Kdy konečně zase naše Sparta vyhraje ligový zápas? Kdy bude opět radost se dívat na její hru? Kdy přestaneme být terčem posměchu a dokonce lítosti? Mnohem víc otázek mě napadá po dalším nepovedeném ligovém zápase našich fotbalistů. Do moravské metropole jsem se tentokrát vydal vlakem. Eurocity EC 75, pojmenovaný po geniálním rakouském staviteli Aloisi Negrellim, který projektoval mimo jiné i železniční trať Praha-Vídeň a v našem hlavním městě si vybudováním úžasného viaduktu vybudoval svůj pomník, odjel z holešovického nádraží včas. Zaujal jsem své místo v 1.vozové třídě a za dvě hodiny a dvacet tři minut jsem vystupoval na brněnském hlavním nádraží. Co se děje? Jel se mnou ve vlaku Jiří Kájínek, nebo dokonce samotný Bin Ládin? Na nástupišti mě vítá asi osmdesátičlenná jednotka Policie ČR. Obrněnci sledují několik vyděšených cestujících a velitel jednotky mě zapomene podat hlášení. Ale co, nevadí, já to přežiju.

Bez potíží přicházím na stadión asi 30 minut před zápasem a s hrůzou zjišťuji, že rozcvičující se fotbalisté mají nad diváky drtivou převahu. Tak ona už ani Sparta nepřitáhne do bývalé fotbalové bašty více diváků. To není dobrá vizitka. Nakonec se sejde bídných 2 750 diváků, ve sparťanském kotli necelá třístovka. Ale fandili neúnavně celý zápas a své domácí soupeře hravě porazili. Fotbal se ale hraje na góly a tam jsem lepší nebyli.

Utkání začíná, jsem překvapen skvěle upraveným trávníkem. Domácí kotelníci dodatečně blahopřejí Josefu Masopustovi, který nedávno oslavil neuvěřitelných 75 let. Kdy se opět na našich hřištích objeví podobný pleyer? Těžko říct, ale takových Masopustů bych si přál vidět ještě několik. V sestavě Sparty vymění M.Haneka V.Drobný a udělá podobnou minelu jako jeho předchůdce před týdnem. Hra je neurovnaná, přihrávky většinou nepřesné, není z čeho mít radost. Ve dvanácté minutě hraje domácí obránce rukou a Míra Matušovič má možnost otevřít skóre z penalty. Její provedení je ukázkovým příkladem, jak se kopat nemá. Dvacet centimetrů nad zemí, ani prudká, ani umístěná, prostě fotbalový zmetek. Za dalších dvanáct minut následuje obrovská šance domácích, ale Jarda Blažek vytáhne ze svého fotbalového kufříku zázračný zákrok. První střela na branku a už jsme mohli prohrávat. Sakra, to je nějaký nekonečný televizní seriál, říkám si v duchu. Ale teď mimořádně branku nedostáváme a dokonce po centru Matušoviče střílí Radek Zabavník úvodní gól utkání. Konečně zase jednou vedeme. Vydržíme? Ještě na konci prvního poločasu mohou domácí vyrovnat, ale Partyš střílí vysoko nad.

Poločasová klobáska byla vynikající, jen škoda, že jsem k ní nemohl dostat i hořčici a chleba. Prostě stánkaři nečekali, že na Spartu přijde 2 750 diváků a přílohy došly. Pak se mám divit, že lidé na fotbal nechodí!

Ve druhém poločase se na obraze hry téměř nic nemění. Máme jakousi neplodnou převahu, šancí minimum. Je sice pěkné, že avizujeme útočný styl, hru se třemi útočníky, ale něco shnilého je ve sparťanské sestavě. Všech šest hráčů v záloze a útoku jsou svým vzrůstem trpaslíci, ale stále a stále se snažíme překonávat obrany soupeřů vysokými centry. S těmi si vysocí obránci soupeřů vždy hravě poradí. Vidím dvě možná řešení. Vyměnit opět polovinu kádru za hráče vyšších postav a nebo využít předností stávajících borců a změnit styl hry. Odpověď je jednoduchá: Béééééé je správně. Hráči jako Matušovič, Pospěch, Poláček, Kisel nebo Lustrinelli přece nejsou žádní nazdárci, ale výborní fotbalisté a taktika se jim musí přizpůsobit, jinak výsledky mít nebudeme nikdy. Bojovnost jim nelze upřít, oni se skutečně snaží, neúspěchy je trápí stejně jako nás, fanoušky. Dejme jim čas na sehrání, na vytvoření té správné sparťanské atmosféry v mužstvu, na utvoření té nejlepší sestavy, pak to konečně zase bude ta stará Sparta!

