Jak se srovnáváte se současnýma výkonama Sparty? Momentálně vážně není žádná radost to sledovat: propad přišel rychle a třeba pro mě i docela nečekaně. Avšak co s tím můžete jako fanda či fanynka dělat? Ruku na srdce, moc toho není: nemůžete v rozhodující chvíli vlítnout na plac a obětavým skluzem vykopnout balon z brankové čáry, trenér se vás neptá, jak to má postavit a ani nemáte žádnou možnost sudímu vysvětlit, že viděl blbě. Fandovství je právě v tomhle docela jedinečná disciplína: tak strašně moc to pro nás znamená a tak hrozně málo s tím můžeme dělat. Co tedy s tím, aby z toho člověku úplně nehráblo? Psycholog by určitě z fleku poradil sdílení. A jistě, když se mluví o něčem, co vás hodně tíží – problémy v rodině, ve vztazích, nebo v práci – může to často pomoct. Všichni to určitě znáte: ani není třeba žádnou radu – jen tím, že vás druhý člověk s pochopením vyslechne, uleví se vám a to je často ta největší pomoc.
Jak ale mluvit o tom, co prožíváte, když váš klub hraje mizerně? A hlavně s kým? To přece není něco, co můžete otevřít jen tak s někým. Třeba můj otec je typický fanoušek dobrého fotbalu: na potkání vysype z rukávu výsledky všemožných lig, ale nikdy mu na žádném klubu nezáleželo. Když jsem už dávno nebydlel s rodiči, tak on považoval hovory o Spartě za způsob, jak zůstat se mnou v kontaktu – z jeho pohledu jsme měli společné téma, které nás zbližovalo. Mně to ale pokaždé přišlo spíš otravné a většinou jsem jenom něco neurčitě mumlal. A nemyslel jsem to nijak zle: ale když pro něj to byly jenom výsledky: tady vyhráli, tady remíza... Naproti tomu já v tom měl tolik emocí! Nejspíš proto mi připadalo tak hrozně zbytečné o tom vůbec ztrácet řeč. Mám kamaráda, co žil nějakých 10 let v Irsku: a jakožto člověk, co se nefalšovaně zajímá o místo, kde žije, učinil spousty pokusů zabrousit s Irama do rozboru sporů mezi katolíkama a protestantama. Vyptat se, o čem to vlastně celé je a jak to ti místní vnímají. Nic. Ticho. Mlčení. Oni vědí, že vám, člověku odjinud, stejně nic z toho nejpůde vysvětlit – tu historii, to utrpení, ty zničené životy - tak proč vůbec začínat? A s fanouškovstvím je to, řekl bych, podobné. Těžko to sdělit někomu, kdo to má úplně jinak, než vy. Když Sparta vyhrávala, tak nebylo potřeba se moc ohlížet na nějaké pochopení. Titul! Pohár! Chce někdo něco dodat...?
Dnes je však nálada o dost jiná: slabé výkony a výsledky v lize a naposledy, mírně řečeno, nepřesvědčivý výkon v LM doma proti Brestu. Je toho v tomto období na jednoho až-až. V týdnu jsem čekal odraz ode dna proti francouzskému soupeři, který určitě nebyl nehratelný. Jak všichni víme, žádná vzpruha se nekonala a výsledek 1:2 vypadá líp, než obraz hry na place. V neděli tak do Boleslavi už nejedu se žádným extra očekáváním: bylo by fajn, kdyby se povedlo ukopat 3 body. To je tak maximum, co si můžu přát. Bolka ve čtvrtek hrála Evropu v dalekém Portugalsku, tak nám to třeba zahraje do karet. Jako vždycky na jejich stadionu, má Sparta domácí prostředí a u vstupu se nedělají žádné problémy se šálama nebo znakama. Teplota je kolem nuly a po celý den se válí mlha: člověk má sto chutí zůstat spíš zalezlý u kamen, přesto je stadion slušně zaplněný. Nastupujeme stejně, jako v LM, akorát místo Albiona Rrahmaniho nastupuje Kryštof Daněk.
