Zimní pauza: abych se vám přiznal, tak to období mám z duše nerad. Má to každý rok stejný průběh: když to přijde, tak se mi uleví – kolotoč zápasů končí, rád si trochu vydechnu. Věnovat se o to víc děckám a neorganizovat celý víkend kolem zápasu ACS. Pohoda. Po pár týdnech už to ale začne být dlouhý: Sparta nehraje, takže všichni sedíme doma a mudrujeme. Expertní a zaručené informace, nekonečné dohady o tom, jestli je sklenice poloprázdná nebo poloplná... Sám to nemusím a osobně se toho neúčastním, protože o vedení sportovního klubu toho vím opravdu žalostně málo, ale nikomu vůbec neberu to, že se do toho ponoří. Nakonec jsme všichni fanoušci stejného klubu a někdo to prožívá holt nějak a někdo zase jinak. Je fakt, že mě občas zamrzí, co si od našich vlastních přečtu na adresu našich vlastních, ale už je mi nejspíš dost na to, abych chápal, že tím, co mě mrzí a nemrzí se na světě řídí jenom máloco. „Die Wahrheit ist auf dem Feld“ (pravda je na hřišti) říkají Němci a beze zbytku to platí. Všechny diskuse, spekulace a infa spláchne nakonec to, jak Sparta hraje. Tečka.

I proto se nemůžu dočkat zápasu s Interem: já byl totiž ke konci podzimu přesvědčený o tom, že se zvedáme – že vidím zase klíčit fotbalový život. Nechal jsem se ukolébat svým naivním optimismem, anebo na tom něco bylo? Doufám moc v to, že mi dnešní zápas nabídne odpověď – a to i přesto, že dnes hostíme opravdového giganta. Gigant se pozná kromě jiného podle toho, že i já znám všechny jeho hráče. Támhle mistr světa, tady mistr evropy, ten je z tamtoho velkoklubu a tamten má tolik odehráno v top ligách. Takhle byste si tu jejich skvadru mohli projít jednoho po druhém, až se z toho motá hlava. Já ale soupeře příliš neřeším: karty jsou rozdané tak, že se holt s Ligou Mistrů pro letošek loučíme. Tak jenom strašně moc našim přeju, ať to není další výplach – jak hráčům, tak i realizáku. Přeju jim to za to, jak se nenechali zlomit špatnými výsledky podzimní části a pořád dál a dál pracovali.

V opravdu chladném večeru nastupujeme v nijak překvapivé sestavě: možná lehce překvapí Sáďa docela vysoko. Já rád vidím na rozcvičce uzdraveného Šula Haraslína a zároveň kvituju, že ho trenér necpe do základu za každou cenu. Ten kluk se nám bude ještě sakra hodit, tak mi přijde fajn, že s ním zacházíme takhle opatrně. Po sparťanské hymně zazní ta mámivá znělka s trubkou, o které se stopro zdá každému klukovi a holce, co dávají fotbalu všechno. To jsou nejspíš ty tóny, co jim hrajou v uších, když je třeba kamarádi o letním večeru tahaj na tancovačku, ale oni jdou domů, protože je ráno trénink. Zkouším si představit, jak se jim pak může poslouchat to, že je mnohem lepší hrát o klasu níž anebo se šetřit na sobotní mač s Budějovicema. LM je prostě nejvíc! Ano, jistě: za poznání toho, že na tomhle levlu to je doslova „jiná liga“, jsme zaplatili několika výprasky od těch fakt velkých – ale neumím si představit, že by náš klub tu ambici, hrát to s nima, neměl... A to, co vidím na place fakt nevypadá zle: z naší strany to zajisté není žádná „férovka“ – spíš docela pečlivý taktický výkon. Necháváme hrát soupeře, ale člověk dnes opravdu nemá pocit, že bychom jenom čekali na ránu z milosti. Ve 12. minutě pak bohužel ukáže svojí extratřídu Lautaro Martinez a z nemožného úhlu o břevno skóruje. No jo, no... čekat se to asi dalo, to ne, že ne. Akorát si to chlapec mohl nechat ještě o minutku později – takhle nám trochu naboural choreo, se kterým bylo v neděli tolik práce... (A ještě jednou díky všem klukům a holkám, co v té zímě dorazili!) Tečeme 0:1, přesto moc rád vidím, že se nerozložíme. Dneska si nejdem určitě pro půltucet. Dokonce máme pár pološancí a po půlhodině hry i jednu docela dobrou, kterou ale chytá gólman. Velká škoda – netřeba říkat, že proti italskému mistrovi takové šance asi těžko budou chodit co čtvrthodinu. Každopádně do kabin se jde za stavu 0:1.

