Referi | 11.02.2020 14:07

Sparta ještě nedohrála své poslední kolo na Baníku a my už měli v plánu vydat se do teplých krajin se na vlastní oči podívat jak se naši borci připravují na jaro, kde je úkol jasný - ýhra v MOL Cupu a urvat druhé místo za pro nás nedostižnou sešívanou hordou.

Plán vydat se do země Hispánské už byl i v předešlých letech, ale nikdy nebyl moc zájem, až letos se kupodivu dalo dohromady sedm nadšenců. Ve složení Machy, Zdenda, Vilda(všichni FCS Týnec), Polin(FCS U.Brod), Matěj(FCS Stod), Bohouš a nesmrtelný fotograf Bombito se scházíme 29.1. na Ruzyni, abychom odletěli do slunné Malagy.

Předcházela tomu dlouhá kalvárie se zjišťováním termínu soustředění a hlavně daty zápasů. Díky velké pomoci D.Žovince nakonec víme, že uvidíme dvě utkání s Marbellou a BoDo. Letenky od Rynair vypadají cenově pěkně, ale tahle společnost zpoplatňuje i vzduch na palubě, tak nakonec trochu přidražilo, ale pořád únosná míra. Na letišti vládne jen jedno téma a to truc M.Haška, celkově se shodujeme, že se asi pomátl, protože takhle si ničit karieru, to nám hlava nebere. Další překvapení je manažer Plzně A.Šádek, kterého potkáváme při odbavení, letí stejným letadlem, trochu ztuhne když vidí naše sparťanské barvy, ale slušně pozdraví. Znám ho trochu z jeho působení v Sokolově, tak se s ním dávám do řeči, vyjadřuje obdiv že letíme podpořit své mužstvo na soustředění a nad Haškem také kroutí hlavou. Někteří z nás se nemohou zbavit jisté antipatie k Plzni jako takové, ale většinově uznáváme, že tenhle pán to prostě ve fotbale umí, jen nosí blbé barvy.
Naštěstí se za chvíli vynoří i příjemné překvapení a k naší odletové bráně míří opravdu náš manažer a to T.Rosický osobně. I on je zjevně trochu překvapen, ale poděkování za podporu Sparty z jeho úst zní mile.

Let proběhne v klidu a na letišti vyzvedáváme objednané auto 7 místné Opel Zafira a po logistickém oříšku, jak se do toho auta naše „urostlá“ těla naskládají, vyrážíme na hotel do městečka Belmadéna, které je cca na půl cesty mezi Malagou a Marbellou, kde Sparta bydlí. Hotel velmi mile překvapí i když má jen dvě hvězdy, je prostorný, světlý, ubytování trvá chvilku a večeře ve formě švédských stolů nadchne všechny. Přichází na řadu moře, kam je nutno vlézti i když je už tma, ale pro nás suchozemce je to povinnost. Voda je studená, ale máme splněno.








Ráno, opět po úžasné snídani, nabíráme směr Marbella, kde se hraje naše první utkání. Vyjet od pobřeží na dálnici je něco jako horská dráha, musíme protočit cca 10-12 kruhových objezdů na vzdálenost cca 3 km, osádce vozu se vzpínají útroby po snídani. Díky navigaci Waze se vyhýbáme mýtu na dálnici a po krásné silnici, která by u nás byla jistě dálnicí dorážíme po cca 20 min.do Marbelly ke stadionu. Stadion leží skoro uprostřed městečka, obklopen palmami a ostatní zelení, kde od rána řádí zelení papoušci. Dozvídáme se sestavu, kdy nastupují naši mladší hráči. Neodolám a v místním bistru si dáváme s Bohoušem kávu,je skvělá za 1 Euro neskutečné. K vedlejšímu stolu po chvilce přisedají D.Bičík a B.Dočkal, mají dnes volno, pozdravíme, ale rušit nechceme, Čibi se ptá zda jsme na dovolené a když zjišťuje že ano, ale důvodem je Sparta, děkuje zvednutým palcem. Po kávě plním Bohoušovo přání a poprosíme Bořka o fotku, jako správný profík nám vyhoví.

Utkání samotné asi mnoho z vás vidělo, tak snad jen krátce. Na cestě jsme si dělali legraci že trenér Jílek s Marbellou původně hrát nechtěl, protože v případě prohry s 3.ligou by ho všichni sežrali, no realita byla ještě krutější. Marbella FC vede III.ligu a na všech je vidět zápal a nadšení, hráči měli sice v nohách nedělní zápas (4:0 s Murcia), ale k utkání přistoupili skvěle a pro nás to bylo další kruté ponaučení, že zápal do hry a pohyb na nás stačí. Zejména ve druhém poločase, kdy za soupeře nastoupila lavička, byla vidět obrovská snaha se prosadit, což u našich „mládežníků“ říci nemůžeme. Prohra 1:2 nás vrátila do reality a celkově otrávila krásný den. Jílek to nakonec nesežral, protože ležel s virózou na hotelu, přes O.Kasíka jsme přáli brzké uzdravení.

