Začala nová fotbalová sezona, a s ní i souboj o právo, hrát evropské poháry. Vzhledem k tomu, že si Sparta vloni nechala utéct titul, spadla do nemistrovské části LM, kde, jak známo, soupeři nejsou žádní nazdárci. Los určil Spartě jeden z nejlepších ruských klubů, CSKA Moskva, takže favorit byl dopředu jasný, a Sparta moha jen překvapit.

V prvním utkání v Moskvě se jí to celkem podařilo, když uhrála dobrý výsledek, remíza 2:2 zvenku takovým dobrým výsledkem je. Sluší se dodat, že měla i přiměřenou porci štěstí, když první gól si dobrány tečoval domácí hráč, a při zahrávání penalty ji domácí hrát kopl tak, že jí Bičík chytil.

Šance před odvetou byly tedy vyrovnané, možná dokonce mírně na straně letenských a čekalo se, zda Sparta dotáhne překvapení do konce a favorita vyřadí (jako se jí to povedlo v sezoně 2012/2013, kdy z předkola evropské ligy vymetla Feyenoord Rotterdam). Mimochodem, oba zápasy byly krásný zážitek, až na to, že na venkovním zápase si x km od stadionu člověk nekoupil pivo (žádný alkohol, ani na benzince, nikde), ale jiný kraj, jiný mrav :-P. V Rotterdamu 300 statečných fanatiků v sektoru hostí - byli slyšet i v TV - dohnalo Spartu k remíze 2:2 (navíc poté, co Sparta brzo vedla 2:0, a domácí se nestačili divit). Doma pak bouřící plná Letná, kdy nebyl slyšet ani hlasatel hnala hráče za postupem, a ti se odvděčili vítězstvím 2:0, postupem do EL. Celá ta jízda později skončila na Chelsea, když se gigant proti „klubu z východu“ klepal o postup do poslední minuty (sparta skoro 80. minut vedla, a měla na dosah prodloužení), přičemž „klub z východu“ hrál v domácím prostředí, na ten dav táhnoucí Londýnem, na 3000 ACS na tribuně v jednotných čepicích, a na výborný support se hned tak zapomenout nedá.

Nebylo by špatné něco podobného zopakovat i letos, navíc postup ze třetího předkola by kromě slušné finanční injekce znamenal jistotu minimálně základní skupiny EL, tudíž by ve 4. předkole nemusel být tým pod takovým tlakem. Klub hlásí v podstatě vyprodáno, nakonec přišlo necelých 17000 lidí z celkové kapacity 18000 na poháry, sektor hostí vyprodán nebyl, takže místa pro sparťany skoro vyprodána být mohla. Baník jsem musel vynechat, takže nejdřív absolvuji první letošní soustředění, a pak již mazat na stadion, aby člověk stihl úvodní choreo v kotli. Ten je nacpaný (aspoň nahoře) do posledního místa, fandí slušně a je fakt, že domácí hráči pod ten kotel ze začátku slušně přikládají.

Sparta avizovala, že chce hrát útočně, sestava tomu odpovídá, bohužel při pohledu na obranu se člověk chytá za hlavu. Nalevo mladík bez zkušeností Hybš, v utkání nervózní, dělající chyby, nemám mu to za zlé, patrně se podělal (což je ale v jeho věku omluvitelné, v takovémhle zápase o všechno by měli nastupovat zkušenější hráči, v kádru je máme), stoper Holek, který sice hraje slušně, ale rychlost není jeho silná stránka, a napravo defenzivní středový záložník Mareček. Dle mého jasně nejslabší článek sestavy. Nevěděl chudák, co má na tom kraji dělat, motal se tam od ničeho k ničemu, zmatený, nejistý, nervózní, strašný. Bohužel u něj to nelze svádět na nedostatek zkušeností nebo mládí, bohužel na to prostě asi „jen“ nemá. Resp. možná má na to hrát v záloze, tam měl pár slušných zápasů, ale co dělá v obraně, to mi hlava nebere.

