Určitě vám neuniklo, že jsme po nějaké době znovu oživili dříve hodně populární rubriku "Fanoušek týdne" pod novým názvem "Fanoušek měsíce". Počet zpovídaných v novém formátu se nám utěšeně rozrůstá a už to bude pomalu na menší archív. V předchozích medailoncích se nám představovali: Celticgirl, Herrer, Seeagull, Gaginnek, ACS - fan, roboACS, Jumbo1, dexíček, Bombito, Ondra, Bruno Rossini, Heppig, lightman1, Tommy. a Průcha. Jsme moc rádi za ohlas, kterého se rubrice dostalo a doufáme, že vás rozhovory budou nadále bavit aspoň tak, jako nás. Všem zpovídaným děkujeme za čas, který nám věnovali!

Jeden z vytrvalých a neustále pozitivních přispěvatelů SF. Pokud jste pravidelnými čtenáři fóra, tak nejspíš víte, jakou má Youthforce za sebou historii: když se rozepíše, člověku dojde, že některé opravdu pekelné problémy se neodehrávají pouze na stránkách bulváru, ale mohou ohrozit i “lidi jako jsme my”. Dnes to ale bylo o jiných věcech, děkujeme Youthforcovi, že si na nás našel o prázdninách čas (rozhovor probíhal v červenci), za otevřenost a přejeme hodně síly do dalších let jemu i rodince.

1. Jak ses stal fanouškem Sparty?

V první řadě bych chtěl říct, že jsem sem spíše zabloudil, do řady Fanoušků měsíce imho nepatřím, ale když už se ptáte……..

Můj celoživotní osud sparťanského fanouška byl za mě napsán již desítky let před mým prvním nadechnutím se lázeňského vzduchu města Teplice. Můj děda byl Sparťan. Po válce se přestěhoval z Prahy do Duchcova, kde se narodil můj táta. Spolu pak v šedesátých letech založili místní Sparta club a pořádali autobusové výjezdy na Letnou. Když jsem se pak narodil já, jiná varianta tedy neexistovala. Ve školách jsem se vždy za Spartu hrdě bil (pouze slovně, má tělesná konstrukce mi větší statečnosti nedovolovala).

I ve fotbalových klubech, kde jsem v mládí působil, jsem vždy platil za hlavního Sparťana. Jednou mé bezbrannosti využil kustod našeho U14 ligového týmu v Ústí nad Labem a v noci mne zákeřně převlékl do slávistického dresu a já se pak v něm nic netušíc ráno probudil. Ten hororový výjev budu mít před očima do smrti.

2. Doplň, prosím: "Fanoušek Sparty je někdo, kdo..."

fandí Spartě.

3. Co na fanouškovství máš rád a co oceňuješ u jiných fandů Sparty?

Identifikaci s klubem mého srdce. Celý život kolem člověka věci plynou, přijedou, odjedou, ale Sparta v tom životě zůstává. A už teď vím, že to tak bude až do smrti. V mládí jsem hodně fandil i naší reprezentaci ve fotbale i v hokeji, ale teď už to v tomhle směru mám vlažnější. Sparta ne, tam vlažného není nic. Tedy kromě klobás na stadionu.

4. Máš kamarád(k)y slávist(k)y?

U nikoho takto postiženého bych si nedovolil tvrdit, že je to kamarád. Ale pár známých mám. Chodím na úterní důchodcovské fotbálky do tělocvičny, kde jsou takoví chudáci dokonce tři. Jsem proti nim sám, ale po titulu jsem si je na whatsappu samozřejmě povodil. Jejich jediná obrana byla ta, kterou mají všichni slávisti v krvi, s čím se rodí jejich generace za generací a navzájem si tento jejich svátý grál předávají. Ano, uhádli jste, byl to brekot.

5. Jak do fandovství zapojuješ rodinu: vychováváš ke Sparťanství anebo je pro Tebe Sparta spíš hájemstvím, kam rodina nemá přístup?

Narodila se mi dcera a k fotbalu (a ke sportu celkově) moc netíhne. Nicméně když sleduji Spartu doma, párkrát během zápasu přijde a když vedeme, tak se zaraduje a někdy si plácneme. Když prohráváme, tak mě pohladí a řekne ať nejsem smutnej. Za dílčí úspěch beru to, že pochopila rivalitu nezi Spartou a Slavií a nádražáky občas počastuje nějakým tím nepěkným slovíčkem a ve škole se údajně hrdě hlásí ke Spartě. Manželka do otázky číslo 5 nepatří, s dovolením ji přesouvám do otázky číslo 6.

