Sedím v jedné z kanceláří letenského stadionu. Návštěva prostor pro klubové vedení a zaměstnance ve mně vždy vzbuzovala lehké chvění. To podtrhují i proudící myšlenky. “Odtud se řídí náš klub. Za těmito dveřmi. Můžeš tu potkat lidi, kteří v rukou drží jeho osud.” Člověk se tomu prostě neubrání. Alespoň tedy já ne. Sparta pro mě znamená opravdu hodně. Je pro mě i životní styl. Sparta je zkrátka více než jen klub. V rodném listě mám Prahu 7 jako místo narození. Velkou část dětských let jsem na Letné žil. Při hodinách branného cvičení a hrabání listí v Letenských sadech jsem si vždy vybíral místo tak, abych hlavně viděl na stadion. Kamenná taneční plocha ohraničená mohutným, zeleným, železným zábradlím u Letenského zámečku byla mou fotbalovou arénou. Letná je můj životní domov. Proto na mě pokaždé dopadne význam místa, odkud se řídí klub. Snažím se v sobě přečíst tu směsici pocitů. Těžko se to identifikuje. Jakási kombinace nervozity, respektu, očekávání, obav. Člověk také cítí, že sem tak úplně nepatří. Že je tak trochu na nepatřičném území. Píše se rok 2011. Před tímto setkáním jsem tady už sice párkrát byl. Ale stejně. Daleko lépe to přeci znám tam venku. Na tribunách.

Za SF jsme však na to nyní dva. Ze židle naproti nám se na nás svým širokým úsměvem usmívá Lukáš Přibyl. Tradičně z něj vyzařuje lidskost, pozitivní přístup, dobrá nálada, klukovská normálnost a zájem. Sálá to z něj snad ještě silněji než jindy. Tohle setkání je ale trochu jiné než ta dřívější, kdy byl tiskovým mluvčím klubu. Pro SF parťákem i partnerem. Mnohokrát mu pomohl i ho podpořil. Již v roce 2006 nám například umožnil chodit na novinářské tiskovky. Tehdy nevídaná věc. Dneska již běžná. Někdy je na tiskových konferencích snad i více různých podcasterů, lidí z fans webů a projektů, tvůrců obsahu než novinářů.

Teď se Lukáš na Spartu sice vrací, ale do pozice generálního ředitele a místopředsedy představenstva. Pravé ruky majitele klubu Daniela Křetínského. Bude někým z vedení. Už tato role může lehce ovlivnit dříve vybudovaný vztah. „Lukáš by chtěl dát první rozhovor vám. A to ještě před oficiálním nástupem do funkce,“ něco takového mi říká pár týdnů předtím do telefonu Ondra Kasík. Zastihl mě v taxíku. V něm jsem se zuřivě přemisťoval z jedné pracovní schůzky na druhou. A řešil jsem na nich samé sra… výzvy. Projížděli jsme po Hlávkově mostě a míjeli Štvanici. Pamatuji si to naprosto přesně. Nevím proč. V životě to však už tak bývá. Některé scenérie se vám doslova vryjí pod kůži. Pamatujete si je do konce života. Místo. Pocit. Věty. „Jasně, rozhovor uděláme rádi. Díky.“ Moc jsem nad tím tehdy nepřemýšlel. Přeci jen jsem měl hlavu plnou pracovních úkolů.

Začalo mi to docházet až za pár dní. A jak čas plynul, vážil jsem se toho čím dál více. Svůj premiérový rozhovor v nové pozici mohl dát jakémukoliv médiu, které by mu za tuhle exkluzivitu utrhalo ruce. Nedal. Dávalo by smysl, aby ho měl klubový web. Neměl. Umožnil ho SF. Bez jakéhokoliv kalkulu. Prostě proto, že měl fanoušky vždy na prvním místě. Ostatně z fans prostředí vzešel a zůstal mu věrný. “Z Lukáše bude první muž klubu, hmmmm. Bude přebírat ostře sledovanou pozici. Nejvýznamnější na klubové scéně v republice. S obrovskou odpovědností. Za něco, co milujete. Na čem vám záleží. Za Spartu. On. Sice pohodový kluk s bohatými mediálními zkušenostmi, ale podstatně menšími řídícími a manažerskými. On, srdcem fanoušek jiného pražského klubu. Bude velkou šajbou…co nastane?” Honí se mi hlavou.
Teď tu spolu sedíme. Hlavní téma rozhovoru bylo jasné. Jeho vize a plány. Daleko více a silněji mě během setkání ale zajímá i ten lidský příběh. Na pozici takového významu přichází někdo, kdo s ní nemá tolik (spíše málo) zkušenosti. To mě fascinuje. Zároveň cítím určitou zodpovědnost tohle za sparťanské fanoušky nějak proklepnout. Odhadnout. Zvládne to? Bude Sparta v dobrých rukách?

Část rozhovoru se točí právě kolem tohodle. Lukáš během celého povídání tradičně hýří vřelostí, optimismem, otevřeností i upřímností, zajímají ho naše názory, cítíte empatii. Klíčové je, že jasně a odhodlaně komunikuje své plány a představy, vyzařuje klid, nadšení, chuť se rovnou pustit do realizace. Především však vnímám, že má naprosto jasno ve své vizi, na čem ji chce stavět, s jakými lidmi a hodnotami a jak ji naplnit tak, aby se Sparta posunula a byla dlouhodobě úspěšná. Dává mi to velký smysl hlavou i srdcem.