Hráči to zřejmě vidí podobně, protože hned od začátku na soupeře vlétli, a v žádném případě to nevypadalo na hru na 0:0. Už v šesté minutě vletěl do vápna balon, a ze všech nejdřív u něj byl Krejčí, pro kterého nebyl problém uklidit balon tam, kam patří, tedy do brány - 1:0. Hosté vypadali trochu zaskočeně, a o deset minut později se pravděpodobně divili ještě více. K balonu se ve vápně totiž dostal Fatai, a jeho střelu si hostující gólman (?ruské reprezentace?) srazil do sítě - 2:0.

Mimochodem, Fatai dal už třetí gól ve třetím zápase. Jeden dal v Moskvě, v sobotu rozdílový Baníku, a teď znovu. Po čtvrthodině 2:0, to je start jako z pohádky, tribuny stojí, dav se baví, fandí, dole na trávníku bratři Berezučtí, toho času oba na postu stoperů, mají tváře studem rudé jako sparťanský dres, oba góly šly přes ně, gólman Akinfejev také nemá čisté svědomí. Na lavičce hostí je Leonid Sluckij asi na infarkt, nejspíš nechápe, co to má být. Výborný výkon Sparty pokračuje ještě dalších cca 15 minut, výborný půlhodina bohužel končí špatně.

Nejdříve se mohl stát slavným Fatai, který ale bohužel nedal, to byl dost možná jeden z klíčových okamžiku večera. Se stavem 3:0 už by soupeř těžko něco dělal. Navíc ta spálená šance, jako by hosty nakopla. Za pár minut se jeden z nich ocitl ve vápně, je tam sám, samotinký, záloha si ho neráčila všimnout, obrana má problém sama se sebou, takže bohužel ve 34. minutě 2:1. No nic, pořád ještě není zle, pořád máme jeden gól náskoku. Poločas už se nějak dohrál, doufáme, že si v půli hráči odpočinou, zklidní se, a odpustí si ty zmatky.

Na začátku druhé půle se ukazuje, že si obrana zmatky neodpustila. Hned po pěti minutách opět rychlý útočník hostí pronikl do vápna, Costa se vrací výklusem jak na procházce, Hybš je nevímkde, navíc se tam motají další hráči Bičíkovi ve výhledu, takže v 51. minutě je srovnáno 2:2. Za tohoto stavu by se prodlužovalo. Trenér reaguje střídáním, posílá na hřiště kapitána Lafatu, škoda, že za Fataie, a ne jako třetího útočníka, přece jen, za tohoto stavu už musíme vyhrát, na případné prodloužení se spoléhat nedá. Ale ani příchod Lafaty nepomohl, přijde mi, že Sparta hraje čím dál hůř, navíc se mi zdá jako by hráčům trochu docházely síly.

Samostatnou kapitolou zápasu je italiano bastardo, totiž hlavní rozhodčí. Ten by z fleku mohl jít do činohry Národního divadla, protože tu komedii, kterou na hřišti předvádí, tu by nezahrál ani legendární Vlasta Burian (mimochodem, kdysi brankář naší Sparty). Nejenže od začátku zápasu posuzuje podivně auty, rohy apod. většinou proti Spartě, v podstatě všechny příé kopy jsou taky proti spartě, ale na poslední půlhodinu si připravil one man show na téma „Jak dotlačit CSKA k postupu.“

Osudovou pro vývoj zápasu se stala 64. minuta. V té nejprve musel nuceně odstoupit Holek, leč trenér, místo aby poslal na hřiště čerstvého Brabce, poslal na hřiště Konatého, a stáhl na stopera unaveného Costu, který navíc stopera moc neumí, takže již tak slabá obrana byla ještě slabší. Za pár desítek sekund potom šel do souboje u půlící čáry Matějovský a hostující hráč. Dva skluzy proti sobě, je sice fakt, že Matějovský tam šel dost nešikovně, nicméně trefil balon, poté ale bohužel i protihráče. A zatímco Matějovský vstal, protihráč se na hřišti svíjel jak chápající mrcha, za což ho ruská média později pochválila. No a italský bastard Matějovského vyloučil. Matějovský měl sice, jak je jeho zvykem, v průběhu zápasu na rozhodčího nějaké poznámky, ví se o něm, že psychika není jeho silná stránka, ale tohle na červenou fakt nebylo. Na žlutou možná ano, podle TV záběrů šel Matějovský podrážkou proti noze, takže žlutou bych pochopil, ale za tohle červenou, to je prasárna.

