V neděli nás čeká historicky první ligové utkání se Znojmem na Letné. Tak nějak jsme přemýšleli, jak se na něj krom klasické pozvánky naladit.
Ale čím? Nějakým rozhovorem? Nějakou vtipnou upoutávkou? Co třeba nějakým vzpomínáním, nejlépe osobním, na vzájemné zápasy....to by nebyl špatný nápad. Jenže kde vzít a nekrást, když za celou historii jsme se se Znojmem v nejvyšší soutěži utkali zatím jen jednou a to v loňském roce na podzim v Brně a to má ještě každý v paměti. A pak nás to trklo. Vždyť se Znojmem jsme hráli dvojzápas v Českém poháru a není to zase tak dlouho. A když jsme se ještě poté mrkli, kdo nám tato utkání přiblížil v reportážích, bylo hned jasno.
Náš kamarád, velký a skalní fanoušek Sparty, legenda a "guru" webu Sparta Forever Senior, který v nás zanechal nezapomenutelné vzpomínky a nikdy z "našeho světa" vlastně fakticky nikam neodešel, napsal (bohužel musíme říci "jen") za celou dobu existence našeho webu pouhé tři reportáže (a i do nich musel býti kvůli své skromnosti trochu "vmanipulován") a to z utkání svého milovaného Českého poháru a dvě z nich právě z toho výše zmiňovaného dvojzápasu se Znojmem.
A tak bylo hned jasno. Pojďme si společně ještě jednou přiblížit tato dvě utkání Sparty se Znojmem z pera mistra Seniora a zároveň si tak i opět zavzpomínat na tohoto našeho kamaráda, velkého Sparťana a milého člověka.....a tak trochu se i naladit na nedělní utkání na Letné.
Tak jdeme na to.
Velmistrovská partie (1. SC Znojmo - SPARTA PRAHA, Ondrášovka Cup 2011/2012)
Ondrášovka cup, jak se dnes oficiálně nazývá původní Český pohár, později Pohár Českomoravského fotbalového svazu, dospěl do svého osmifinále. V něm chybějí čtyři prvoligové kluby: Hradec Králové, vyřazený Libercem, Příbram, která selhala v Sezimově Ústí, Slavia, jež padla v divizním Převýšově, a Bohemians 1905, nečlen Fotbalové asociace České republiky, jenž nestačil na druholigové Znojmo. Pro nás je podstatné selhání posledně jmenovaného prvoligového týmu, protože podle losovacího pavouka se měla Sparta o postup do čtvrtfinále poprat právě s falešnou Bohemkou, založenou v roce 2005 prapodivným a neprůhledným družstvem fanoušků.
Místo výletu městskou hromadnou dopravou do Edenu nás tedy čeká dlouhá pouť až k hranicím s Rakouskem, ale jsme sparťané a ti neskuhrají a nestěžují si. A co si budeme povídat, Znojmo se při vší úctě k němu jeví na první pohled jako snadnější soupeř než kolchoz Botič a i samotní hráči Sparty se určitě raději projedou pár hodin v klubovém autobusu, než by po dvou duelech s brutálními klokany léčili pokopané končetiny a počítali zlámaná žebra...
Mnozí příznivci Sparty (jmenovat je nebudu, ale oni už vědí, že je řeč právě o nich) Ondrášovka cup ignorují a prohlašují, že Sparta by se z něj měla nechat vyřadit při nejbližší možné příležitosti (konkrétně letos tedy v Domažlicích) a raději se plně koncentrovat na mistrovské zápasy v Gambrinus lize. Já s nimi bytostně nesouhlasím. Jednak si myslím, že trofejí není v letenské Síni slávy nikdy dost, a pak si přeju, aby Sparta vyhrála i nic neřešící přípravné utkání třeba s Loko Vltavín... Každé vítězství Sparty mě potěší, každá porážka mi srazí náladu pod bod mrazu. Jsem už prostě takový a starého psa novým kouskům nenaučíš...
