Ve čtvrtek jsme si odškrtli poslední skupinový zápas letošního ročníku Evropské ligy proti Neapoli a zbývá nám poslední venkovní proti Bernu, kam si pojedeme pro postup, jiná varianta nepřipadá v úvahu.

Jelikož se do dneška nenašel žádný psavec, který by nám zaslal do redakce report ze čtvrtečního letenského klání a bylo by škoda prázdného fleku k tomuto zápasu, někdo se toho nakonec chopit musel a já si vytáhl krátkou sirku, tak si holt budete muset vytrpět tento můj....a dobře vám tak, plantážníci. Třeba se příště najde někdo aktivní a nebudete muset číst podobné bláboly.

Čtvrteční termín je už v Evropské lize tradicí a tentokrát se začínalo dokonce i „časně“ a ne třeba v devět, jako se Slovanem a tak odpadla zbytečná zastávka doma a jelo se z kladiva rovnou na fotbal…tedy samozřejmě i s nezbytnou zastávkou na předzápasové soustředění, které jsme tentokrát v naší oblíbené posilovně pojali ve stylu česko – rakouské družby a nutno říci, že jsme se družili řádně, našli se i tací, kteří si ten fotbal na stadioně pak už prostě neprosadili :-) Fotbal je prostě někdy jen záminka (snad mne nebudou nějaké MM citovat a brát za slovo a vytvářet konspirace :-) ).

Po důkladném propláchnutí tělních dutin tedy pomalu směřuji na Letnou a už při pohledu z tramvaje je vidět, že návštěva tentokrát nebude až tak ostudná, jako třeba na ligu, ale i přesto mě osobně přijde šestnáct tisíc na zápas Sparty v Evropské lize málo. Mělo by být vyprodáno a je jedno, jestli přijede Neapol, Slovan nebo třeba nějaká Hafnafna z Islandu. Ale to je pořád stejná písnička…smutná.

Po příchodu na statek se zdravím se spoustou známých a hodně mne těší i počet dětí a mládežníků v ochozech, na fotbal přišly i tak všemi bafuňáři a mediálními šašky „vzývané“ celé rodiny s dětmi (jako ostatně na Letnou pravidelně, ale toho si novináři nevšímají, není to pro ně zajímavé, čtenost jim to nepřinese a prodejnost nezvýší) a i to mi ukazuje, že to zase tak o penězích není, jak zní časté výmluvy na sociálních sítích. Ostatně není nutné si přece kupovat ty nejdražší lístky, na dobrá místa (a ty jsou na Letné snad všechna) se dal balíček na tři zápasy pořídit i za litr. Nejdůležitější je přece být při tom!

Letná se tedy pomalu plní, i hostů přijelo celkem dost, během zápasu se snaží, objeví se i pár ohýnků v jejich sektoru, ale co se týká verbálního supportu, čekal jsem od nich trochu více, jsou jak kolovrátek a ne moc hlasitý (a to jsem celou první půli byl u jejich sektoru). Také vlajek vyvěsili pomálu, třeba takový Bern byl dle mého na Letné o level výš. Oproti tomu náš „kotelnický“ sektor si zaslouží za celý zápas palec nahoru, povzbuzování jelo celý zápas, spíkr se snažil co to šlo, lidi to neflákali, moc pěkný. Jen mi přišlo, že se tentokrát trochu méně zapojovala protilehlá, ale třeba je to jen můj dojem. I když mi to po zápase potvrdilo i pár lidí, že to tam tentokrát chvílemi stálo „za hovno“. Ale to není tak podstatné. Hlavní je, že kotel byl tím správným motorem.

Když už je řeč o supportu, tak je potřeba samozřejmě zmínit a vyzdvihnout i realizovaná chorea. Ve 12. minutě proběhla velká kartoniáda na protilehlé a nezbývá říci nic jiného, než paráda. Opravdu velký díky všem, kteří se na její výrobě, přípravě a roznosu podíleli. A zvláště, když to vše zvládlo jen pár lidí, v zimě a ve velkém časovém presu. Tady si dovolím malý kopanec do vlastních řad. Opravdu se mezi námi najde jen necelých dvacet „statečných“ , kteří jsou ochotní ukrojit ze svého času a přijít přiložit ruku k dílu? Zamysleme se nad sebou.

Během prvního poločasu se v našem kotli objeví i nápis se vzkazem věnovaný ubodanému srbskému fanouškovi Crvené Zvezdy Marko Ivkovičovi (více o incidentu zde: Smrt fanouška vyvolala solidaritu ). V druhém poločase pak byla v kotli vytažena plachta s parádním obrazem - zde budu citovat z Ultrassparta, nelze to jinak popsat lépe: „Hlavní část tvoří starý znak Sparty, který odkazuje na staré časy a skutečné hodnoty fotbalu. Ten je chráněn tradičním ultras štítem 1893, který je doplněn vavříny, jenž symbolizují vítězství a úspěch. To vše je lemováno filmovou páskou, která zachycuje veškeré vzpomínky spjaté s naším klubem a připomíná, že každý z nás má zde svoji roli, ať už je jakákoliv. Na ní je zaznamenán latinský nápis "ARS GRATIA ARTIS", což znamená "Umění pro umění", jelikož vše co děláme, bezpochyb umělecká činnost je. Plachta je doplněna anglickým nápisem "Football for fans". Protože jen v takovém případě to má vše smysl.“ Pro mne jeden nejlepších počinů v poslední době a že jich nebylo málo.

