutěže „Starého kontinentu.“ Pohár UEFA má sice také své kouzlo, ale Manchester, Real, Barcelona, AC Milán nebo Bayern Mnichov nám sem nepřiletí a ti, kteří na vlastní kůži zažili krásnou atmosféru utkání na Old Trafford potvrdí, že jen tyto „kulturně vzdělávací zahraniční pobyty“ jsou to pravé ořechové…
Závěrem jenom popřeji našim borcům hodně štěstí ve zbytku ligové sezóny a brzké slavení dalšího titulu se svými fanoušky.
ACS Forever !!!

Mildouch