Do druhé půle vyběhnou naši pro mě až překvapivě aktivně – tohle nejsou ty schlíplé ovečky, co si jdou pro ránu, jak to někdy bylo k vidění na podzim. V 55. má Birma dokonce výbornou střelu k bližší tyči, ale gólman Sommer se nachytat nenechal. Aktivita vyburcuje i malinko vychladlé ochozy. On ten support dnes není nic jednoduchého: zbláznit se to nemá příliš proč a zkušenost hráčů Interu sníží tempo zápasu na minimum, když už se Sparta k něčemu nadechuje. Takže sice bubeníci jedou naplno, nicméně fandění hodně kopíruje dění na place. V 60. pak dostáváme góla a zdá se, že je hotovo. Naštěstí po nekonečném přezkumu, za který by se nemusela stydět ani naše kaprliga, je branka odvolána. Zaujme mě docela obšírný popis toho, proč fík neplatil, na tabuli v angličtině. Pořád žijeme! Nakonec se Šula dočkáme 15 minut před koncem – říct, že v těch chvílích Inter mačkáme, by bylo asi přehnané, ale hraje se na jejich půlce a máme několik rohů po sobě. Nejsou kopnuty vůbec blbě, ale bohužel se žádný neujme. Na druhé straně se blýskne Peter Vindahl, když vytěsní soupeřovu bombu nad. Nerazzurri si pak zápas zkušeně dohlídají a tak prohráváme 0:1.

Mám s těmahle „slavnýma prohrama“ trochu problém – nejsem si nikdy jistý, jestli je co chválit. Prohra je prohra a bodově je jedno, jestli o jeden, nebo o šest. Všichni ale cítíme, že dnes naši vůbec nepodali špatný výkon a tak proběhne i menší děkovačka. Za tohle klukům tleskám. Přišlo mi, že to, co chceme hrát má hlavu a patu: herní plán, který, řekněme, byl ušitý podle toho, na co máme hráče a možnosti. A jsem připravený na to, jak budu všude číst, že Inter hrál, co potřeboval. Houbeles! Nepochybuju ani na vteřinu o tom, že kdyby mohli, tak nám naloží – proč by taky ne? O výsledek se nejspíš nestrachovali, ale jeden jejich borec si po odpískání docela zapumpoval, takže i gigant byl rád, že má splněno. Jakkoli vím, že jedna vlaštovka jaro nedělá, tak jsem rád za to, co jsem dnes viděl. Při děkovačce se nejvíc vyvolával Honza Kuchta a člověka muselo napadnout, že ten zápas opravdu mohl skončit jinak, mít třeba další možnost do útoku. Kdo ví? Jedno je jisté: takové zápasy, jako ten dnešní, tomu mančaftu určitě dají moc a moc do budoucna. Tuplem kdyby se solidní výkon povedlo potvrdit příští týden, kdy nás v Leverkusenu v Lize Mistrů čeká další mistr.

Sparta Praha!

Novák







Co se aktuálně mezi fans děje?

Fanoušek měsíce - Michal Krása

Pomáháme - Sanitka splněných snů

Gaginek: „Prostě k tomu jednou čuchneš a už jedeš :-)“

100 ACS věcí, které mi dělaly v roce 2024 radost

Vyhlášení výsledků podzimní TIPOVAČKY 2024/25

PF 2025

Rok 2024? Kdyby každý další chtěl být alespoň takový!

Slovo redakce: Shrnutí roku 2024

POVÁNOČNÍ DOPRODEJ NA ESHOPU SF

ŠŤASTNÉ A SPARŤANSKÉ! A ÚSPĚŠNÝ ROK 2025!

Fanoušek měsíce - Standa Bartoš