Docela aktivním vstupem do zápasu se nám povede už v 9. minutě dostat do vedení, když míč do sítě doklepne Victor Olatunji. Je mi samotnýmu blbý přiznat, že mě ani nenapadne, že by mohlo být hotovo – momentálně prostě Sparta v mých očích nemá tolik síly, aby zápas ukontrolovala od 10. do 90. minuty. 4 minuty na to Peter Vindahl výkopem nakouří otravujícího Kušeje a míč se odrazí do naší branky – hrkne ve mně, sudí ale gól neuznává. Vedeme dál a mlha už fakt zhoustla. Sedíme na tribuně vedle našeho kotle a na tu druhou není přes opar ani vidět. Když už se ale hrát začalo, tak se zápas nejspíš taky dohraje. Nevím, kolik toho vidí hráči na place, ale sledovat to je docela bizarní – míče lítaj zdánlivě do nikam a najednou se někdo vyloupne z mlhy... Mám dokonce podezření, že některé naše snadné ztráty jsou z toho, že ty boleslavské tmavě modré dresy v těch podmínkách prostě není moc vidět. Do toho je kolem nuly, takže žádná selanka. Ve 39. pak domácí docela snadno srovnají po naší ztrátě – úklid k tyči, Vindahl bez šance. Do šaten se jde za stavu 1:1.
Do druhé půle se v husté mlze nastupuje s oranžovým míčem a řekl bych, že máme více ze hry: od začátku zápasu si s překvapením všímám, jak fotbalový je náš nový stoper Cobbaut. V 60. minutě si právě on krásně vymění balon s Panákem a uklízí na 1:2. Paráda! Pojďte to už dohrát! Podmínky jsou už naprosto nefotbalové – s kosou se v půlce listopadu musí počítat, ale ta mlha je opravdu šílená. S fotbalem to místama má málo společného: nákopy, odkopy, holomajzna – každému je jasné, že v tom mlíce je každý pokus na branku potenciálně nebezpečný a tak se hraje hodně hodně na jistotu. Mně osobně by fakt stačilo to takhle uhaluzit na 1:2, teď není čas na žádnou fotbalovou krásu. Už-už to vypadá, že se to povede, když domácí dostávají standardku tam někde v mlze na druhé straně od nás. Centrovaný míč uklízí domácí hráč hlavou k tyči a náš brankář se jen ohlédne. Nejspíš by to neměl, ani kdyby na to viděl, natož dneska... V 83. srovnáno 2:2. V nastaveném čase nám ještě svitne malá jiskřička naděje, když se zkoumá možná ruka ve vápně, ale nakonec se hraje dál a z Bolky odvážíme remízu 2:2.
Bohužel si vůbec nemyslím, že by problémy Sparty byly o jednom zvládnutém zápase, po kterém se otočí sezóna. Na to to, upřímně, opravdu nevypadá – přesto jsem zklamaný z toho, že jsme nebyli schopni dohrát zápas, ve kterém jsme dvakrát vedli. Jak jsem psal, ten mač dnes s fotbalem příliš společného neměl, ale snad s trochou snahy a štěstí z toho 3 body být mohly. Nejsou.
Čeká nás teď reprepauza – já osobně si rád od fotbalu i od reportů na chvíli odpočinu a budu, stejně jako vy, s napětím sledovat dění v našem drahém klubu. Není to teď žádná radost, ale už jsme zvládli i mnohem horší časy.
Sparta Praha!
Novák
Co se aktuálně mezi fans děje?
Ohřát se u kamen - report ze zápasu Sparta - Stade Brestois v Lize mistrů
Co týden dal a dá podzim 2024 (17. díl)
Celebrity - report z utkání Sparta - Brno v Mol Cupu na Letné
Co týden dal a dá podzim 2024 (16. díl)
Moje první Plzeň, aneb když se dojebe úplně všechno
Autobusem 12. HRÁČE do Rotterdamu s garancí vstupenky
Na Ostrovy! Na fotbal! Na Spartu! - report z výjezdu za Spartou na LM do Anglie
Co týden dal a dá podzim 2024 (15. díl)
Sedět a čumět - report z výhry Sparty nad Libercem na Letné
Fanoušek měsíce - Gabra
Co týden dal a dá podzim 2024 (13.-14. díl)
Na hokej do Litvínova - report z výjezdu na HC Sparta Praha do Litvínova
PODZIM VE STYLSPORTU
Trička SPARTA AWAY DAYS v prodeji
“Nejsem žádná legenda. Jsem normální frajer, který prostě měl to štěstí, že se dostal do Sparty a šlo to.” - rozhovor s Lumírem Mistrem
