Další soutěžní zápas Sparty vedl její kroky do hanácké metropole. Po poněkud kostrbatém vyřazení Jihlavy nás čekala rozjetá Olomouc. Ač je to jedna z těch vzdálenějších destinací, její poloha na hlavním železničním koridoru Praha - Ostrava zaručuje dobrou dostupnost. To tedy platilo alespoň o cestě tam, protože poslední vlak zpátky do Prahy odjížděl ve 20.12, který byl vzhledem k času výkopu (18:00) poněkud „šibeniční“. Ale nakonec i těch pár fanoušků z Prahy tento spoj stihlo. Ale popořadě.

Na rozdíl od hráčů „A“ týmu jsme nepoužili služeb Pendolina, ale konkurenčního Regiojetu, v Olomouci jsme krátce po půl čtvrté, stihneme několik piv a něco ostřejšího v malé hospůdce a vyrážíme na stadion. Cestou nepotkáváme žádné rudé barvy, takže se trochu obáváme o návštěvu, nakonec to není zas taková tragédie. Do sektoru se dostáváme 5 minut před začátkem, odhadem je v něm 50 lidí. Pohled na ostatní tribuny však naznačuje, že i v tomto počtu bude náš support slyšet. Hlasatel mezitím hlásí sestavy. V té naší jsou 4 nováčci, Čech, Pamič, Vidlička a Kweuke. Domácí taktéž s několika změnami, nejvíc mě potěší jméno Škerleho v sestavě, bez vstřelené branky neodjedeme :-)

Úvodní půle je ve znamení oboustranně atraktivního fotbalu, oba týmy chtějí útočit, my máme víc ze hry a také více šancí, žádná se však neujme. A tak vyhráváme jen v hledišti, kdy v prvních 15 minutách domácí ani nepípli, nás je i přes nízký počet dost slyšet. A když i někteří „ kotelníci“ Sigmy pochopili, že jsou na fotbale a mohli by svým hlasivkám povolit uzdu, zmohli se všehovšudy na 3 chorály, které omílali pořád dokola. Když jsme pak spustili naprosto oprávněně „Není vás slyšet“, jejich odpovědí bylo mlčení a nakonec několik urážek.

Druhá půle začala šancí Olomouce, kdy Čech krásným zákrokem vytáhl míč plachtící do šibenice. Pak už jsme převzali otěže, Matějovský jako správný kapitán zavelel ke zteči, vybídl luxusní přihrávkou Vidličku, kterému nezbývalo nic jiného, než na zlatém podnose předložit Kadlecovi a mohli jsme slavit. Chvíli na to konečně přišla i pro Lea dobrá přihrávka do běhu, ten ukázal Škerlemu záda a svůj samostatný únik na Zlámala s pomocí tyče zakončil přesně. Třetí hřebík do rakve zatloukl opět Venca Kadlec, když po levé straně utekl Láďa Krejčí a předložil mu další luxusní gólovou nahrávku. My jsme okamžitě žádali bůra, naši trochu polevili v koncentraci a domácímu Navrátilovi stačil jen kousek místa v pokutovém území, aby krásnou střelou snížil.

Došlo i na střídání. Kweukeho nahradil Bednář, zraněného Matějovského pak debutant Čermák. Právě střídání našeho kapitána přineslo jeden z nejkrásnějších momentů, když jej náš kotel začal vyvolávat. Skandované Máááááárek Matějovský možná znělo dost kostrbatě a „nemelodicky“, ale komu to vadilo? (Taky jsem si myslel, že Markovo příjmení jej „ ochuzuje“ o mnohdy víc než zasloužený aplaus tribun, včerejšek však ukázal, že při troše snahy to tak vůbec nemusí být, takže pro příští zápasy máme před sebou jasný úkol. Koneckonců za své výkony si to víc než zaslouží!). O poslední branku se s notnou dávkou štěstí postaral opět Hušbauer, který tak ukončil už docela dlouhý gólový půst. Škoda jen druhé inkasované branky, vznikla po chybě při rozehrávce obrany, následovalo Holkovo podklouznutí a výsledku tak byla dána konečná podoba 2:4 v náš prospěch.

