Za nějakých pár dnů se naplní rok, který bychom nejspíš, my rudým klubovým barvám oddaní, rádi vymazali ze svých myslí a který bychom si, touto dobou loňského roku, asi nedokázali představit ani ve snu. Jisté podobnosti s naším příběhem se dají nalézt i leckde jinde ve světě. Třeba v Realu Madrid. Někdy v létě roku 2003 jsem si marně lámal hlavu, nad mně nepochopitelným tahem vedení Realu, které nahradilo do té doby nadmíru úspěšného trenéra Vicente del Bosqueho jakýmsi (mně celkem neznámým) asistentem z Manchesteru United - Carlosem Queirozem. Všechny skutečné důvody se pravděpodobně nikdy nikdo nedozví, ale jedním z těch hlavních (o kterých se spekulovalo v tisku), byl údajný požadavek trenéra del Bosqueho na odpovídající vylepšení jeho smlouvy. Když totiž uprostřed sezóny 1999/2000 přebíral klopýtající „Pusinky“, nikoho asi nenapadlo, že toto by měl být následně nejúspěšnější trenér Realu od dob seňora Miguela Muňoze a výše smlouvy tak přesně odpovídala postavení trenéra, přicházejícího více méně jen „na záskok“, z rezervy.

Miguel Muňoz, ve funkci 13 let a 6 měsíců, úspěchy: 9x mistrovský titul, 2x Španělský pohár, 2x Pohár mistrů evropských zemí, 1x Interkontinentální pohár.
Vicente del Bosque, ve funkci 3 roky a 7 měsíců, úspěchy: 2x mistrovský titul, 2x Liga mistrů, 1x španělský Superpohár, 1x evropský Superpohár, 1x Interkontinentální pohár.

Jenomže chyba lávky, „starý pán“ s dobráckým výrazem ve tváři dokázal sladit hvězdy Raúla, R.Carlose, Zidana, Hierra ad. s nastupujícím mládím a tzv. „nosiči vody“, výsledkem čehož byl takřka dokonalý stroj na úspěchy. Po třech a půl letech hodů si Vicente del Bosque řekl o, prací a výsledky podložený, respekt klubu vyslovením požadavku na zvýšení smlouvy hodné úspěšného trenéra Realu Madrid. Klub ale patrně v domnění, že slavnými jmény nabitý kádr dovede k úspěchům kdokoli, svého trenéra pustil k vodě a „ušetřil“. Od té doby je v kolonkách úspěchů klubu velká nula, přestože se v něm v následujících dvou letech vystřídala celá čtveřice „pokušitelů“ a kádr je ještě nabitější, než býval v letech del Bosqueho hojnosti...

Vraťme se ale do domácích vod. V našem, poněkud skromnějším, případě se nejedná o trenéra ověnčeného vítězstvími v Lize mistrů. Nicméně o trenéra, který dotáhl mužstvo na vytouženou druhou příčku (zaručující navíc pouze další boj o něco hmatatelného) v šibeničním čase. Následně provedl svou loď úskalími čtyř bitev, ve kterých šlo takříkajíc o všechno. Jedno zaváhání mohlo zhatit vše předchozí. Posádka to ale zvládla, byť leckteří pozorovatelé (včetně mě), přišli o značné (příp. zbylé) části svých porostů na hlavě. V domácí soutěži si navíc pěšáci pod velením svého velitele vypracovali obdivuhodný náskok již na obrátce v polovině trati… a zde se náš příběh začíná podobat tomu předchozímu. Generalita klubu si, opět nejspíš pod dojmem, že takovouto loď dovede úspěšně do cíle kdokoli, zalaškovala s fotbalovým božstvem a velitele vyměnila. Zcela opomíjím důvody a vize milionkrát následně veřejnosti sdělené. Držím se pouze faktu, že generalita sáhla do fungujícího stroje. Zda to bylo způsobem citlivým nebo á la vhození granátu do převlíkárny mužstva, nehodnotím. Každý to vnímá jinak.

Podívejme se, co nám napoví statistická čísla, protože jak se v jedné slavné písničce praví, statistika věda je, má však cenné údaje… byť teda neznamená úplně všechno. Kdyby na titul stačilo dejme tomu, například 25 bodů, tak ať si mužstvo klidně sedmnáctkrát prohraje. Žel s pětadvaceti body se většinou o titul nehraje, ba co víc, dost často se s nimi sestupuje. Takže nahlédněme do řeči čísel...

REAL MADRID
1999/2000 Vicente del Bosque 27 záp. 13 – 8 – 6 37:29 + vítěz Champions League
2000/2001 Vicente del Bosque 38 záp. 24 – 8 – 6 81:40 mistr Španělska
2001/2002 Vicente del Bosque 38 záp. 19 – 9 – 10 69:44 +vítěz CHL, Super Cup, Toyota Cup
2002/2003 Vicente del Bosque 38 záp. 22 – 12 – 4 86:42 mistr Španělska
celkem Vicente del Bosque141 záp. 78 – 37 – 26 273:155 (v % 55 – 26 – 18)

2003/2004 Carlos Queiroz 38 záp. 21 – 7 – 10 72:54 4.místo (v % 55 – 18 – 26)
2004/2005 Jose A. Camacho 3 záp. 2 – 0 – 1 2:1 - (v % 66 – 0 – 33)
Mariano G. Remon 13 záp. 7 – 2 – 4 22:11 - (v % 53 – 15 – 30)
Vand. Luxemburgo 22 záp. 16 – 3 – 3 47:20 2.místo (v % 72 – 13 – 13)

AC SPARTA PRAHA
2003/2004 František Straka 7 záp. 6 – 1 – 0 13: 5 2.místo, vítěz Českého poháru
2004/2005 František Straka 16 záp. 12 – 3 – 1 32:10 -
celkem František Straka 23 záp. 18 – 4 – 1 45:15 (v % 78 – 17 – 4)

2004/2005 Jaroslav Hřebík 14 záp. 8 – 1 – 5 21:18 mistr Česka
2005/2006 Jaroslav Hřebík 8 záp. 3 – 1 – 4 8:11 -
celkem Jaroslav Hřebík 22 záp. 11 – 2 – 9 29:29 (v % 50 – 9 – 40)

2005/2006 Stanislav Griga 7 záp. 2 – 1 – 4 15:16 - (v % 28 – 14 – 57)
* všechna čísla jsou pouze z ligových soutěží

Z výše uvedeného vyplývá, že stejná číslovka nemusí vždy znamenat stejný výsledek či závěr nebo dokonce stejnou pohodu v mužstvu a sportovní úspěchy klubu. Je vždy velkou otázkou pro vedoucí představitele klubů, zda a za jakých okolností přistupovat ke změnám na trenérských lavičkách. Velmi těžko se pak takový krok dá zpětně objektivně zhodnotit jednou větou. Nicméně výše popsané změny, minimálně ve výsledkově fungujících mužstvech, vyústily k (nejen) výsledkovým tápáním. To se zdá být nesporné.

pesfilipes