Co vás opravdu štvalo na vašich rodičích? Mě úplně nejvíc to, jak pro naše všechno, co děcka prožívají a co chtějí, bylo vždycky naprosto druhořadé - vždyť přece to jsou „jenom“ děti. Ještě dnes zatínám pěsti v kapsách, když stejné chování vidím směrem k jejich vnoučatům, ale to sem nepatří... Já jsem zkrátka přesvědčený o tom, že i děti je potřeba respektovat – čímž, pochopitelně, nemyslím to, že máte vykoupit celý regál s jednorožcema, ale je přece hloupost si myslet, že ty samé přesvědčení nebo obavy od nějakého osmnáctého roku radikálně nabydou na důležitosti, protože teď už je chová dospělý. A je taky jasné, že člověk věkem získává zkušenosti a časem má třeba jiné priority, než když mu bylo 5, já u sebe přesto vidím, že je spousta věcí, které vnímám od mala úplně stejně: pořád se bojím psů, dodržuju, co jsem slíbil a hrozně nerad vidím násilí.

Jedno z těch přesvědčení, co mám určitě od mala, je to, že když udělám, co můžu, když něčemu dám svých sto procent, tak určitě všechno dobře dopadne. I proto neváhám, když se ohlásí roznos chorea před zápasem s Plzní: zkušenost učí, že nás tam v neděli ráno nebudou stovky – fanouškovských aktvivit teď bylo několik a tak se určitě dostaví jisté nasycení a termín koliduje se zápasem Béčka, což odčerpá další lidi. Já u toho ale chci být, i když všechno nasvědčuje tomu, že to bude zase jednou řehole až do odpoledne. Naštěstí si díky tiché toleranci v rodině ten čas na to můžu udělat, takže vyrážím před desátou (biologicky vlastně ještě furt před devátou) směr Letná. Mám roznosy moc rád: člověk ráno vstane a ještě plný sil se může zúčastnit přijemné činnosti na prázdné Letné – kdy se vám to jinak povede? V klidu kouknete na ploužící se sekačky, záchody bez front... A opravdu se u vstupu nemusíte vykazovat žádnou „ultras“ kérkou ani ničím podobným: spousta lidí, co tam potkáte, sice Spartou opravdu už dlouhá léta žije, přesto jen hodně málo z nich splňuje přihlouplá klišé ze starých filmů s Jiřím Langmajerem. Od rána docela nepříjemně fouká, což pro rolování barevných fólií není zrovna ideál, ale nakonec se dílo povede a tady patří ještě jednou velký dík všem holkám a klukům, co v neděli dorazili!

Je úplně jasné, který je ten zápas v sezóně, který se za žádných okolností nesmí prohrát – přesto jsou letošní tabulkové počty neúprosné: dnešní zápas s Plzní je z pohledu umístění ještě důležitější, než Derby. A já si ani na chvíli nepřipouštím, že bychom to dnes nezvládli: soupeř ještě donedávna hrál se svým úzkým kádrem Evropu, jeho klíčoví hráči neměli ani v reprepauze volno... Naopak nás ta facka v Liberci určitě správně probudila a nabudila. Nečekám, že jim dáme bůra, ale o výhře nepochybuju ani na chvilku. Když zápas začne, tak si musím spokojeně chrochtat: vlítneme na ně agresivně a i když první šanci ještě gólman Jedlička kryje, už v 8. minutě dává Haraslín na 1:0. Super! Takhle se na ně musí! Sparta on Fire! Přesto je třeba sportovně uznat, že dnes nepřijeli žádný nazdárci – když v bleděmodrém hrající Plzeň dostane míč, je vidět rychlý přechod nahoru, hráči o sobě vědí... Ale snad tím líp, aspoň si ti naši nebudou myslet, že se to udělá samo. Bohužel hned z první vážnější akce srovnávají. Nic vypracovaného: dlouhý nákop, náš stoper to nějak podcení či co a Šulc docela jednoduše kolem vyběhnutého Vindahla srovnává. OK, blbý, ale pokud budeme pokračovat, jak jsme začali, tak stejně nic nehrozí. Jenomže nepokračujeme. Plzeň se dostane mnohem víc do hry a rázem je to 50:50. Naši mají i pár slušných šancí, ale uhodí na druhé straně: centr z brankové čáry docela jednoduše uklidí hlavičkou plavmo Durosinmi. Naše obrana s gólmanem se po sobě jenom vyčítavě dívají... 5 minut na to nám Durosinmi může definitivně zatlačit oči, ale po kličce gólmanovi mu zakončení do prázdné zablokuje Haraslín. Jooo! Bude tohle ten budíček?! Máme taky svoje šance, ale Jedlička všechno likviduje a tak o půli tečeme 1:2. Štve mě, že naše obrana dneska zase vypadá nejistě a rozklíženě – to proti kompaktní Viktorii není to, co chceš.