6. A co z druhé strany: jak velké pochopení má Tvoje rodina pro tvé postižení Spartou? anebo to jde spíš mimo ně?

V rodině je to všechno nebo nic. O otci jsem již psal. Velkou sparťankou je i moje sestra (pamětníci si možná vybaví náš společný loňský covidový “výjezd” do Cirkus arény - Ještě chvíli tu, s dovolením, budeme vládnout……). Máme společnou whatsapp skupinu, kde si píšeme aktuální informace ohledně Sparty.

No a pak je druhá strana. Mamku fotbal nezajímá, ale žila se třemi blázny, takže se s tím tak nějak smířila.

Samostatnou kapitolou je moje žena. Nejen že jí fotbal nezajímá, ale nebál bych se říct, že aktuálně ho až nenávidí. Z počátku manželství se ho jala tolerovat, ale jak čas plynul, začal jí víc a víc vadit a korunku tomu nasadila má gemblerská podnikatelská činnost. Když jsem byl nucen toto “podnikání” ukončit a přiznat se doma, co jsem vše ztropil a napáchal, byla to poslední kapka. První měsíce po coming outu jsem byl rád, že jsem se podíval na Spartu alespoň v televizi. Teď už jsem čistej pár let, tak si již návštěvu Letné v klidu prosadím (menší slovní protesty úspěšně blokuji řízenou hluchotou nastavenou pouze na manželku). Starej Homolka by ze mě měl radost.

7. Brečíš někdy kvůli Spartě? Kdy to bylo naposledy?

Pobrečel jsem si u cca pěti dílů Buď v Týmu okolo titulu. Jednou vedle mě ležela žena, tak jsem to musel umně maskovat. To by fakt nepochopila. Jinak si nepamatuji, že bych po nějakém zápase brečel. Takže pokud slzy, tak slzy štěstí.

8. Jak se dáváš do kupy po totálně projetým zápase?

Nejsem žádný velký píč (alkoholu), takže mi zbývají jen moje myšlenky. Přehrávám si v hlavě neproměněné šance a těším se na druhý den ráno, kdy už je to vždycky lepší. Ale teď už si to tak neberu jako když jsem byl mladší.

9. Co Tě na Letné dovede zvednout ze sedačky?

Nejsem na to hrdej, ale nejvíc asi laxnost našich hráčů společně s neurgencí (pomalu zahrávané auty, rohy). Pak samozřejmě naše pěkné akce a goly. Ještě nedávno také verdikty sudích, ale když po Křéťově bububu v kabině konečně začali po 10 letech pískat rovinu, vzal jsem je (dočasně) na milost.

10. Máš v lize oblíbený stadion, na který jezdíš zvlášť rád a je výjezd v Evropě, který si hodně pamatuješ?

Nejraději mám vzhledem k mému místu výskytu samozřejmě stadion v Teplicích. Škoda, že jsou pryč doby, kdy tam na Spartu chodil plnej dům (poznámka redakce: rozhovor probíhal v červenci, tedy ještě před srpnovým hojně navštíveným zápasem Sparty v Teplicích) . Na evropské výjezdy jsem z mnoha důvodů zatím nedostal. Mám to ale ve svém úkolníčku a to mnohem výše než naučit se portugalsky.

11. Který naživo sledovaný zápas byl pro tebe nej a čím to bylo?

Jelikož mám špatnou paměť, tak asi letošní derby 3-3, kdy jsem se po gólu miliardovýho Ogbua už loučil s titulem, načež nás (opět) zachránil náš skvělý stoper Ousou. To byla velká euforie a od té doby jsem tušil, že už to nepustíme.

12. Který zápas si naopak pamatuješ jako ohromné zklamání?

Asi nebude velkým překvapením, když řeknu, že opět derby 3-3, ale tentokrát z roku 2018. Totální euforii z první půle, kdy jsme se sestrou byli jako všichni u vytržení a o půli jsme si s kamarádem u stánků říkali, že jim dáme bůra, nahradila totální bezmoc. Něco podobného bych na Letné už zažít opravdu nechtěl. A ke všemu ten sníh….