Po utkání to zkusíme rozchodit prohlídkou Marbelly, která skončí pod vedením Vildy (ten to tady prý zná,už tu byl!!!!), někde v nákladním doku místního přístavu, takže se raději vracíme. Cestou potkáváme běžícího B.Ashworta, který se udržuje v kondici. Padají ironické poznámky, že Ben běží rychleji než většina našich hráčů při zápase. Z přemíry vizuálního pohybu končíme na místní zahrádce, kde nastává naplnění šestého smrtelného hříchu (obžerství) ,ryby a dary moře ve všech úpravách se nosí po tácech a místní hostinský je z nás nadšený. Machy utrousí svou klasiku nad pohárem místního pěnivého moku: “Není špatný“ a splňuje základní předpoklad, že ryba musí plavat, je asi jedno že smažená a v pivu, on si s tím žaludek poradí.








Kolonáda v Marbelle láká k procházce, šumící moře po ruce, slunce, palmy atd….Jedna skupinka ji jde projít, já se vydávám do Old Marbella, kde v těsných uličkách dýchá historie. Plaza de los Naranjos (Náměstí pomerančů) je úchvatné a cca 1000 let staré hradby vzbuzují úžas. Při návratu na hotel je v autě překvapivě ticho, jen Polin spřádá plány na večer, kdy by se rád seznámil s nějakou místní dívkou. Jelikož na hotelu je klientela 50+, štěstí mu nekvetlo ,takže míříme do místního baru,kde u několika džbánů Sangrie se vracíme k dnešnímu utkání. Nedokážeme pochopit, proč chybí snaha, vůle, bojovnost, kterou jsme viděli u domácích. Jdeme spát s tím, že další zápas musí být lepší.

V pátek nás čeká ranní výlet do Malagy. Jedeme busem,který má být dle řádu za 30 min. v Malaze. Cesta nakonec trvala přes hodinu, jelikož na každé zastávce nastupovaly davy seniorských turistů, takže bus praskal ve švech. Po výstupu projdeme kolem přístavu, kde je trajekt velikostí převyšující celou Letnou, po chvilce bloudění nacházíme cíl naší cesty Arenu del Toro, největší v Evropě, býci už tu neumírají, je to zakázané, ale stavba vypadá skvěle. Jenže je v rekonstrukci a máme smůlu. Tak alespoň pár fotek z venku. Matěj touží vidět místní stadion, tak skáčeme do taxi dodávky a za 10 min. a 8 Euro vystupujeme před Estadio de Malaga.Fan shop je otevřený a Matěj je spokojen, další hrníček do sbírky. Mají tady i muzeum, ale fakt nemáme čas, tak jen koukáme přes plot. Stadion se jmenuje La Rosaleda (Růžová zahrada), což je pěkná blbina, jedná se o typické betonové monstrum s kapacitou cca 30 000 diváků, střecha jen na hlavní tribuně. Tlačí nás čas, tak ještě stihneme rybí trh, kde zjišťujeme, že většinu toho co jíme, stejně neznáme a „vůně“ je taková, že se dáváme na zbabělý ústup. Zpáteční bus je kolektivně zamítnut, takže se shání další taxi dodávka, po chvilce naštěstí jedna staví a za krásných 40 Euro nás odveze až před hotel, ty ceny jsou opravdu slušné.

Na hotelu sebou plácnu na hodinku na postel,kdy jsem odmítl jít na oběd s většinou (nechápu kam se to jídlo může vejít), takže se zprostředkovaně dozvídám o baru, který vlastní jistý pán z Maroka, který si vzal holku z Karlových Varů a o úžasné Paelle (šp.jídlo) s tím, že večer tam jdeme posedět.

Známá cesta do Marbelly, kruhové objezdy atd…, dnes hrajeme v treninkovém centru Dama de Noches s norským BoDo Glimt. Přijíždíme cca hodinu před zápasem a pořadatelé nás nechtějí pustit, prý až utkání začne. Když se ho zeptám jestli to myslí vážně, tak uzná sám, že je to hloupost a po důkladné prohlídce nás pouští do areálu. Pro ilustraci jeden dřevěný barák se šatnou, stan kde jsou posilovací stroje a to je vše, žádný luxus, jen účelně zařízený areál. A hlavně tři krásné travnaté plochy, na kterých by se dal hrát kulečník. K naší smůle nás pořadatelé dávají na hřiště číslo dvě, kde není kolem hřiště nic ,takže sedáme spolu se zbytkem výpravy Sparty na provizorní tribunku cca pro 30 osob a koukáme přes síť na hřiště.








Utkání zase popisovat nebudu, herně to bylo koukatelné, ale trefit zařízení byl problém, takže zcela jednoduše a lehce hrající Norové nás porážejí 2:1. Potěšil návrat Bořka na celé utkání. Hitem se stala jediná fanynka Norů, kdy na sobě měla žlutý dres soupeře, který zcela kontrastoval s její ebenovou pletí a velmi sličnou tváří. Na žádost o foto byla nejdříve velmi vyděšena, ale pak se fotila zcela přirozeně, takže zřejmě její přítel, který zrovna běhal po hřišti k naší skupince vrhal vyděšené pohledy. Večer v již zmíněném baru proběhl rozbor utkání, kdy herní projev se setkal již s příznivějším ohlasem. Celkem jsme ale obdivovali jednoduchost a účelnost hry norského soupeře, který na tři přihrávky se dokázal dostat přes půl hřiště, což je pro nás neřešitelný problém.