Po pauze vystřídáme, do útoku nastupuje Viktor O. a jeho tělesné předpoklady je hned cítit. Bude to zase o něm, jako v Olomouci? Vstup do druhé půle se povede výtečně a Kuchta sice hlavičkuje do tyče, ale odražený balón si najde Fíla Panák a posílá jim ho tam. 2:2 ve 48., jsme zpátky v zápase. A snad to Filipovi i celé obraně pomůže se zklidnit. Ještě nic není ztraceno! Bohužel už za 5 minut tam máme hodně podobnou akci jako u jejich prvního gólu: dlouhý centr, jejich Vydra vyhraje hlavu a přistrčí Durosinmimu, který peláší sám a už ví, co s tím... Do háje! To je tak debilní, že si to nemůžeme chvilku dát, zklidnit, ať se to furt nehoní nahoru-dolů. Člověk by čekal, že Ligou Mistrů zocelené mužstvo to bude umět – v neděli to však vypadá, že evropské zkušenosti má jenom jeden z týmů. Když pak v 61. jejich Vydra dá spoza vápna čtvrtýho, tak je nejspíš hotovo. Zase nic, co by nutně muselo skončit gólem – chyba Vitíka a jednoduchý fík v naší síti. Nedělá mi to dobře, když Sparta působí tak, jako v neděli: pomale, nejistě, nesehraně... Nakonec i to nedělní počasí odpovídá výkonu: jak je celý den hnusně, zataženo a fouká studený vítr, tak po čtvrtém gólu se spustí ledový slejvák.

Jedna z mála věcí, co za neděli zasluhuje opravdovou pochvalu, je náš Kotel: jak kolikrát píšu, že nasazení v ochozech kopíruje výkon na hřišti, tak v neděli Kotel skutečně jel celý zápas bez ohledu na vývoj a na zklamání, které tam lidi museli zažívat stejně, jako my všichni ostatní. Velký respekt a díky!

Nezvládáme klíčový zápas. Zápas, který jsme opravdu dobře rozehráli, ale prakticky od srovnání už nekontrolovali. Velké zklamání – člověk by čekal, že mančaft, který si prošel za poslední tři sezóny tím, čím si prošla Sparta, bude působit mnohem pevněji a zkušeněji... Nestalo se ani náhodou, což je ohromné zklamání, které budu ještě pár dnů hodně těžkou kousat. Jak bývá mým zvykem – budu teď pár nejbližších dní kandidovat na titul „otec desetiletí“ a hodně se věnovat rodině: jednak mi naše holky domů netahaj ten podělanej fotbal a jednak jim to určitě dlužím.

Sparta navždycky!

Novák







Co se aktuálně mezi fans děje?

SPARŤANSKÉ PIVO - TRIKOLORA

Fanoušek měsíce - Karel z Týnce nad Sázavou

Třetí bod - report z výjezdu na hokej do Třince

Nejdřív jih a pak sever - report z výjezdu do Liberce

Co Rákosníček uvařit neumí - report z výhry nad slavií v DERBY

Poděkování - choreoaktivity Sparta Forever