13. Co by se mělo v sezóně stát, aby sis řekl „dobrý“?

Dobrá je sezona, kdy skončíme před Slávií, nezískáme titul, ale naopak získáme pohár. Tedy kromě scénáře, kdybychom skončili na třináctém místě a oni čtrnáctí a v baráži by spadli do druhé ligy, To by pak nebyla dobrá, ale výborná sezona.

14. Se kterým hráčem současného A-týmu bys šel na jedno? Co byste řešili?

Adam Karabec. Miluji technické hráče a ten chlapec má talentu požehnaně. Doufám, že se v nadcházející sezoně konečně výrazně prosadí (tím myslím bodově) a zavře pochybovačům jejich nevymáchaná ústa. Chtěl bych se ho zeptat, jak zvládal počáteční tlak po odchodu Adama Hložka, kdy v něm celý sparťanský národ viděl jeho nástupce. Jak bojoval s tím, když už bylo jasné, že se ta sezona pro něj nevyvíjí podle plánu a taky jak dlouho u nás chce ještě zůstat.

15. Na které 3 hráče, co už ve Spartě nejsou, pořád hodně rád vzpomínáš?

Horst Siegl. Jeho góly v nultém ročníku ligy mistrů proti Barceloně a Marseille jsou ty první, které si vybavuji ve spojení se Spartou a občas si je přehrávám v hlavě. Lumír Mistr. To byl nadčasový pilovač lajny. Škoda těch jeho obrovských zdravotních problémů. A Lukáš Zelenka. Co on dokázal s balonem, to bylo něco. Škoda, že tomu nedával vše. Nebo aspoň tak nějak nám to bylo prezentováno.

Mimosoutěžně ještě Rosa, tolik toho za nás neodehrál, ale když hrál, byla to symfonie.

16. Je nějaká jedna akce (útok, přihrávka, gól…) ze zápasů Sparty, která Ti zvlášť uvízla v paměti?

Už zmiňovaný gol Horsta Siegla proti Marseille. Když jsem byl malej, přišlo mi, že to byla pumelice snad ze 40 metrů. Po více než 10 letech jsem si pak pouštěl sestřih a byl jsem překvapen, že pálil těsně za vápnem :)

17. Kdyby ses mohl dovědět "jak to tehdy ve Spartě bylo doopravdy" koho a na co by ses zeptal?

Chtěl bych se zeptat hráčů, co si říkali v kabině před zápasem Sparta – Plzeň 1-3 v roce 2006.

18. Kdybys měl stroj času a mohl se přenést do historie Sparty, které období by sis vybral?

Chtěl bych se ocitnout v době, kdy za Spartu chytal Vlasta Burian. To by musel být neskutečnej zážitek.

19. Kdybys mohl od příštího týdne na Spartě změnit 3 věci, které by to byly?

a) Zboural bych VIP stan a na jeho místo dal 20 venkovních pisoarů (+ 2 tojtojky pro děvčata)

b) Najal bych special skauta pouze pro Jižní Ameriku. Ať si tam klidně konzumuje Ayahuasku, když mu to pomůže najít nového Messiho.

c) Zakázal bych v béčku hráče nad 21 let. Samozřejmě vyjma výpomoci “áčkařů” na zápasy.

20. Je nějaká opravdová ptákovina, která se o Spartě povídá a která Ti zvlášť pije krev?

Budu se opakovat po Fanoušcích přede mnou, ale nemohu jinak: že byla Sparta komunistický klub, to mne vždycky spolehlivě vytočí, když si to někde přečtu. Do roku 1983, tj za 35 ligových ročníků od legendárního “Právě jsem se vrátil z hradu”, vyhrála Sparta pouhé 4 ( slovy čtyři) tituly. Mimo jiné spadla do druhé ligy a měla 17 letou čekačku.

O naší hegemonii počínající rokem 1984 již psal Lightman. Ten tým prostě neměl konkurenci. Většina z těch hráčů pak tvořila jádro reprezentace.

No a novodobě, že Křéťa v kabině sudích rozdával peníze a tím nám koupil titul. Jak hloupej musíš být, aby sis myslel, že za a) rozhodčí, který obdrží v obálce prachy, se sám napráší tím, že dá vše do záznamu o utkání a za b) že by si někdo kupoval tituly během zápasu (notabene předáním peněz jednomu sudímu).