Co se týká fanouškovské prezentace, předvedla se Sparta v Evropě na velmi vysoké úrovni a zcela určitě zaujala a ostudu neudělala, klobouk dolů před všemi, co se zapojili.

A ostudu neudělala ani na hřišti. Sehrála s věhlasným soupeřem, momentálně třetím celkem italské serie A více než vyrovnanou partii, dovolím si říci, že byla lepší, soupeře, zejména v první půli přehrávala a škoda smůly v zakončení, hlavně dvou břeven a stoprocentní šance Davida Lafaty, mohlo být veseleji.

Samotný průběh zápasu nemá cenu nějak komentovat, viděli jsme ho na vlastní oči a o tom by snad ani report na fans stránkách moc být neměl.

Snad jen něco málo k individuálním výkonům. Určitě nikdo nezklamal, na všech byla vidět snaha vyhrát, žádný zaňďour, určitě spokojenost. Hodně mne potěšil Lukáš Mareček, který zvládl nahradit zraněného Lukáše Váchu na velmi dobré úrovni, Kuba Brabec si vzal nejspíš k srdci nedávnou kritiku a byl téměř bezchybný, Pepa Hušbauer se snad pomalu vrací do bývalé formy (otázkou je, zda ji bude i na jaře potvrzovat u nás…spíš bych to viděl na Itálii), David Lafata se opět rval za tým, i když mu tentokrát nebylo přáno, velké uznání Bořkovy Dočkalovi, který pomalu celý zápas hrál se zlomenou nosní chrupavkou a tampony v nose atd. Nechci nikoho moc vyzdvihovat atd., byl to hlavně kolektivní výkon.

Ale jeden hráč si to přeci jen zaslouží více než hodně. Marek Matějovský. Matěj je pán! To co předváděl na hřišti si od něj pamatuji možná naposledy v domácím zápase s Chelsea. Absolutní dominance nad ostatními, soupeře si vodil jak malé kluky, jeho přehled a nahrávky měli ve čtvrtek nádech geniality. Man of the match! Už dlouho mne tak nikdo nenadchnul, fantazie. Velká škoda, že jsme nedotáhli utkání k vítěznému konci, triumf by byl dokonalý. Pevně věřím a nejen já, že už mu leží na stole návrh na prodloužení smlouvy! Pokud ne, tak malý vzkaz vedení: Jednejte, okamžitě!

Konečná remíza 0:0 nic neřeší, rozhodovat se bude v Bernu, který si bez problémů poradil v Bratislavě se Slovanem 3:1. Nebude to žádná procházka růžovým sadem, zvláště na jejich umělce, ale pokud podáme podobný výkon jako ve čtvrtek, není co řešit. Hlavně proboha nehrát na remízu. My chceme postup!

A v tom můžeme klukům pomoci i my. Pojeďme v co největším počtu podpořit rudé koně v tomto „zápase podzimu“ a dotlačit je k postupu. Stovky, tisíce nás tam budou! A aby nás tam bylo co nejvíce, 12. hráč jako již tradičně vypravuje autobusy i na toto utkání. Cena zájezdu je 1500,- Kč a je možnou jej zakoupit jako vždy v prodejně Stylsport v Havanské ulici na Letné. Více o zájezdu zde: Autobus do Bernu

Vstupenky budou v prodeji od pondělí 1.12., jejich cena je 700,- Kč a je možnou je pořídit v ZC na Letné. Více zde: Velký výjezd

Sparta on Tour.

Ještě před tím nás však čeká, krom čtvrteční odvety domácího poháru s Příbramí na Strahově, nedělní utkání v Jihlavě. Jedeme si tam pro tři body, nic jiného neexistuje. Dle pořadatelů má být vyprodáno, tak si to pojďme užít!

Neusnuli jste u toho? Ne? Tak gratuluji! :-)

SPARTA!

taborita1


AC Sparta Praha – SSC Neapol 0:0 (0:0)

ŽK: Matějovský, Brabec, Dočkal - Britos

Sparta: Štěch – Kadeřábek, Brabec, Holek, Costa – Mareček, Hušbauer (72. Přikryl), Matějovský (90. Vacek) – Dočkal, Krejčí – Lafata.

Neapol: Cabral – Mesto, Albiol, Koulibaly, Britos – Gargano, David López – Callejón, Jorginho (76. Ghoulam), Hamšík – Higuaín (68. Zapata).

Rozhodčí: Marriner – Child, Kirkup – Mason, Friend (Anglie)

Diváci: 16111.

úvodní foto: hooligans.cz