Přiznám se, že ty zimní zápasy moc nemusím. Většinou, když už se to hraje, je to na mizerném terénu, pro hráče, když to tedy jsou fotbalisté a ne kopáči, to není žádný luxus a ani k divákům to není příliš přívětivé. Buď to s oblečením přeženeš, nebo to naopak podceníš. No a doprava pro nás dojíždějící bývá v zimě také docela ňamka. Ale co naděláme. Když už se v našich klimatických podmínkách musí hrát až do Vánoc, tak se nedá nic dělat a naše budějcká parta opět vyráží. Tentokrát bohužel pouze ve třech. Honza stále vydělává ve světě a potencionální náhradníky odradilo počasí. Aspoň že ten terén na Letné byl na tuto dobu naprosto luxusní a umožňoval našim hráčům předvádět fotbal. Co by za takové hřiště dali třeba na druhém břehu řeky. Klobouk dolů před trávníkáři. I oni mají zcela jistě zásluhu na tom, kde se fotbal ve Spartě v současnosti nachází.
Jistota je jistota, proto opět vyrážíme z Budějc s dostatečným předstihem, abychom na Letnou dorazili včas a neměli třeba problém s parkováním. Bylo totiž avizováno, že z důvodu exhibice armády bude kus Letenské pláně, jindy určený pro auta, zabrán. Předesílám, že vlastně proti vojákům nic nemám a chápu, že marketingové spojení Armády ČR a Sparty Praha je z hlediska PR užitečné pro obě strany, nicméně nadšením z toho neučůrávám a po stropě nelezu. Výcviku a vojenské stravy jsem si za komančů užil až až, takže nemám sebemenší potřebu se něčeho podobného ještě někdy zúčastnit. Ani jako přímý aktér a ani jako divák. Ale budiž. Někomu to třeba vyhovuje, tak proč ne. Navíc, nám se zaparkovat na tradičním místě podařilo, takže žádné zle. Tedy zatím. Kdybych ale věděl…
Pojďme ale k samotnému zápasu. Jablonec jsme u nich pokořili 5:1, když všechny góláky do sítě domácích padly ještě před přestávkou a druhá pětačtyřicetiminutovka se vlastně dohrávala jenom proto, aby bylo učiněno pravidlům zadost. No a stejně, jako na podzim v Jablonci, probíhala první půle i na Spartě. Hned v úvodní minutě mohl otevřít brankový účet Birmančevič, jenže jeho střela se do branky o kousek nevešla. O pět minut později neproměnil svoji příležitost ani Laci, takže bezbrankový stav stále trval. Obraz hry, aspoň v mojí mysli, ale nasvědčoval tomu, že není důvod k obavám a soupeř si z našeho svatostánku odveze pořádný ranec. Když se povede brzo skórovat, tak se to tam bude jenom sypat. A taky že jo. Přišla 12.minuta, Kairinen kolmicí nádherně vyslal Kuchtu k samostatnému postupu na brankáře hostí, no a Honza kupodivu šanci nezapařil a míč uklidil na zadní tyč. Vedeme 1:0, naše dominance pokračuje a za dalších pět minut už vedeme o dva. To totiž přišla, aspoň z mého pohledu, vrcholná akce letenského představení. Preciado poslal křížnou přihrávku z pravé strany na levo na Haraslína, Šulo si přesný balón zpracoval, vystřelil a míč se zastavil až v síti. Já toho Angela žeru a Šula pochopitelně taky. To, co společně při tomto gólu předvedli, to prostě nemělo chybu a kvůli něčemu takovému na fotbal chodím. Zase jsem ze Sparty nadšený a očekávám, že mi v tomto utkání ještě nějakou tu lahůdku nabídne. Ani na třetí branku nebylo třeba dlouho čekat. Dva tucty minut prvního poločasu se naplnily, když akci ve vápně Jablonce zakončoval střelou Kuchta, míč se odrazil k Angelovi a ten si připsal svůj první gólový zářez v našem dresu. Tak teď už se nemůže stát vůbec nic. Je třeba to na pohodu dohrát, včas to prostřídat, ještě pár góĺáků přidat a pošetřit síly na čtvrteční EL. To si v duchu říkám, ale jako obvykle jsem ve svém předpokladu daleko od reality. Tedy aspoň v tom, že to bude úplně v klidu a brankový účet se bude postupně navyšovat, aspoň na toho obligátního bůra.
