Tak už nám začaly hody. Milionářská soutěž nejlepších evropských fotbalových klubů láká do hledišť statisíce diváků a ti méně šťastní ji mohou sledovat v přímých televizních přenosech. Po nemastné, neslané premiéře letošní Ligy mistrů, kdy nechutně bohatá londýnská Chelsea porazila outsidera, Anderlecht Brusel, pouze 1:0, zazněla krásná znělka LM opět na Spartě. Ano, na Spartě, která jediná z českých klubů dokázala kdy proniknout mezi fotbalovou šlechtu.

A kdože se nám dnes představí? Ajax Amsterodam! Kdysi veleslavný Ajax, který kráčel Evropou jako krvežíznivý turek a naháněl strach všude, kde se objevil. Čtyřmi vítězstvími v PMEZ nebo v LM se mnoho klubů chlubit nemůže. Již jednou jsem měl možnost vidět slavné holanďany v Praze. Tehdy to bylo na Dukle, která dokázala Ajax vyřadit a postoupit do semifinále PMEZ. Jenže, od té doby uplynulo již 38 let. Teď se tedy konečně nejpopulárnější holandský tým představí na Letné. Sice už bez Johanna Cruyffa, Ruuda Krola, Barryho Hulshoffa, Pieta Kaizera, Wima Suurbiera, či pozdějších hvězd Van Bastena, Rijkarda, Kluiverta, Davidse, Reizigera, Seedorfa nebo bratří De Boerů, ale pořád je to Ajax! S naším Zdeňkem Grygerou, Tomášem Galáskem a s mladíčky, kteří jsou velkým příslibem k novým úspěchům Ajaxu. Vpředchozích ročnících LM sice na Spartu zavítali Tilburg nebo Feyenoord, ale Ajax je Ajax.

Přicházím na stadión a jsem zklamán. Tribuny jsou prořídlé, nakonec přichází něco kolem 15 000 diváků. Zatímco téměř v celé Evropě se LM hraje před vyprodanými stadióny, tak Toyota arénu nevyprodá ani slavný Ajax. Na vině, dle mého názoru, jsou opět předražené vstupenky. Kritizoval jsem toto už před rokem. Dát 1 000 nebo více korun za lístek na fotbal si nemůže dovolit každý. Jak vidno, naše vedení se nepoučilo. Chybu udělá každý, ale jen hlupák ji opakuje. A tak se publikum nestalo tím pověstným dvanáctým hráčem, který žene své miláčky ke zteči soupeřovy branky. Naopak, když se Spartě zrovna dvakrát nedařilo, nemělo trpělivost a opět se nad Letnou ozvalo skandování „Hřebík ven!“ Já také nepatřím mezi obdivovatele našeho současného trenéra, ale Sparta je pro mne více než Hřebík, Straka nebo Chovanec, tak jí prostě škodit nemůžu. Vždyť ani Ajax nevyhrával okamžitě, budování mužstva trvá dlouhou dobu, než Ajax vyhrál poprvé pohár mistrů, trvalo to několik let. Nemohl si dovolit, jako nyní Chelsea, nakoupit nejlepší světové hráče, ale šel krůček po krůčku až na evropský trůn. Mějme tedy trpělivost, máme zbrusu nový tým, trenér Hřebík dostal všechny hráče na které si ukázal, dejme mu šanci. Někteří hráči přišli do mužstva doslova před pár hodinami, věřme jim i trenéru Hřebíkovi, že z tohoto polotovaru dokáží vybudovat takovou Spartu, jakou si všichni přejeme mít. Mám k práci pana Hřebíka mnoho výhrad, ale je mě nad slunce jasné, že ho majitel klubu neodvolá a on je tím jediným, kdo rozhoduje.

O samotném zápase už v tuto chvíli nemá cenu psát, jen mě zarazil veliký rozdíl v technické zdatnosti hráčů Ajaxu a Sparty. Oni si s míčem vyloženě hrají, mazlí se s ním, vůbec jim nepřekáží, vše dělají ve veliké rychlosti, je radost se na ně dívat. Naši hráči se snaží, bojují, ale to je málo. Při předzápasové rozcvičce také dokazují, že jsou s balónem kamarádi, ale při utkání to ukázat neumějí. Kde je tedy chyba? Je to v jejich hlavách, v sebevědomí, jsou svázáni taktickými příkazy trenéra? Připadá mě, že jdou na hřiště se strachem, jen z povinnosti, že se fotbalem nebaví jako jejich soupeři. Tady je obrovské manko současného trenéra proti jeho předchůdci. Ten je uměl zdravě vyhecovat, vybudit, věřit ve své vlastní síly. Mnohými je dodneška za to kritizován, často i zesměšňován, ale takové zápasy rozhoduje především hlava! Další věcí, která mě u současné Sparty chybí, je agresivita. Naši hráči jsou neuvěřitelně hodní, k soupeři ohleduplní, útočníci Ajaxu se pohybovali kolem Blažkovy branky jako na procházce po Karlově mostě, málem jim naši obránci dávali přednost. Chybí v mužstvu hráč typu Tomáše Řepky, „táty“ Kotka, Franty Straky, prostě někdo, kdo si dokáže získat respekt. Útočník musí věděl, že ho bude bolet, když se bude motat před naší brankou. Zrovna dnes jsem potkal v Nespekách Pepíčka Vojtu. Co bych dal za to, aby omládl a znovu to mydlil v naší obraně. To byl brousek! Ruce i nohy bych mu zulíbal.

Viděli jsme dva nádherné góly, 20 minut jsme žili v naději, že se stane zázrak, ale utkání nakonec skončilo remízou. Hosté byli lepší, nezasloužili si prohrát, ale ani trochu bych se nečervenal, kdyby hostující Sneijder nevyrovnal. Někdy prostě spravedlnost nemusí vyhrát. Zaujal mne i výborný výkon rozhodčího, zbytečně hru nekouskoval, měl cit a vedl si znamenitě. Takové sudí bychom potřebovali v naší lize.

Za čtrnáct dní budeme mít možnost zvýšit svůj bodový zisk v Bernu, kde nás přivítá velká neznámá, FC Thun. Jakým bude hostitelem?

Bombito


Sparta Praha - Ajax Amsterodam 1:1 (0:0)

Branky: 66. Matušovič - 90+1. Sneijder.
Rozhodčí: Larsen - Hansen, Norrestrand (všichni Dánsko)
ŽK: Galásek
Diváci: 15386

Sestava Sparty: Blažek - Pospěch, Petráš, Lukáš, Kadlec - Kisel, Sivok, Poláček (79. Došek) - Poborský, Zelenka - Slepička (49. Matušovič). Trenér: Hřebík.

Sestava Ajaxu: Vonk - Trábilsí, Grygera, Maduro, Emanuelson - Galásek (90. Heitinga), Sneijder, Lindenbergh - Pienaar (80. Rosales), Rosenberg (76. Charisteas), Babel. Trenér: Blind.