Osmifinále Ondrášovka cupu se už na rozdíl od předchozích kol hraje na dva zápasy, takže případné zaváhání na soupeřově stadionu ještě automaticky neznamená vyřazení ze soutěže, já však pevně věřím, že k žádnému kolapsu nedojde a odveta na Letné se stane pouhou formalitou, kterou si užiju v klidu a naprosté duševní pohodě. Na druhé straně je otázkou, co s psychikou našich hráčů napáchá sobotní krutá porážka se Slovanem Liberec na posvátném letenském trávníku. Staré fotbalové moudro totiž praví, že na třiceti procentech fotbalistova výkonu se podílejí jeho nohy a zbylých sedmdesát procent obstarává to, co se mu právě honí hlavou.
Hráči nastupují na velmi dobře připravený trávník a mně je jasná jedna věc – Blažek a Řepka jsou ve Spartě definitivně odstaveni na vedlejší kolej. Hájit naši branku totiž bude Švenger a vedle Jarošíka se staví Brabec. Smutný konec dvou legend, nicméně chápu, že fotbal je dnes především byznys a v byznysu nemá útlocit místo.
O poznání lepší pozici než Blažek a Řepka má v dnešní Spartě Libor Sionko. V lize už mnoho příležitostí nedostává, ale proti druholigovému soupeři nastupuje v základní sestavě. A je to právě Sionko, který se ve třetí minutě protáhl kolem domácích beků jako hbitá lasička a z pravé strany poslal do vápna nadýchaný centr. Na ten si naskočil Krejčí, své čelo nasměroval správným směrem a balon poprvé doputoval do sítě. Lepší začátek jsme si přát nemohli!
V osmé minutě Švenger, který jinak mnoho práce neměl, ukázal něco ze svého brankářského umění, když vyhrál souboj jeden na jednoho a zabránil tak vyrovnání. Pět minut nato orazítkoval aktivní Krejčí brankovou konstrukci a v šestnácté minutě se opět měnilo skóre: Matějovský nádherně uvolnil Grajciara a ten zvýšil s přehledem na dvougólový rozdíl. V tuto chvíli bylo víceméně o postupujícím do čtvrtfinále rozhodnuto a hráči Sparty pojali zbytek zápasu asi jako šachový velmistr, který moc dobře ví, že jeho protivník na něho nemá, a tak už ani moc nenamáhá své mozkové závity a kráčí v klidu za výhrou. Do konce poločasu tak zaznamenáváme už jen žluté karty pro Brabce a Matějovského a jde se do kabin.
S velmistrovskou bohorovností to naši borci po změně stran přece jen trochu přehnali, a tak byli celkem logicky potrestáni gólem ve Švengrově síti. Žádná znojemská euforie se však nedostavila, to spíš jen slušně zaplněné (ale nikoli vyprodané) hlediště se na několik minut probudilo a hnalo domácí hráče kupředu. Na trávníku se toho moc nedělo, takže kdo si odběhl ke stánku pro krušovickou desítku za příjemných dvacet korun, o nic důležitého nepřišel. Neviditelného a neškodného Slepičku vystřídal Kadlec a deset minut před koncem utkání nahradil Mareš Sionka. Nutno poznamenat, že Libor včera hýřil aktivitou i pohybem a moc se mi líbil.
Druhý poločas by se dal charakterizovat jedním krátkým slůvkem – nuda –, ale samotný závěr zápasu vyzněl parádně. V 84. minutě Krejčího hlavičku ještě dokázal domácí gólman vyrazit před sebe, ale proti jeho následné dorážce nohou už byl zcela bezmocný. Znojmo zcela rezignovalo (vypadalo to, že jeho hráčům docházejí síly), a tak jeho příznivci ještě museli přihlížet tomu, jak Vašek Kadlec uzavírá gólový účet střetnutí.
Odveta na Letné tedy bude opravdu formalitou, kterou si ale ujít nenechám – už proto, že fotbalu bez náporu na nervovou soustavu si během sezony moc neužiju.