Sice jsem trochu čekal, že by mohlo dojít ke změnám v sestavě už po poločasové přestávce, ale Brian byl zjevně jiného názoru. Do druhé půle vybíháme beze změny a šetření sil přijde evidentně později. To, že naši klíčoví hráči už měli být dávno z placu dole, to si říkám v 54.minutě, když se blázen Štěpánek pokusil Haraslínovi zlámat stojnou nohu. Sice se to nepovedlo, ale to byla spíš klika. Jestli jste viděli fotku Šulovo holeně, tak opravdu nic moc. A pak si ještě můžeme poslechnout názory „odborníků“, jak ta intenzita vlastně nebyla vůbec vysoká. Mám takový sen, aby každého debila, který něco takového z huby vypustí, postavili na trávník a někdo by ho úplně stejně „nízkou intenzitou“ přes tu holeň nabral. Ono není nad osobní zkušenost. Ale zpět na hřiště. Haraslínova gestikulace není vůbec povzbudivá a já na tribuně nahlas řvu „zlikviduj nám jednoho z nejlepších hráčů ty hovado, za rozhodnutého stavu“. A nechápavě kroutím hlavou nad tím, že pro jabloneckého hráče zápas tímto zákrokem neskončil. Ta žlutá karta, to byl od rozhodčího Plechance pro Štěpánka takový předčasný vánoční dárek. Kdyby takový zákrok udělal některý z našich borců, tak by měli někteří naši „přátelé“ z mediálního světa o čem psát až do konce kalendářního roku. A na trenéra Priskeho se trochu zlobím, tedy spíše hodně než trochu, protože kdyby Šula vystřídal už o půli, tak by se to nestalo. Trochu mě ale uklidňuje, když vidím Haraslína pokračovat ve hře.
O tom, že se druhý poločas bude vlastně už jenom dohrávat, o tom rozhodl okamžik, kterým tak nějak vyvrcholila bohorovnost našich hráčů při důrazu v bránění. V 58.minutě prošla kolmá přihrávka od půlky až na nabíhajícího hráče Jablonce a šanci soupeře se snažil zabránit Vitík skluzem. Co a jak trefil a v jakém to bylo pořadí a na jakém místě, to řešit nehodlám. Z pohledu z tribuny to byla naprosto jasná penalta, kterou sudí také okamžitě odpískal a Vitíkovo snahu ocenil žlutou kartou. Pak do toho vstoupil VAR, chvilku se nehrálo a nakonec přišlo rozuzlení. Jablonečtí si pencli nekopnou, protože k zákroku došlo před vápnem. To ale zároveň znamená, že Vitík půjde předčasně do sprch, Sparta na hřišti do deseti, obrana do postavení čtyři vzadu a aktivní hra do kopru. Teď už budeme hrozit asi jenom z brejků. Po nějaké chvíli dojde i na to očekávané střídán, když prostor na odpočinek dostanou postupně všichni útočníci, Kairinen a Ryneš. A nutno dodat, že střídání kvalitu předváděného příliš nepozvedlo. Jsem si ale vědom, že když už se to pouze dohrává, tak to, aby se nějak výrazně předvedl, není pro žádného náhradníka snadnou úlohou. Za zmínku ale určitě stojí alespoň akce Karabce, když ve vápně vymotal všechno, co se vymotat dalo, aby pak v koncovce neuspěl. Z Adamovo strany to opravdu mělo jenom tu jednu chybu, bohužel tu nejpodstatnější. Zakončení bylo naprosto žalostné. A pak už vlastně všichni čekali jenom na závěrečný hvizd a příliš to nechtěl natahovat ani rozhodčí. Nastavil pouhé tři minuty a to bylo vše.