Jak už jsem zmínil, co se týče supportu, domácí jsme předčili. Chorálů se nejelo tolik, co bych ale ocenil je vyvolávání hráčů, kdy se postupně dostalo na většinu z nich. Navíc vzhledem k poněkud „ komorní“ atmosféře nás dobře slyšeli a neopomněli i v průběhu hry zvednout ruku jako výraz poděkování. Tak to má být! Nakonec jsem napočítal nějakých 70 osob v kotli, podle vlajky bylo několik fandů i na hlavní tribuně. Jedinou kaňkou supportu pak byl poněkud zbytečný konflikt v kotli na téma: „My fanoušci z Prahy jsme víc sparťané než vy sparťané tady odsud“. Ve druhé půli jsme trochu polevili, po gólech se to ovšem zase rozjelo, byť na tom svou zásluhu měli i domácí fanoušci, kterým poněkud tekly nervy a po trefě Kweukeho se jich několik desítek přesunulo k našemu kotli, kde se snažili nadávkami vybít frustraci. On je pak Václav Kadlec svým druhým gólem uklidnil :-) Nejde nevzpomenout i úsměvný moment, kdy chorál „ Haná, Haná, prdel zakopaná“ který rozjížděl fanoušek se silným „ holomóckym“ přízvukem. S počtem diváků se zjevně nečaruje jen na Spartě. Domácí nahlásili 3213 vydaných vstupenek. V ochozech mohlo být tak odhadem 1200 fanoušků, zbylým 2000 nejspíš byl vydán lístek a přesto nepřišli :-)

Krátké hodnocení hráčů: Čech v brance nezklamal, předvedl jeden výtečný zákrok alá jeho jmenovec z Chelsea, za inkasované branky nemohl. V obraně až na hrubku u druhé branky vše bez problému, Holek mi opět přišel o něco lepší než Švejdík, to jak dokáže občas přečíst hru je fantastické, měl tam i několik drzých kudrlinek ve vlastním vápně. Pamič pendloval po lajně, jak jen mohl, celkově mu nelze moc vytknout, Vidlička na druhé straně to samé, zaslouží pochvalu za náběh a přihrávku u první branky. V záloze Krejčí v první půli nebyl moc vidět, tu druhou už to bylo lepší, možná je na něm vidět náročný program, a že za něj v podstatě není alternativa. Vácha opět jistý, omezil ztráty míče, dokázal tvrdit muziku a přes střed domácí moc nepřecházeli. Matějovský opět správným mozkem týmu, jeho přihrávky zařídili 2 branky, na jeho hru je radost se dívat. Hušbauer příjemně překvapil hlavně dozadu se jako „ podhrot“ hodně vracel a pomáhal tím záloze, zaslouženě za svůj výkon odměněn brankou. Venca Kadlec v první půli nebyl tolik vidět, v té druhé hrál víc ze středu a hned to bylo znát. Leo Kweuke nezahrál špatně, dal gól, ale přesto byl dost pod svými možnostmi, nebyl tak silný v soubojích, jak jsme zvyklí, taktika byla zřejmě určená na náběhy a míče za obranu, jenže po hříchu za celý zápas dostal tak 3 takové míče (oproti cca 30 náběhům), z toho jej jeden opravdu přesný – ten gólový. Střídající Bednář měl jednu tutovku, kterou zahodil, ale jinak zase všechno odmakal a oživil útok, Čermák příjemně překvapil na svůj věk (ročník 1994), bez bázně a hany vlétl do utkání, nabízel se do kombinace, po narážečce automaticky naběhl pro další přihrávku, byl i u našeho čtvrtého gólu, povedená premiéra. Bekim Balaj nastoupil jen na pár minut a ještě z kraje, míč se k němu dostal snad jednou, není co hodnotit.

Canizares


Statistika utkání:

Sigma Olomouc - Sparta Praha 2:4

Branky: 72. Navrátil, 87. Varadi - 60. a 66. Kadlec, 64. Kweuke, 79. Hušbauer
Olomouc: Zlámal - Navrátil, Škerle, Šindelář, Doležal, Ordoš, Houska, Vepřek, Petr, Janotka, Pospíšil.
Sparta: Čech - Vidlička, Švejdík, Holek, Pamić - Kadlec, Vácha, Matějovský, Hušbauer, Krejčí - Kweuke.
Rozhodčí: Zelinka - Mencl, Kovařík
Diváci: 3.212