Dnes slaví své 131. narozeniny nejslavnější, nejúspěšnější a nejkrásnější český fotbalový klub Sparta! Přejeme Ti, ty naše životní lásko, do dalších let, aby si jen kvetla do krásy, nerezla nám a dělala nám jen samou radost. Nic se na našem vztahu nikdy nezmění, ani ty různé bouřky, škorpení se a mraky, jako třeba v posledních měsících. Tak to prostě ve vztahu chodí :)

A i proto by se v tuto chvíli hodilo připomenout slova jednoho z velkých sparťanských fanoušků, básníka Františka Nepila.

K tomu, aby člověk propadl oné bezmezné a bezvýhradné lásce ke klubu, k lásce až za hrob, k lásce za kterou by se ve středověku upalovalo, pokud by takovou vzbudila v někom žena, k takové lásce nestačí jenom chladná obrazovka. Na tak nevykořenitelný cit se musí slyšet i burácení tribun a musí se cítit jejich chvění, na ten se musí alespoň jednou za život jít v průvodu šťastných vlajkonošů, doprovázeném stejně šťastnými artritickými fandy v důchodu, a ovšem i policejními psy a jejich psovody. Na zeživotnění takového citu si fanoušek musí někdy v životě, když mu to pánbůh dopřeje, sáhnout kradmo na svého propoceného hráče, když odchází do šatny, či vidět zblízka jeho pokopané nohy a jiné šrámy, které utrpěl v zápase…

Když naši prohrají, to je to, co ženy nikdy nepochopí. Ten bezedný žal, který člověka zachvátí, když naši prohrají. To hoře, tu trpkost, tragiku a bezútěšnost života, jenž ztratil svou nejpodstatnější hodnotu. Života, z něhož rázem vyprchalo všechno, co ho posouvalo k velkoleposti a co mu dávalo vyšší smysl, co ho posouvalo za hranici opojnosti a zázraku. Žena nikdy nepochopí, že nastala chvíle, kdy člověk potřebuje padnout s hlavou v dlaních a bez hlesu ležet jako zestárlý slon, který doputoval na samý konec svého života, jenž doputoval v džungli na místo, kam chodí staří sloni vydechnout svou utrmácenou duši. Žena to nikdy nepochopí, protože si svůj hodnotový žebříček vytvořila v pravěku…

Jediné co má žena udělat, když pochopí, že naši prohráli je, posypat se celá popelem a mourem, roztrhnout si roucho, začít se stříhat dohola a propuknout v hořký kvílivý pláč. Jedině to může vrátit člověka do světa reality, jedině tehdy je schopen poskytnout jí slova útěchy, která by ovšem jeho samotného neutěšila. Tehdy jí totiž konejšivě řekne: „Ále neřvi, vždyť voni zase vyhrajou“. Není-li žena schopna se posypat popelem, roztrhnout své roucho a naříkat, může člověku tu těžkou ránu, kterou utržil, jakž takž začít hojit vhodně volenou, věcnou, inteligentní otázkou. Ale zdůrazňuji, že věcnou a inteligentní otázkou. Taková otázka například zní: „A kterej kretén to soudcoval?!“

Po prohraném zápase říkám na adresu hráčů, trenéra, výboru, realizačního týmu a kde koho: „Vy hňupové, vy trotlové, vy janci, vy mameluci,… hrajete jako ponocní, protože jste líní lemplové a lajdáci, jste nezodpovědní až běda“

Když naši vyhrají, to je to, co ženy nikdy nepochopí. To bezbřehé štěstí, které člověka zachvátí, když naši vyhrají, to blaho, tu úchvatnost, to vytržení mysli, tu nádheru života, jenž získal svou nejpodstatnější hodnotu, života do něhož rázem vstoupilo všechno, co ho posunulo k velkoleposti a co mu dalo vyšší smysl, co ho posunulo k hranici opojnosti a zázraku. Člověk potřebuje padnout na kolena a s planoucíma očima vizionáře vděčně hledět k nebesům, která jemu nedokonalému a hříšnému umožnila doputovat k branám ráje.

Po vyhraném zápase říkám na adresu hráčů, trenéra, výboru, realizačního týmu a kde koho: „Vy moji zlatí kluci, vy pacholci mí milovaní… hrajete jako Česká filharmonie, hrajete jako Paganini, jako Aljechin či Jean Gabin, Metropolitní opera, Filadelfská filharmonie či Dustin Hoffman, však vám to mí kocourkové nezapomenu.“

Ano, vítězství člověka polidšťuje, vyhrají-li naši, vrací se pohoda do rodiny. A protože je rodina je základ státu, vrací se pohoda do celého státu.

Stal jsem se fanouškem klubu (AC Sparta) s nímž snáším, chci snášet a budu snášet všechno dobré i zlé, do smrti smrťoucí, až na věky věků.

Ať žije SPARTA!

Redakce

P.S. Narozeninový dárek v našem eshopu: K narozeninám ACS kulich darem!




Co se aktuálně mezi fans děje?

Sparťanská krev s FCS Polička

Fanoušek měsíce - Voldy

Žádná radost - report z výjezdu za Spartou do Mladé Boleslavi

Ohřát se u kamen - report ze zápasu Sparta - Stade Brestois v Lize mistrů

Co týden dal a dá podzim 2024 (17. díl)

Celebrity - report z utkání Sparta - Brno v Mol Cupu na Letné

Co týden dal a dá podzim 2024 (16. díl)

Moje první Plzeň, aneb když se dojebe úplně všechno

Autobusem 12. HRÁČE do Rotterdamu s garancí vstupenky

Na Ostrovy! Na fotbal! Na Spartu! - report z výjezdu za Spartou na LM do Anglie

Co týden dal a dá podzim 2024 (15. díl)

Sedět a čumět - report z výhry Sparty nad Libercem na Letné

Fanoušek měsíce - Gabra

Co týden dal a dá podzim 2024 (13.-14. díl)

Na hokej do Litvínova - report z výjezdu na HC Sparta Praha do Litvínova

PODZIM VE STYLSPORTU

Trička SPARTA AWAY DAYS v prodeji

“Nejsem žádná legenda. Jsem normální frajer, který prostě měl to štěstí, že se dostal do Sparty a šlo to.” - rozhovor s Lumírem Mistrem