Tak tento transparent se objevil na sobotním zápase s Jihlavou. Transparent ve formě jakéhosi inzerátu vyzývá „kohosi“ k záchraně Sparty. Adresát je neznámý, zkusme si ho alespoň trochu vyhranit či specifikovat.

Co bolí současnou Spartu? Zhruba stručně to jde shrnout do těchto bodů – špatná hra, špatné výsledky, „blbá“ nálada. Všechno souvisí se vším, tak i tyto tři faktory spolu navzájem souvisí. Sparta teď nedokáže povětšinou to, co ji zdobilo dříve. Když se Spartičce nedařilo, tak vždy se nějak vyhrálo třeba 1:0. To dneska neplatí. Když se nedaří, tak klidně prohrajeme, či remizujeme. Nechci teď všechno svalovat pouze na zápasy s Libercem, Brnem, potažmo Jihlavou, tohle platilo již celé minulé jaro.

Titul se získal velmi brzy – skoro bych řekl „v laufu“, ale poté se dařit přestalo, přišla křeč, špatné výsledky. Většinou jsme to omlouvali tím, že je o titulu rozhodnuto, chybí motivace (i když by to tak být nemělo), zkouší se leccos nového atp. Je pravda, že trenér Hřebík experimentoval s kádrem, zkoušel nové věci, systémy atp. Já osobně jsem to tedy takto omlouval s tím, že bude mít letní přestávku na doladění určitých věcí, na pořízení hráčů dle jeho představ atp. Začátek nového ročníku sliboval zlepšení. Ostatně už v přípravě se pár zápasů povedlo, některé výsledky byly slabé, ale to v přípravě bývá téměř vždy. A začátek ligy? Zápas v Plzni, tam první poločas byl skvělý, koukal jsem na to velmi překvapeně. Hráči makali, hrál se super fotbal s perfektními kombinacemi, padly nádherné góly. To, že v druhé půli už to bylo slabší, to je věc jiná, a říkal jsem si, že přeci jen je to stará známá bolest českého fotbalu obecně, jakési uspokojení a dohrávání zápasu z povinnosti. I druhý zápas s Mostem přinesl leccos zajímavého, ale už tam byl náznak toho, že naši hráči prostě postrádají lehkost. Vyhráli jsme, ale byl to s velkým štěstím. Byl to alarm, který zůstal nevyslyšen a studená sprcha tak přišla v Liberci, kde jsme si lidově řečeno ani „neprdli“. Liberec, z jehož kádru jsme vybrali ty nejlepší, nás přehrál a jasně porazil. Remíza s Brnem už jen dokreslila zlou situaci, která nás potkala. Zápas s Jihlavou přinesl alespoň tři body (úroveň hry nemůžu hodnotit, tenhle zápas jsem neviděl, ale dle komentářů a vyprávění „očitých svědků“ to nebylo také moc valné).

Takže co s tím? Viděli jsme perfektní zápas v Plzni, přípravu proti Norimberku. Troufám si tvrdit, že léčbu na systém nepotřebujeme. Viděli jsme, že dokážeme hrát skvěle, hrát pěkně kombinačně. Podle mého názoru je to v hlavách hráčů. Ale co je příčinou? Trenér Hřebík si přivedl typy hráčů, kteří by měli být odolní i pro Ligu Mistrů, natož pro ligu naši. Takže tréma? To snad ne. Proti Jihlavě, či poslednímu Brnu bych toto rozhodně nepředpokládal. Hráčskou revoltu proti trenérovi nepředpokládám a ani nechci předpokládat. Jsou to profesionálové, navíc půlku z nich si přivedl právě trenér Hřebík. Když už jsem se dotkl tohoto tématu, tak bude samozřejmě zajímavé sledovat, jak bude nadále reagovat Karel Poborský na fakt, že seděl proti Jihlavě na lavičce. Byl zdravě naštvaný a jeho hra pak byla údajně lepší. Kdyby to mělo jen tento efekt, pak je to jen dobře.

Jak jsem již uvedl, je to v hlavách hráčů. Chce to jeden či dva dobré výsledky po výborné hře, kterou ocení i diváci. Jen tak se dá zvednout sebevědomí hráčů, jen tak se jim dají vyčistit hlavy. Musí to ale přijít brzy. Jsem optimista. První, kdo přijde na vyvěšený sobotní inzerát je Ajax Amsterodam. A jistě si to již přečetlo i Slovácko, to přijde jako druhé. Tito dva soupeři jsou lékem. Nám nezbývá než doufat, že zaberou!

Ať žije Sparta!

Energetik