Ačkoliv nám fotbaloví víkend začal celkem příjemnou bezbrankovu remízou městského rivala, Teplice si nedokázali poradit s Libercem a tak klidně přepustili druhý flek zajišťující kvalifikaci o Champions League. No a aby toho nebylo málo, přidali naši borci další ze svých kvalitních výkonů a ostudně se nechali vypráskat z Jablonce. Po nevydařeném víkendu jsem se rozhodl navštívit druholigové derby mezi naším béčkem a Viktorií Žižkov, která by se nebýt „slavné“ kapříkové aféry s největší pravděpodobností vrátila zpět do první ligy, ale vzhledem k bodové penalizaci to bude muset ještě nejméně o rok odložit.

Navíc naše sestava doplněná o čtyři hráče našeho prvního týmu slibovala zajímavou podívanou, přestože již dlouho před utkáním hustě pršelo a na nějakou technickou podívanou jsme si mohli nechat zajít chuť. Chuť nás však nepřešla na místní vyhlášené klobásky. Diváci z hlavní tribuny však stáli před nelehkou volbou, jelikož se jim do hustého lijáku příliš nechtělo; znalci se však posilnili přímo u stánku hned po vstupu na stadion a teprve pak vyrazili na svá místa.
Bojovný fotbal se pak hned od samého začátku utápěl na podmáčeném terénu, hráči obou týmu se nespoléhali jen na dlouhé nakopávané míče a svého soupeře se snažili zaskočit rychlými brejky po stranách, které přinesly několik slušných šancí.
Když už se zdálo, že se do kabin půjde za nerozhodného stavu, domácí brankář stínovaný Rezkem se nedohodl s obránci, jeho nepřesný výkop si zpracoval Pacanda a ze třiceti metrů přesným obloučkem ke vzdálenější tyči otevřel skóre zápasu.
Předpokládal jsem, že klasický „šatňák“, by mohl našim borcům dodat trochu sebedůvěry, ale byli to domácí, kteří se na celou první desetiminutovku druhé půle usadili v našem pokutovém území a přestože si Bíčík během krátké chvíle poradil se dvěma gólovkami, z následného rohu a nepřehledné skrumáže na malém vápně vyrovnal Mikolanda.
Inkasovaná branka pak konečně probudila hráče v rudých dresech, kteří pak svého soupeře zatlačili a brzy dostali šanci k otočení výsledku na svou stranu, když Buryán stáhl unikajícího Rezka, byl odměněn druhou žlutou a navíc jsme zahrávali pokutový kop, ale Rezek potvrdil nepsané fotbalové pravidlo, že faulovaný hráč nemá na penaltu chodit, když se jeho střela svezla po pravé tyčce.
Zápas se pak chvíli odehrával ve středu hřiště, jakoby byla obě mužstva spokojena s jedním bodem, ale deset minut před koncem si na malé vápno naběhl nikým nehlídaný Mikolanda a hlavou prodloužil přesný centr za záda bezmocného brankáře. Tohle by se stávat nemělo, navíc když soupeř dohrával o deseti a rozehrával přímý kop.
Zoufalý závěrečný nápor už zasloužené vyrovnání nepřinesl, ačkoliv jsme proti oslabenému soupeři celkem logicky dohrávali na tři útočníky a tak možná zbytečná jednobranková porážka udělala deštivou tečku za nepříliš vydařeným víkendem.

Mildouch

Statistika zápasu

Branky: 54. a 79. Mikolanda - 43. Pacanda.

Rozhodčí: Makovička.

ŽK: Buryán, Stracený (oba Žižkov)

ČK: 65. Buryán.

Diváci: 450.

Žižkov: Bartalský - Ščasný, Buryán, Kropík, Hoffmann (22. Dirnbach) - Stracený, Barteska, Prášil, Hottek (65. Krutý) - Varadi (57. Prohászka), Mikolanda.

Sparta B: Bičík - Kopta, Rada, Kučera, Vondra (83. Žižka) - Volešák, Herzán, M. Zelenka, Volek (75. Malcharek) - Pacanda, Rezek.