Na závěr mi dovolte pár krátkých poznámek:
1. Stadionek ve Znojmě působí sympatickým a útulným dojmem, hlavní tribuna pak dokonce splňuje prvoligová kritéria.
2. Těšil jsem se na místní regionální pivo, ale v restauraci U Dvou volů čepují kozla, přímo na stadionu pak krušovice. (Pak nemají být pozemní komunikace zapleveleny kamiony, náklaďáky a dodávkami...)
3. Pan Janeček řídí svůj sedmimístný bourák bravurně i po pouze tříhodinovém spánku. Inu – profesionál se nezapře!
4. Dobrý pokus o choreo, nicméně místní plakátu požadujícímu Lyon na Letné evidentně vůbec nerozuměli a nechápali ani skandování ŽENSKÝ FOTBAL PRO FANOUŠKY. Možná někteří z nich ani nevědí, že existuje nějaká ženská Liga mistrů...
Senior
Splněná povinnost (SPARTA PRAHA - 1. SC Znojmo, Ondrášovka Cup 2011/2012 - odveta)
Jsou zápasy, jimž přihlíží vyprodaný nebo alespoň téměř zaplněný stadion (derby se Slavií, duely s atraktivními soupeři v Lize mistrů nebo Evropské lize), a pak takové, které do hlediště přilákají hrstku nejvěrnějších a nejkovanějších sparťanů. Je mi naprosto jasné, že odveta osmifinále Ondrášovka cupu, v níž Sparta přivítá druholigové Znojmo, bude představovat ten druhý případ. Když pomineme všeobecný vlažný, až přezíravý vztah sparťanských fanoušků k domácímu fotbalovému poháru, je tu onen prostý fakt, že v říjnu vyhrála Sparta ve Znojmě vysoko 4:1, a tak prakticky o svém postupu do čtvrtfinále rozhodla už na jihu Moravy.
Já nad Ondrášovka cupem nos neohrnuju a nikdy ohrnovat nebudu, a navíc miluju zápasy, během nichž si můžu v klidu vychutnávat fotbal bez nervů a strachu o výsledek (že bychom na Letné prohráli se Znojmem 0:4, zní asi tak pravděpodobně a hodnověrně, jako že pan Lukáš Vala alias Strašák, nominovaný Desítkou pro domácí, bude v přímé volbě prezidenta zvolen hlavou státu), a tak mé permanentkářské sedadlo číslo devatenáct v gerontkotli prázdné nezůstane. A i kdybych měl na Letnou dorazit jen já plus smečka SF fotografů a reportérů ve složení Bombito, Rudej, Táborita a pesfilipes, čert to vem. Pro mě je každý zápas Sparty svátkem, a co budou dnes vpodvečer dělat ostatní sparťané, je čistě jejich věc...
Možná je dobře, že po reprezentační přestávce Sparta nejdřív odehraje „zahřívací“ duel s druholigovým Znojmem a teprve pak ji čeká ostrý zápas s Bohemians 1905 o tři ligové body. Moc dobře si ještě pamatujeme, jak jsme dopadli po minulé reprezentační pauze, kdy jsme jen nevěřícně kroutili hlavami, kam se poděla ta Sparta, která vyhrála devět ligových utkání v řadě a na čele tabulky si vypracovala gigantický desetibodový náskok.