Na začátku druhého poločasu máme možnost rozehrávat trestný kop z poměrně příznivé vzdálenosti od branky. Když vidím tu bezradnost, dohadování, kdo bude střílet, nejraději bych vběhl na hřiště a zahrál to sám. Hůř bych určitě nedopadl! Deset minut před koncem přichází zasloužený trest. Po několika zahozených šancích přijde přihrávka mezi naše beky, V.Drobný míč mine a Šimrovi nedělá potíž překonat bezmocného Jardu Blažka. Vyrovnáno! Opět po hrubce naší obrany.

Zápas končí a já se musím zmínit ještě o jedné věci, kterou jsem zaznamenal. A sice o chování domácích fanoušků na hlavní tribuně vůči Janu Šimákovi. Místo obdivu, že dokázal překonat svou těžkou životní situaci a vrátil se do vrcholového fotbalu, ukázali tito lidé své nejtemnější stránky a uráželi a ponižovali ho svými hnusnými výroky a výkřiky. Měl jsem možnost vidět Honzovy oči při odchodu ze hřiště, bylo mě ho neskutečně líto a styděl jsem se za všechny ty hulváty, kteří mu spílali. Honzo, vydrž, nedej těm hyenám šanci, my Ti věříme!

A tak Vítězný únor, který připadl právě na dnešní den, nebyl vítězný ani pro jedno mužstvo, připomínal ho jen veliký transparent SMRT KOMUNISMU v hledišti.

Spěchám na nádraží, kde potkávám jednoho velkého šikézního sparťana z jižní Moravy, prohodím s ním pár slov a očekávám zpáteční vlak, tentokráte pojmenovaný po českém géniovi, Bedřichu Smetanovi. Nastupuji do vlaku Eurocity EC 70 a s překvapením zjišťuji, že jsem v tom samém voze, dokonce sedím na té samé sedačce, na které jsem do Brna přijel. V duchu si představuji, co by se asi stalo, kdybych v Brně nevystoupil. Dojel bych do Vídně, dal si skvělou Vídeňskou kávu, k tomu pověstný Sachr a mohl jet nazpět. Nelituji, že jsem vystoupil v Brně. Podpořil jsem mou Spartu a to je pro mne víc, než všechny Sachry světa.

Cesta domů uběhla rychle, stíhám i bronzový boj našich hokejistů v Turíně, jen to víno, které mám připravené na oslavu ligového vítězství Sparty, zůstalo neotevřené. Obavu, že než ho načnu, bude archívní, okamžitě zavrhuji. Už za týden, v Jihlavě, budeme mít další pokus. Pak si to Portské vychutnám. A nebo někdy jindy? Kdy???

Bombito

Statistika utkání:

1. FC Brno - Sparta Praha 1:1 (0:1)

Branky: 81. Simr - 36. Zabavník.
Rozhodčí:Královec Filgas, Kumstát.
ŽK: Mezlík, Černý - Matušovič, Drobný.
Diváci: 2750.

Sestava 1. FC Brno: Lejsal - Kuncl, Horejš, Trousil, Siegl - Partyš (46. Baláž), Pavlík, Večeřa (66. Chlup), Černý - Zelenka (74. Simr), Mezlík. Trenér: Mazura.

Sestava Sparty: Blažek - Zabavník, Drobný, Řepka, Kadlec - Kisel, Kóňa, Poláček (84. Šimák) - Zdeněk Pospěch, Lustrinelli (86. Došek), Matušovič. Trenér: Griga.