21. Jak často pročítáš SF-Fórum a co Tě přiměje k tomu, abys sám přispěl?

Každý den se naloguji několikrát, až si někdy nadávám a občas si ordinuji bobříka SF, ale málokdy ho vydržím déle než 24 hodin (tedy jednou jsem ho vydržel 3/4 roku, ale to byla jiná story). Příspívám většinou nejapnými pokusy o žert, které připadají vtipné jen mně. Potažmo když se objeví nějaký prudič. Na odbornou stránku jsou mezi námi jiní soudruzi. I když občas samozřejmě přispěji do pléna i něčím relevantním, tj. něčím, co se týče Spartičky.

22. Kam chodíš pro fotbalová moudra? Co/koho sleduješ ještě mimo SF?

Občas si poslechnu kluky ze Sparťanských novin, ale trochu mi tam vadí dlouhá stopáž. Jinak sem tam nějaký twitter.

23. Máš mimo Spartičky v srdci ještě nějaký klub? Jak k tomu došlo?

Jako kluk jsem miloval Bayern. S tátou jsme v devadesátých letech koukávali na německé televizi na sestřihy Bundesligy. Nevěděli jsme výsledky, tak to bylo vždy strašně napínavý sledování. Měl jsem to naposlouchaný tak, že i když se komentátor snažil moc neměnit tón, vždy jsem na začátku akce z jeho hlasu poznal, že bude gólová. Do Bayernu jsem dokonce psal dopis a dostal jsem odpověď s kartičkami. Můj nejoblíbenější hráč byl Mehmet Scholl. Jak jsem stárl, už jsem to tolik neprožíval a když si remízou doma s Freiburgem někdy v roce 2008 nebo 9 odpálili titul a mně 5 500 liber, můj vztah k nim ochladl a dnes už mi jsou celkem buřt.

Z mimofotbalových jsem ještě od mala fandil Montrealu. Vybral jsem si ho v novinách v první polovině devadesátých let. Vyhráli tu noc nejvyšším rozdílem, tak jsem jim začal fandit (prostě fanoušek úspěchu, nicméně od té doby ani jeden Stanley Cup…kdyby tak v Kanadě tušili, co jsem před 30 lety u prababičky způsobil). Skrzeva francouzštinu mojí sestry jsem jim také poslal dopis a opět jsem dostal odpověd s kartičkami. Jejich odpověď byla na obálce datována na moje narozeniny.

24. Máš doma fotbalový suvenýr, ke kterému máš zvláštní vztah?

Mám skoro 30 let starý dres s Opelem. Jednou jsem ho vypral (nebo moje máma??? Asi jo, určitě to byla ona) a chudák je od tý doby růžovej, ale stejně ho mám rád. No a do loňského roku jsem měl šálu z roku 1997, speciál k Lize mistrů. Dopadla tak, že byla ukradena zlým fanouškem Slavie v loňském pohárovém derby. To mě hodně mrzelo.

Na závěr bych se chtěl rozloučit obligátním – NESÁZET!!!!!!

Díky za rozhovor

Redakce


Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?
SF20let: Pocit ze zisku velké vlajky byl skoro jako po porodu


Co týden dal a dá podzim 2023 (7.díl)

Aktivity a choreografie - informace

Pod Ještědem řádil Haraslín - report z výjezdu do Liberce

Nevěřící Tomáš - report ze zápasu Sparta - Dinamo Záhřeb

Co týden dal a dá podzim 2023 (6.díl)

Hadr na hlavu - report z výhry Sparty nad Karvinou

SPARŤANSKÉ PIVO

Co týden dal a dá podzim 2023 (5.díl)

Z Teplic vezeme jen bod

Gejzír emocí se smutným koncem. Liga mistrů opět mizí v dáli

Těžká disciplína - report ze zápasu Sparta - FC Kodaň

Co týden dal a dá podzim 2023 (díl 04)

Kodaň po zemi a po vodě - report z výjezdu do Dánska

Demolice Jablonce

Choreo na Kodaň

SF20let: Jak jsme dělali přestup Tomáše Rosického do Sparty

Co týden dal a dá podzim 2023 (3.díl)

Z párty na párty - report z výhry Sparty nad Pardubicemi

SF20let: Jak nám Matušovič zboural web

Co týden dal a dá podzim 2023 (2.díl)

SF slaví 20 let. V jedinečné aktivitě hledá i vaše srdeční příběhy

Co týden dal a dá podzim 2023 (1.díl)

Něco za něco - report z výhry Sparty nad Olomoucí

Co týden dal a dá podzim 2023 - prolog

Sedací pytel SPARTA FOREVER s titulovou slevou!