A co napsat k zápasu na závěr? Do nějakého hodnocení hráčů, u kterých bych si představoval víc, se určitě pouštět nebudu. Nemám důvod být zlý. Kladně bych určitě hodnotil Šula, Kuchtiče a čím dál, tím víc se mi líbí brankář Vindahl. No a hvězdou utkání byl dle mého Angelo Preciado. Až se bojím pomyslet, čeho všeho se od něj můžeme dočkat poté co s mančaftem projde zimní přípravou.
Ještě se ale musím zmínit o jedné věci. Jak jsem si pochvaloval, že se mi podařilo na Letenské pláni v pohodě zaparkovat, tak při odjezdu jsem toho hořce litoval. Naše parta si vytvořila nový rekord. Z parkoviště jsme vyjížděli plných 72 minut a další čas jsme strávili v naprosto ucpaném Letenském tunelu. Po dvou hodinách od závěrečného hvizdu jsme se nacházeli na Nuselském mostě. Zkrátka masakr. Ještě že se hrálo v sobotu od 15 hodin, takže jsme se domů dostali tak nějak v rozumnou dobu a před námi byla volná neděle. Jak to ale vyřešíme ten poslední letošní zápas s Teplicemi, abychom z cesty domů nemuseli plynule navázat na cestu do rachoty, to tedy opravdu nevím.
A úplně nakonec. Ať to vyjde ve čtvrtek co nejlépe a v neděli zaokrouhlíme počet bodů na 50. Protože Spartička je nejlepší.
Ivoš
AC Sparta Praha – FK Jablonec 3:0 (3:0)
Góly: 12. Kuchta, 17. Haraslín, 24. Preciado ŽK.: 63. Laci – 39. Elandi, 70. Kratochvíl. ČK: 58. Vitík. Rozhodčí: O. Pechanec - P. Caletka, M. Podaný (P. Hocek) | VAR: J. Všetečka | AVAR: J. Váňa. Návštěva: 16 111.
Sestava Sparty: Vindahl – Vitík, Panák, Krejčí – Preciado, Kairinen (65. Sadílek), Laci, Ryneš (84. Zelený) – Haraslín (73. Pešek), Kuchta (73. Sejk), Birmančević (65. Karabec).
Sestava Jablonce: Hanuš – Štěpánek (87. Slávik), Tekijaški, Hurtado (74. Velich) – Černák, Kratochvíl, Hübschman (68. Houska), Čanturišvili – Krulich (46. Jovović), Martinec, Alégué (87. Náprstek).
Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?
NÁROD SPARTA - recenze knížky od Lukáše Pěčeně
Co týden dal a dá podzim 2023 (19.díl)
"Ještě že jsme nejeli" - report z výjezdu za Spartou do Pardubic
Vůle - report z výhry Sparty nad Betisem Sevilla
Co týden dal a dá podzim 2023 (díl 18 a 1/2)
Co týden dal a dá podzim 2023 (18.díl)
Tak ještě aspoň dalších 130, krásko naše!
SF20 let: Integrace, aneb Spartaforever a jeho úloha v integraci "náplav"
Návrat legend na ikonickém místě. Buďte u toho!
Fanoušek měsíce - disi
Návrat ikony. Kupujte triko pro všechny dvanácté hráče
Co týden dal a dá podzim 2023 (17.díl)
VÝROČNÍ LEŽÁK 130 LET SPARTY
Co týden dal a dá podzim 2023 (16.díl)
Díky za příspěvky v naší internetové sbírce na choreo na protilehlé!
Paralelní svět - report z výhry Sparty nad Bohemians na Letné
SF20let: Jak to bylo s dvanáctým hráčem? Takto!