“To zní dobře, jdu do toho s tebou, kde to mám podepsat!?” Takhle silný pocit ve mně během povídání vyvolal. “Není to však jen výsledek obrovských mediálních zkušeností pro rozhovor?” Napadá mě. Proto poté, co vypneme diktafon, opět zapředávám rozhovor na téma jeho připravenosti na tuto funkci. Chci ověřit, zda to tak opravdu myslí. Mezi oficiální a neoficiální částí našeho setkání však není rozdíl v absolutně ničem. “Snad to neposeru, co!?,” vyhrkne naprosto spontánně a pobaveně. Padne to s neuvěřitelným nadhledem a lehkostí. Ale bez jakýchkoliv pochybností, že svou roli zvládne. Naopak s velkou osobní jistotou v to, co věří a co nám nastínil. Bum. Tohle mě odzbrojilo i pobavilo. Pomyslné razítko. Na které pak tak často a opravdu velkým úsměvem myslím. “Máme správného člověka. Někoho, kdo cítí a zná fotbal a jeho kulturu i prostředí, kdo Spartu pozvedne, kdo nastaví pevné principy fungování i směr, kdo zajistí zlepšení v celé řadě oblastí, s kým posílí hodnoty. Na tohle se těším! Končí éra, kdy klub většině a silně vedli lidé či kamarádi majitele bez potřebného vztahu, citu i odpovědnosti ke klubu a jeho významu. S Lukášem budeme lepší, silnější, úspěšnější. Takovou Spartu chci a na tomhle se chci podílet a být součástí!” S tímhle vědomím a pocitem odcházím v zenovém rozpoložení z Letné. Ta je již zahalena do noční tmy. Setkání se protáhlo. Dostali jsme tolik času, kolik jsme potřebovali. Sparta bude v dobrých rukách.

///

Za pár týdnů po publikování rozhovoru všechny z fotbalového prostředí zastihla neuvěřitelně smutná zpráva. Zemřel Lukáš Přibyl. Ve 33 letech. Obrovská tragédie. Nechcete tomu uvěřit, ani si to připustit. Dlouho. Šílená tragédie především pro celou rodinu a jeho nejbližší. Neuvěřitelně smutná zpráva a rána pro všechny, kteří Lukáše znali.

Až největší šok z odchodu inspirativního člověka alespoň trochu zeslábl, tak se člověk logicky neubránil těm všednějším tématům týkající se osud klubu, Sparty.. A také hře na kdyby. Zvlášť pokud za sebou máte tak silné setkání a poznali jste tu vizi a její základní hodnoty.

Tahle hra na kdyby mě provází řadu let, kdy Sparta zažívá obrovské množství eskapád i různých lidí ve vedení…Mnohokrát mě během těch dlouhých let napadne “Kde bychom byli či mohli být s Lukášem (díky Lukášovi), kdyby tak krutě nezasáhl fotbalový bůh…” Jsem přesvědčen, že mnohem mnohem dál. A ušetřili bychom si mnoho slepých cest, nervů, chyb a omylů.
Poslední roky jsem v tomto ohledu klidný. Zdá se, že řada myšlenek, hodnot, přístupu i vizí podobných těm Lukášovým se totiž do klubu v nějaké podobě vrátila či vrací… Díky všem, kteří za současným směřováním stojí.

///

Tohle setkání s Lukášem je jeden z mých nejsilnější ACS okamžiků mimo samotná utkání.

Luky, vzpomínáme a nikdy nezapomeneme!

Jo a věz, že už jsme (snad) na té cestě správným směrem…



Redakce



Příběhy sf20let:

SF20 let: Knížky na choreo, inspirace Realem i řádění

SF20 let: Sdílíme zlaté střípky niterných vzpomínek na opravdový SF pravěk

SF20 let: 2054

SF20 let: Integrace, aneb Spartaforever a jeho úloha v integraci "náplav"

SF20let: Jak to bylo s dvanáctým hráčem? Takto!

SF20let: Jak dobře znáte SF? Bude mít někdo ve výročním kvízu 55/55?

SF20let: Pocit ze zisku velké vlajky byl skoro jako po porodu

SF20let: Jak jsme dělali přestup Tomáše Rosického do Sparty

SF20let: Jak nám Matušovič zboural web

SF slaví 20 let. V jedinečné aktivitě hledá i vaše srdeční příběhy



Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Jeden den tam v Karviné - report z výjezdu za Spartou do Karviné

VŠECHNO NEJLEPŠÍ NÁM, VÁM!

Co týden dal a dá jaro 2024 - prolog

Startuje jarní část TIPOVAČKY 2023/2024!

Manics: Pro fanoušky je velká čest být na ploše

SF20 let: Knížky na choreo, inspirace Realem i řádění

Kalendářní rok jsme zahájili vítězně - report z přípravy Sparta - FC Kodaň

SF20 let: Sdílíme zlaté střípky niterných vzpomínek na opravdový SF pravěk

Fanoušek měsíce - saeta

Slovo redakce: bilance roku 2023

Vyhlášení výsledků podzimní TIPOVAČKY 2023

SF20let: 2054

100 ACS věcí, které mi dělaly v roce 2023 radost