Během jedné minuty tedy Sparta přišla o klíčového stopera, a o jednoho hráče. Přesto ale zkouší dál útočit a dát gól, Lafata navíc trefil tyč, leč balon se odrazil do náruče již překonaného Akinfejeva (pokud by byl balon letěl do brány, Akinfejev by se mohl jenom dívat). Navíc téměř vzápětí se Lafata ocitl ve vápně znovu, a hosté ho zastavili jen za cenu faulu. Italský bastard to musel jasně vidět, přesto penaltu neodpískal. Asi si uvědomil, že kdyby Sparta dala v nějaké 72. minutě na 3:2, tak by to pak možná v deseti už ubránila, a nesplnil by zadání, dotlačit CSKA dál. Sparta je přece jenom ta, která v Bratislavě ukázala, že v UEFA sedí banda hovad, která nemá koule ani na to, aby rozhodla, že stadion v Blavě není způsobilý pro utkání evropských pohárů. Tak jí to musíme dát sežrat. O tom, že by ho upozornil čárový, nemohlo být řeč, čároví jako tupci při každém autu či rohu čekali, co řekne hlavní, a teprve pak mávali. Hnus, velebnosti.

V 76. minutě je dílo zkáza dokonáno, unavená obrana nestíhá Dzagojeva, který z otočky prostřeluje Bičíka potřetí. Nechci spekulovat, jak by to dopadlo, kdyby tam místo unaveného Costy byl čerstvý Brabec, ale nějak se nemohu zbavit dojmu, že Bičík tak trochu zaspal. V 87. minutě trenér definitivně rezignoval na možnost „aspoň to zkusit“ a stáhl Krejčího, místo něhož šel na hřiště Hušbauer, který rozhodně na hrotu hrát nemůže.

No nic, tak zase jen přinejlepším EL, tedy snad aspoň ta EL. Uvidíme, koho nám přisoudí zítřejší los. Při pozápasovém posezení nám razantně zlepšila náladu zpráva, že západočeská Barcelona vypadla taky, tým, který dokázal letos prohrát i na Maltě nebo kde, překvapivě vyhrál v Plzni 2:0, přičemž první gól padl z penalty. Je vidět, že evropští sudí se Damkové asi nebojí, na rozdíl od těch našich.

Je ale načase přepnout na ligu, v neděli přijede lídr tabulky Zlín, který je v laufu, tak by bylo načase přistřihnout jim křídla, navíc se hraje doma, takže výhra by měla být povinností.

Takže v neděli 9. 8. 2015 v 19:15 Sparta-Zlín na Letné. Pojď taky, Sparta tě potřebuje!

Sparta Forever!

Jumbo1


AC Sparta Praha - PFC CSKA Moskva 2:3 (2:1)

Branky: 6. Krejčí, 16. Fatai - 34., 51. Musa, 76. Dzagoev

ŽK: Frýdek, Hušbauer - Berezutski A.

ČK: Matějovský

Sparta: Štěch - Mareček, Holek (64. Konaté), Hybš - Frýdek, Dočkal, Vácha, Matějovský, Costa - Fatai (53. Lafata), Krejčí (87. Hušbauer).

CSKA: Akinfeev - Fernandes, V. Berezutski, A. Berezutski, Nababkin - Wernbloom, Natcho (80. Ignashevich) - Tošić (82. Milanov), Eremenko, Dzagoev (90. Golovin) - Musa.

Rozhodčí: Mazzoleni - Manganelli, Galloni.

Diváci: 16580.