V základní sestavě chybějí pochopitelně Pamić a Matějovský, kteří si plnili své reprezentační povinnosti, a zraněný kanonýr Kweuke. Mezi třemi tyčemi dostává po několikaměsíční pauze příležitost Blažek, na levém kraji obrany si zahraje Podaný, na pravé straně zálohy dostal před Sionkem přednost Mareš a na levé budeme sledovat Juhara. Ofenzivním esem se má místo Kweukeho stát Václav Kadlec. Mezi náhradníky mě na první pohled zaujme jméno a příjmení MARTIN FRÝDEK. Jeho otec nastoupil za Spartu poprvé v soutěžním zápase 4. listopadu 1990, a to ve Vítkovicích, kde si zahrál od 65. minuty do konce ligového mače, který skončil 5:4 pro domácí. Jedním z klíčových hráčů Sparty byl až do 11. června 1997, kdy se podílel na vítězství Sparty v Liberci v poměru 2:0. Nejsem zajisté sám, kdo Frýdkovi juniorovi ze srdce přeje, aby jeho působení v našem týmu bylo stejně úspěšné jako v případě jeho táty. Martin Frýdek senior totiž v rudém dresu získal pět mistrovských titulů (1991, 1993, 1994, 1995, 1997) a byl při tom, když Sparta skončila v nultém ročníku Ligy mistrů na jaře 1992 na celkovém třetím až čtvrtém místě a během své spanilé jízdy dokázala porazit Glasgow Rangers, Olympique Marseille, Barcelonu, Dynamo Kyjev a dvakrát remizovat 1:1 s Benfikou Lisabon. Když se mi vybaví letošní hanebná blamáž s rumunskou Vasluií, nemohu se ubránit nostalgickému „bože, to tenkrát byly časy!“
O první vzruch na zeleném pažitu se postaral Zápotočný, který svou malou domů pořádně „zavařil“ Blažkovi. Ten musel situaci vyřešit riskantním, ale čistým skluzem, jímž zabránil dobíhajícímu útočníkovi Znojma v tom, aby už ve třetí minutě otevřel skóre. Pro vývoj utkání mělo zásadní význam střídání ve 34. minutě. Místo Huška vběhl na hřiště Slepička a byl to právě on, kdo již o dvě minuty později po rohovém kopu Mareše a střele Podaného poslal Spartu do vedení. Po změně stran dostal nejprve příležitost k vyniknutí Blažek, který potvrdil, že řešení situací „jeden na jednoho“ je jeho silnou stránkou. Takřka vzápětí zahrál obránce Znojma ve vlastním pokutovém území rukou a Mareš se ze značky pokutového kopu nemýlil – 2:0. Pár stovek zkřehlých diváků (oficiálně se jich v hledišti sešlo 679) v dalším průběhu střetnutí zaujalo už jen břevno, které v 57. minutě pomohlo Blažkovi udržet čisté konto, a pět minut před koncem další z četných rohových kopů, které Sparta měla možnost zahrávat. Tentokrát se ve skrumáži před brankou nejlépe orientoval Václav Kadlec, který uzavřel skóre zápasu na 3:0 pro Spartu.
V 86. minutě došlo ke dvojitému střídání v řadách Sparty. Jan Sýkora přišel na hřiště místo Mareše a Martin Frýdek místo Juhara. Doufejme, že jsme byli svědky momentu, který se jednou zapíše do dějin Sparty stejně jako ona již zmíněná 65. minuta utkání Vítkovice—Sparta 4. listopadu 1990.
Ve čtvrtfinále Ondrášovky narazí Sparta na úspěšnějšího z dvojice Mladá Boleslav—Plzeň, to se ale již bude psát letopočet 2012.
Senior
Tak jste si snad zavzpomínali stejně jako my a udělali si i trochu radost. Stejně se určitě Senior tam někde na obláčku tetelí blahem, protože, jak vždycky tvrdil, nejdůležitější je, aby sešívky vždycky koukaly v konečné tabulce Spartě do zadku (což je už momentálně jasné, že tak bude)...neb titulů už "zažil" spoustu a na dalším mu už tak nesejde (ale samozřejmě, že i tady trošku fabuloval...toho se nikdy nikdo nepřejí :-) )
Tak se tam nahoře měj, kamaráde a drž pěsti a trochu tam kontroluj toho fotbalového pánaboha, aby nám netropil nějakou tu neplechu.
A v neděli všichni na Letnou! Sparta - Znojmo, 30.3.2014 19:00 hod., Generali Aréna.
Sparta Forever
Redakce