V sobotu nás čekal odpočinek od Sparty, ale ne od fotbalu, to by ani nešlo.Již dopředu jsme měli koupeny lístky na utkání Granada-Espanyol Barcelona, takže hned po snídani vyrážíme do 150 km vzdálené Granady. Cesta je skoro pořád do kopce, do pohoří Sierra a potkáváme mlhu a docela silný vítr. Stadion nacházíme lehce i když policie okolní ulice uzavírá, tak snadno parkujeme mezi domy. Stadion je velmi podobný tomu v Malaze, opět betonová stavba, uváděna kapacita 20 000 se nám nezdá, ta stavba je veliká. Chápeme to až uvnitř, všude je spousta místa a prostoru. Okamžitě se nás ujímá pořadatel, který nás uvádí na horní sektor tribuny za brankou. Tomu říkám servis, dotyčný pořadatel funguje celou dobu a cestu po schodech, když uvádí diváky na svá místa absolvuje snad 30-40x. Děláme si legraci, že ho natočíme a ukážeme ho K.Veselému, který má na Letné na starosti marketing ,tedy i zajištění utkání. Na druhou stranu, ten kdo nadává na Letné na stánky na WC, ať se jde podívat do Granady,j eden stánek v rohu tribuny, kde sice kmitlo cca 8 lidí, ale stíhat to nemohli, to dá rozum, jedno WC na jednu tribunu. Hlavní rozdíl byl vidět, že diváci přišli na fotbal a ne se najíst,c ož na Letné je občas opačně.

Držíme tradici a domácí vítězí 2:1, k velké radosti fanoušků. Vidět explozi nadšení po golu bylo krásné, lidé se objímali jako by vyhráli ve Sportce. Fandění jaké známe u nás tu není, jeden malý kotlík za brankou dole čítající cca 80-100 duší, jinak stadion spíše hučí, píská, nadává atd…Po odpískané penaltě proti domácím jsem výrazům: “Arbitro muerte“ rozuměl i já. Nehrálo se žádné strhující tempo hry, ale bylo minimum zkažených přihrávek a většina hráčů měla dobrý první dotek s míčem. Na utkání byl přítomen i realizační tým Sparty, třeba to k něčemu bude.

Po skončení utkání se jedna skupinka vydává na rychlou obhlídku Granady, já zůstávám v okolí stadionu a pozoruji cvrkot. Utkání se hrálo od 13h., takže je dost času a okolní bary, cukrárny, kavárny jsou v obležení a lidé debatují o fotbale. Byl to zajímavý pohled. No a pak již jen návrat na hotel, přespat a ráno rychle na letiště. I zpáteční cestu máme s fotbalovou celebritou, letí s námi M.Pelta, strůjce sparťanských úspěchů z let minulých.

Závěrem chci poděkovat všem za krásný výlet, byli jsem dobrá parta lidí, kteří pro Spartu dýchají. Poděkování i lidem ze Sparty, hlavně se získáním informací D.Žovincovi a O.Kasíkovi.








Úplně poslední věc je krátké individuální zamyšlení za celou zimní přípravou. Utkání na zmrzlém Strahově jsme zvládali, ale soupeři v Marbelle nás zase vrátili rychle na zem. V přípravě nejsou na rozdíl od sezony výsledky důležité ,tam se hodnotí herní projev. Přesto prohra 0:2 s Malmo má určitě nějakou vypovídající hodnotu. Trenér Jílek má na jaro daný úkol, ten T.Rosický jasně deklaroval. Trenér má za sebou druhé přípravné období, ale nemalujme si růžové sny, že by Sparta měla již daný herní projev nějak výrazný. Spíše je to naopak, stále těžíme spíše z mimořádných schopností některých hráčů. Ćetl jsem hodně kritiky, že Sparta nepřivedla žádné posily, zde je však třeba souhlasit s T.Rosickým. že Sparta má tolik hráčů, že hlavním úkolem je dostat z nich jejich potenciál a ne neustále dokupovat. Při představě složení naší zálohy Hložek-Kanga-Trávník-Dočkal je papírově opravdu síla ohromná, je otázkou zda ji dokážeme využít.

Naše návštěva v Marbelle splnila svůj úkol. Jako fanoušci jsme byli velmi blízko celému týmu a mohli lehce nakouknout do jeho tajů, ať už rozhovory, nebo osobním kontaktem s hráči i trenéry.

Jedno je jasné i nejlepší hráči, bez toho aby fungovali jako tým, dali do hry bojovnost ,odvahu a ochotu se obětovat pro celek, tak úspěch nepřinesou. Všichni věříme, že to bude na jaře fungovat a Sparta nám bude dělat radost a my na oplátku nebudeme litovat času, peněz a nervů, které na zápasech zažijeme a budeme Spartu podporovat.

Referi

Referi | 11.02.2020 14:07 Vstoupit do diskuze
1